Přeskočit na obsah

Zpravodajství (zpravodajské služby)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zpravodajství je záměrná lidská činnost, která spočívá v utajovaném získávání a zpracovávání cizích utajených informací. Zpravodajstvím se tedy rozumí nejen jejich získávání, ale i analýza a vytvoření uceleného výstupu v podobě zpravodajského hlášení. Výkonem této činnosti se zabývají zpravodajské služby.

Pro efektivní výkon státní moci a rozhodovací proces jsou především nutné informace. Každý stát má právo a povinnost získávat informace důležité pro národní bezpečnost a ochranu svého zřízení. Protivník státu (cizí moc, teroristická či zločinecká organizace nebo subverzní organizace) své informace obvykle utajuje a není možné se k nim dostat jinými než zpravodajskými metodami.

Historie

Vývoj výrazu

Výraz zpravodajství vznikl překladem anglického výrazu Intelligence (z latinského intelligere – rozumět, chápat). Samotný překlad je zároveň používán i pro zpravodajství jako jednu z činností v oblasti žurnalistiky (v angličtině požívané News). Samotný výraz zpravodajství v oblasti civilních zpravodajských služeb je výraz novější; v minulých desetiletích se do češtiny prosadil spíše rusismus rozvědka (ze slova razvědnyj). Spojení Zpravodajská služba bylo požíváno spíše ve vojenské oblasti.

Chápání výrazu

Zpravodajství je zastřešující název pro souhrn činností vyvíjených zpravodajskými službami. V širším pojetí je chápáno jako utajované získávání informací, ale i jejich zpracování a interpretace jsou utajené (informace se mnohdy získávají i z otevřených zdrojů, např. médií, výsledná analýza ovšem již utajená je).

Samotné zpravodajství je provozováno dvěma hlavními představiteli zpravodajských služeb:

  • ofenzivní (též výzvědnou, špionážní) zpravodajskou službou
  • obrannou (též bezpečnostní, kontrašpionážní) zpravodajskou službou

Kromě těchto dvou základních složek existuje ještě sběr informací na tzv. taktické úrovni, což je utajený sběr informací prováděný na území vlastního státu, např. utajeným pronikáním do kriminálně zaměřených skupin.

Proces zpravodajství

Náplní zpravodajství je zpravodajská činnost. Její součástí jsou:

  • Sběr, uložení a utřídění (tzv. surových) informací
  • Analýza (tzv. surových) informací
  • Výstup v podobě vyhodnoceného zpravodajského poznatku

Sběr, uložení a utřídění informací

Do procesu zpravodajství vstupuje velké (mnohdy až nadbytečné) množství informací, jen malá část z nich je užitečná. Pracuje se s informacemi libovolného formátu. U získaných informací dochází k uložení (t.j. seskupení vzájemně souvisejících informací).

Analýza

V této fázi jsou získané informace přezkoumávány a je zjišťována jejich užitečnost pro další využití. Zároveň se zkoumá důvěryhodnost zdroje a hodnověrnost informace (tzv. zhodnocení). Informace je porovnávána s informacemi již známými z jiných zdrojů. Dále jsou jejich kombinováním vytvářeny modely vhodné pro tvorbu zpravodajských informací.

Výstup v podobě vyhodnoceného zpravodajského poznatku

Produktem zpravodajství je zpravodajská informace, což je taková informace, která se dá těžko získat a je chráněná a která je nutná pro rozhodovací proces představitelů (státu). Tato informace se oprávněným příjemcům předává ve formě výstupní zprávy.

Metody sběru informací

Metody získávání informací se dělí podle metody, zdroje či nástroje sběru na:

  • HUMINT (Human Intelligence) – z lidských zdrojů
  • OSINT (Open Source Intelligence)– z otevřených zdrojů
  • SIGINT (Signal Intelligence) – radiového zpravodajství
  • IMINT (Image Intelligence) – zobrazovací zpravodajství
  • LIAISON – spolupráce zpravodajských služeb na mezinárodní úrovni

Zpravodajská technika

Použití zpravodajské techniky se dělí na:

  • Techniku užívanou pro získávání informací (technika pro záznam zvuku, obrazu, dat či přístroje registrující vyzařování)
  • Techniku pro zpravodajskou komunikaci (vysílačky, telefony, šifrovací přístroje, zařízení pro elektronický přenos dat)
  • Techniku pro analýzu (počítače)
  • Techniku pro nelegální operace (trhaviny, zbraně či maskované pomůcky k témuž účelu, např. otrávené hroty atd.)

Rozvědky jednotlivých států

Historické

  • za socialismu byla československou rozvědkou I. správa SNB. Rozvědná škola KGB pro československou rozvědku se nacházela v malé vesničce Němčinovka, asi hodinu autem od Moskvy.[1]

Současné


Literatura

  • ROEWER, Helmut; SCHÄFER, Stefan; UHL, Matthias – Encyklopedie tajných služeb ve 20. století, Euromedia Group, 2006 ISBN 80-242-1607-8

Související články

Reference

  1. ↑ BĚLOUŠEK, Daniel. Akce PANT: Příběh Vlastimila Ludvíka, posledního defektora komunistické rozvědky. Dostupné online(pdf), s. 248.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zpravodajství_(zpravodajské_služby)&oldid=20543807“