Věčný návrat

Věčný návrat, také uváděno jako Věčný návrat téhož, je filosofická myšlenka, podle které se celek světa v nekonečném čase opakuje. O věčném návratu se už zmínil Hérakleitos,^[1] nejvíce však myšlenku rozšířil do povědomí Friedrich Nietzsche ve svém díle Tak pravil Zarathustra z roku 1883.

Myšlenka věčného návratu svým konceptem odporuje křesťanství, neboť v dosavadní tradici je lidský život kontinuum nedokonalých a pomíjivých okamžiků.^[2] Nietzsche však v této teorii nachází kladné a produktivní poznání, podle kterého je člověk vystavěn překážkám, kterým nelze uniknout a které musí překonat. Tím způsobuje jeho zrání.^[3]

Reference

↑ OLŠOVSKÝ, Jiří. Slovník filozofických pojmů současnosti. 3.. vyd. Praha: Grada, 2011. 336 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-3613-6.
↑ KRIST, Jan. Zarathustra a věčný návrat stejného (Nietzschovství II.). Electronic Journal for Philosophy [online]. [cit. 2017-06-09]. Roč. 94. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-07. ISSN 1211-0442.
↑ LUKŮVKOVÁ, Lenka. Výuka filozofie Friedricha Nietzscheho. Brno, 2011 [cit. 2017-06-09]. 117 s. diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Erika Vonková. Dostupné online.

Související články

[1] OLŠOVSKÝ, Jiří. Slovník filozofických pojmů současnosti. 3.. vyd. Praha: Grada, 2011. 336 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-3613-6.

[2] KRIST, Jan. Zarathustra a věčný návrat stejného (Nietzschovství II.). Electronic Journal for Philosophy [online]. [cit. 2017-06-09]. Roč. 94. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-07. ISSN 1211-0442.

[3] LUKŮVKOVÁ, Lenka. Výuka filozofie Friedricha Nietzscheho. Brno, 2011 [cit. 2017-06-09]. 117 s. diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Erika Vonková. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]