Selhání vlády
K selhání vlády dochází, když jednání vlády zhoršuje ekonomickou efektivitu, což se může projevit například jako neefektivní alokace zboží či peněz, nestabilita nebo neefektivnost výroby. Selhání vlády stojí v kontrastu ke selhání trhu. Chronické selhání vlády může vézt ke zhroucení státu.
Příčiny
[editovat | editovat zdroj]Byrokracie
[editovat | editovat zdroj]Vláda má tendenci neustálé rozpínavosti svého vlivu, protože nemá oproti podnikatelským subjektům ziskovou kontrolu. Má na své jednání monopol, nepodléhá hospodářské soutěži a riziku podnikatelského bankrotu. Projekty se realizují dle získané podpory, nikoliv dle skutečné efektivity.
Kvalita informací a časové hledisko
[editovat | editovat zdroj]Vláda má k dispozici pouze omezené množství informací, na základě kterých pak rozhoduje o jednotlivých opatřeních. Dále dochází k časovému nesouladu mezi okamžikem, kdy je potřeba něco řešit a okamžikem, kdy vládní opatření začnou platit.
Politické rozhodování
[editovat | editovat zdroj]Politici prosazují dílčí společenské zájmy v důsledku působení nátlakových skupin na úkor celku. Politici preferují krátkodobé programy před dlouhodobými a odkládají bolestivé reformní kroky do budoucnosti. Preferují se programy na dnešní spotřebu oproti budoucí.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Byrokracie
- Dobývání renty
- Lobbing
- Nezamýšlené důsledky lidského jednání
- Politický cyklus
- Převzetí státu
- Tržní selhání
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Samuelson P. A., Nordhaus W. D. Ekonomie. Vyd. 2. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1995. 769-770 s. ISBN 80-205-0494-X.