Přeskočit na obsah

Průvodce (profese)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Průvodce nebo průvodce v cestovním ruchu je osoba, která provádí průvodcovskou činnost, to znamená že podává turistům odborný výklad o přírodním, či kulturním dědictví dané oblasti nebo místa v jazyce klienta.

Historie

Od roku 2008 právní podmínky určoval zákon 130, který měnil zákon č.455/1991., Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související normy. Příloha č. 4 Živnost volná (k paragrafu 25 odstavec 2) obsahovala pod číslem 71 Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu. Pojem vedoucí zájezdu v živnostenském zákoně nebyl, zájemce o tuto činnost tedy musel požádat o provozování cestovní agentury a průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu.

Provádění v ČR

Od 1. 3. 2021 může činnost průvodce v ČR vykonávat pouze osoba, které byl vydán český národní průkaz průvodce I. nebo II. stupně.[1] Průvodce je povinen mít tento průkaz po celou dobu výkladu na viditelném místě.[2] Průkaz vydává a autorizujícím orgánem zkoušky je Ministerstvo pro místní rozvoj. Osvědčení o zkoušce je veřejnou listinou a má stejnou platnost jako maturitní nebo jakékoliv jiné školní vysvědčení. Osvědčuje, že průvodce splňuje podmínky podle zákona č. 159/1999 Sb. Osvědčení o zkoušce má také kvalifikační dovětek Evropské unie – tzv. European Qualification Framework – EQF.

Zkouška profesní kvalifikace Průvodce cestovního ruchu PK 65-021 N je nejvyšším stupněm kvalifikace průvodce cestovního ruchu v rámci tzv. celoživotního vzdělávání. Složení zkoušky je velmi důležité například i v momentu, kdy průvodce potřebuje doložit svou kvalifikaci v zahraničí.

Provádění mimo území ČR

V cizině může průvodce provádět jen za předpokladu, že je v dané zemi průvodcovsky způsobilý a splňuje tamější požadavky k této způsobilosti. V každé zemi jsou požadavky na odbornou způsobilost průvodce jiné a průběžně se mění.V některých zemích stačí pouze ohlášení před započetím činnosti, v některých zemích je třeba vykonat tzv. rozdílovou zkoušku nebo zkoušku průvodce. Jisté je, že vždy musí průvodce prokázat průvodcovskou způsobilost v zemi původu. Tu prokáže mimo například osvědčením o zkoušce profesní kvalifikace.

Zkoušky profesní kvalifikace

  • Zkouška Průvodce cestovního ruchu (PK 65-021 N)
  • Zkouška Průvodce Prahou (PK 65-028 N)
  • Zkouška Místní zástupce cestovní kanceláře (delegát) (PK 65-036 M)
  • Zkouška Samostatný pracovník cestovní kanceláře a cestovní agentury PK 65-032 N)

Reference

  1. MMR: Český národní průkaz průvodce
  2. BBkult: Průvodce v cestovním ruchu. Zdroj: Klatovský deník 2/21 (autorka: Ing. Miluše Lejsková)

Literatura

  • Věra Seifertová a kol.: Průvodcovské činnosti, Grada 2013

Související články

Externí odkazy