Ciliární sval
| Ciliární sval | |
|---|---|
 | |
| Bílé mezikruží kolem duhovky je ciliární sval | |
| Latinsky | m. ciliaris |
| Odstup | |
| Úpon | |
| Krvení | arteriae ciliares posteriores longae |
| Inervace | nervi ciliares breves |
| Funkce | Akomodace a regulace propustnosti trabekulární síťoviny |
Ciliární sval (musculus ciliaris), též řasnatý sval, je drobný hladký sval[1] nacházející se uvnitř oka většiny blanatých obratlovců (u savců, ptáků a plazů[pozn. 1]), který umožňuje změnu tvaru čočky (tzv. akomodaci) a tím zaostřování oka na různě vzdálené předměty.[2] Ciliární sval je uložen ve vazivu řasnatého (ciliárního) tělíska.[4]
Funkce
Při pohledu do dálky jsou vlákna řasnatého tělíska napjatá, díky tomu je čočka zploštělá (roztáhnutá do stran) a má nízkou optickou mohutnost. Při pohledu na blízko se stáhnou ciliární svaly, poněkud se posune ciliární aparát a ochabí svůj tah na čočku. Tím se čočka vyklene (akomoduje) a zvýší svou optickou mohutnost. Stahy ciliárních svalů jsou ovládány parasympatickými vlákny (neboť se jedná o hladké svaly, pro něž je vegetativní řízení typické) a jejich primární (odborně tzv. pregangliové) neurony jsou umístěny v tzv. Edinger-Westphalově jádře ve středním mozku. Nervové dráhy do oka vstupují okohybným nervem.[5] Ciliární sval je inervován také sympatickými vlákny, ty působí ochabnutí ciliárního svalu např. při únavě a následnou neschopnost zaostřit na blízko.[4]
Embryonální původ
Ciliární sval vzniká z mezenchymální („mezodermální“[6]) tkáně přikládající se na přední plochu čočky.[7][8] Tento mezenchym původně obklopoval vznikající oční pohárek a vzniká z migrujících buněk neurální lišty.[9]
Lidský ciliární sval
Lidský ciliární sval je prostorová síť jakýchsi „vláken“ hladkého svalstva, které směřují třemi hlavními směry. Tzv. fibrae meridionales (též musculus Brückei) jsou vně a táhnou se od bělimy k zadním částem ciliárního tělíska: jejich stah posouvá ciliární tělísko vpřed. Fibrae circulares (musculus Mülleri) jsou na vnitřní straně řasnatého tělíska a jejich stah způsobuje uvolnění a vyklenutí čočky. Vzácnější fibrae radiales směřují radiálně od f. meridionales k f. circulares.[4]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ ISHIKAWA, Toyoko. Fine structure of the human ciliary muscle. Investigative Ophtamology. 1962, roč. 1, čís. 5.
- ↑ a b KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2009. S. 675.
- ↑ LINZEY, Donald W., et al. Vertebrate Biology. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2003. S. 216.
- ↑ a b c ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. Praha: Grada, 2004. S. 584–585.
- ↑ KRÁLÍČEK, P. Úvod do speciální neurofyziologie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 230 s. ISBN 80-246-0350-0. S. 16–17.
- ↑ ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, Smysly [online]. Dostupné online.
- ↑ JELÍNEK, Richard, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.
- ↑ DUDEK, Ronald W.; FIX, James D. Embryology. [s.l.]: Lippincott Williams & Wilkins, 2004-10-25. ISBN 9780781757263.
- ↑ GAGE, P. J.; RHOADES, W.; PRUCKA, S. K., et al. Fate maps of neural crest and mesoderm in the mammalian eye. Invest Ophthalmol Vis Sci.. 2005, roč. 46, čís. 11, s. 4200–8. Dostupné online. ISSN 0146-0404.
