Přeskočit na obsah

Diabetes insipidus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Diabetes insipidus
Vasopressin
Vasopressin
Klasifikace
MKN-10E23.2, N25.1
Klinický obraz
Postižený systémhypothalamus, ledviny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diabetes insipidus (DI) neboli žíznivka je skupina onemocnění způsobující narušení hospodaření těla s vodou. Projevuje se velkou žízní a s ní spojenou polyurií. Toto onemocnění je způsobené nedostatkem vasopresinu, známý také jako antidiuretický hormon, který je způsoben poruchou sekrece tohoto hormonu hypotalamem. Někdy bývá diabetes insipidus zaměňován s onemocněním diabetes mellitus, avšak DI s metabolismem glukózy nemá vůbec nic společného a jediné, co obě onemocnění spojuje je jejích název odvozený z průvodního projevu obou onemocnění – tj. polyurie (diabetes = úplavice).

Projevy a diagnostika

Kvůli nedostatku antidiuretického hormonu nedochází k zahušťování moče, což se projevuje velkou žízní a s ní spojenou polyurií. Paradoxně dochází také k dehydrataci organismu. Velký průtok vody tělem vede ke změně osmotického prostředí, což sekundárně způsobuje hypo- nebo hyperosmolární poruchy vnitřního prostředí. Projevy DI jsou velmi podobné neléčenému diabetu mellitu. Avšak u pacienta s DI není v moči přítomný cukr a ketolátky a nemá hyperglykemii. Dále se DI může projevovat nechutí k jídlu, průjmem, zvracením, s čímž souvisí váhový úbytek.

Klasifikace

Diabetes insipidus dělíme na několik typů:

Neurogenní

Neurogenní (neboli centrální) DI, nejznámější forma DI, je způsoben nedostatečnou sekrecí hormonu ADH v hypotalamu.

Nefrogenní

Nefrogenní DI je způsoben sníženou vnímavostí ledvin vůči ADH.

Dipsogenní

Dipsogenní DI je způsoben poruchou centra mechanismu žízně lokalizovaném v hypotalamu.

Gestační

Gestační (neboli těhotenský) DI se vyskytuje pouze u matky v průběhu těhotentví a je způsoben produkcí enzymu vasopressinasy placentou, který katabolizuje rozklad ADH.

Léčba

Neurogenní a gestační diabetes insipidus se léčí náhradou chybějícího vasopressinu syntetickým analogem vasopressinu – např. Desmopressin ve formě tablet, nitožilní injekce nebo nosních kapek. Pro léčbu nefrogenního DI však syntetická analoga vasopressinu neúčinkují, a proto se využívají diuretický hydrochlorothiazid a jemu podobná léčiva.[1]

Reference

  1. VERBALIS, Joseph. Diabetes insipidus. Reviews in Endocrine & Metabolic Disorders. Květen 2003, čís. 2, s. 177–185. Dostupné online. ISSN (Print) 1573-2606 (Online) 1389-9155 (Print) 1573-2606 (Online). [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.