Přeskočit na obsah

Obuškový zákon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 99/1969 Sb. z 22. srpna 1969, o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku nebo lidově obuškový zákon či pendrekový zákon bylo zákonné opatření, které udělovalo mimořádné pravomoci Sboru národní bezpečnosti s deklarovaným cílem zajistit veřejný pořádek a normalizaci poměrů v Československu postiženém invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Zákonné opatření deklarovalo, že vzniká „V zájmu upevnění a ochrany veřejného pořádku, který je v současné době hrubě narušován, zejména ze strany protisocialistických a protispolečenských živlů...“ Ve skutečnosti posloužilo k perzekuci lidí, kteří byli nespokojeni s poměry ve státě a s opouštěním Dubčekovy politiky socialismu s lidskou tváří.

„Obuškový zákon“ nabyl účinnosti dnem vyhlášení, tj. 22. srpna 1969. Podepsali jej prezident republiky Ludvík Svoboda, předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček a předseda federální vlády Oldřich Černík. Platil do 31. prosince 1969.

V srpnu 1969 bylo vzato do vazby zhruba 2500 lidí. Do konce roku odsoudili samosoudci zákonného opatření 1526 lidí. Ne všichni byli uvězněni, řada trestů byla podmíněných.[1]

Zákonné opatření umožnilo propouštět protestující ze zaměstnání nebo studií a zastavit činnost dobrovolné nebo jiné organizace či jejího orgánu na dobu až tří měsíců, případně je rozpustit. Například počet vysokoškolských studentů klesl kvůli politickým čistkám z téměř 85 000 (studijní rok 1969–1970) o téměř 10 000 (studijní rok 1972–1973).[1]

Odkazy

Reference

  1. a b ČTK. Historik: Pendrekový zákon vyústil v odsouzení 1526 lidí. České noviny [online]. 17.08.2019 06:50 [cit. 5.12.2019]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Dílo Zákonné opatření o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku ve Wikizdrojích