6. brigáda námořní pěchoty Baltského loďstva

6. brigáda námořní pěchoty Baltského loďstva
Země	Sovětský svaz
Existence	12. září 1941 – 16. května 1943
Typ	brigáda námořní pěchoty
Účast
Války	druhá světová válka
Bitvy	obležení Leningradu

6. brigáda námořní pěchoty Baltského loďstva byl vojenský útvar Sovětského svazu za druhé světové války, aktivní mezi 12. zářím 1941 a 16. květnem 1943.

Historie

6. brigáda námořní pěchoty byla utvořena v rámci Baltského loďstva rozhodnutím vojenské rady Leningradského frontu dne 12. září 1941. 1. a 2. prapor brigády byl utvořen z řad posádek lodí a kadetů Výcvikového oddílu Baltského loďstva a Vojenského zdravotnického učiliště z Kronštadtu, 3. střelecký prapor a ostatní jednotky z řad Leningradské námořní poloekipáže z Leningradu.

Dne 17. září 1941 zaujala brigáda pozici na druhé linii obrany na východním okraji Leningradu v prostoru o rozloze 12 kilometrů mezi Okťjabrskou a Vitebskou dráhou, kde vybudovala obranné postavení spolu s 6. divizí lidové domobrany. Zůstala tam do 30. září a poté 1. října, po soustředění v Avtovu, dostala rozkaz zaútočit podél Petěrgofské silnice na Urick. Tento neúspěšný útok skončil těžkými ztrátami. V noci z 2. na 3. října 1941 se vylodilo kolem 250 mužů u podniku Pišmaš, avšak výsadek byl odražen a více než polovina mužů padla. Dne 6. října obešla brigáda Urick ze severu a poté na něj a vesnici Ivanovka zaútočila, z pravého křídla ostřelovala předvoj německých vojsk. Dne 10. října dobyla Ivanovku a postoupila k severnímu okraji Uricka. V noci z 15. na 16. října předala svou pozici 3. střeleckému pluku 56. střelecké divizi a byla převelena do Rybackého, kde měla doplnit stavy a odpočinout si.

Od 28. října do 1. listopadu 1941 byla brigáda převezena loďmi Ladožské flotily na východní břeh Ladožského jezera u mysu Pesockij. Dne 2. listopadu dva prapory brigády zaujaly pozici u vesnic Zarečje a Zamošje 30-35 kilometrů jižně od města Volchova a 2. prapor, dočasně převelený ke 4. armádě, na protějším břehu řeky Volchov. Zde svedla s Němci boje a ustupovala k městu. Utrpěla těžké ztráty, které byly nahrazeny 600 námořníky z Leningradu, přepravenými sem letadly. Na konci listopadu 1941 se brigáda konečně zastavila 6 kilometrů jižně od Volchova.

Dne 26. listopadu 1941 byly zbytky brigády staženy z boje, ale už následujícího dne se přesunula do obce Novyj Byt, odkud v průběhu dalších dvou dnů útočila proti vsi Zalesje. Dne 1. prosince spolu s 80. a 311. střeleckou divizí obklíčila a zničila skupiny nepřátel v okolí Šumu, poté postupovala ve směru Ovdokalo-Opsalo, podílela se na osvobození Padrila, Maloj Vloji, Bolšoj Vloji a Ljachova. Od 26. prosince operovala po dobu dvou týdnů v týlu nepřítele s cílem odříznout mu cesty vedoucí od Maluksy, po odchodu byla posílena praporem 4. brigády námořní pěchoty.

Dne 10. února 1942 vedla brigáda útok v oblasti Pogosťi a 22. března se přesunula za těžkých bojů do oblasti Viňagolova, kde se až do 14. dubna pokoušela prolomit nepřátelskou obranu až byla sama nucena přejít do obrany. V této oblasti bojovala až do reorganizace na jaře 1943. Dne 16. května 1943 byla brigáda použita na zformování 138. střelecké divize.

V 6. brigádě námořní pěchoty sloužil jako velitel čety sovětský a ruský politik a diplomat Alexandr Nikolajevič Jakovlev.

Velitelé

• plk. Fjodor Jefimovič Petrov (13. září 1941 – 4. listopad 1941)
• plk. Pavel Ivanovič Kiseljov (6. listopad 1941 – 3. prosinec 1941)
• plk. Dmitrij Alexandrovič Sinočkin (3. prosinec 1941 – 5. březen 1942)
• plk. Ivan Stěpanovič Prytkov (5. březen 1942 – srpen 1942)
• plk. Moisej Jakovlevič Katkov (srpen 1942 – květen 1943)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 6-я бригада морской пехоты Балтийского флота na ruské Wikipedii.