Maiselova radnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Židovská radnice)
Skočit na: Navigace, Hledání
Židovská radnice

Pohled na Židovskou radnici od západu
Základní informace
Výstavba 1577
Stavebník Mordechaj Maisel
Poloha
Adresa Maiselova 250/18, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Židovská radnice
Židovská radnice
Další informace
Kód památky 44412/1-460 (PkMnMISSezObr) (součást památky Vysoká synagoga)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovská radnice v Praze na Josefově je soubor tří budov různého stáří, které jako jedny z mála přečkaly asanaci Josefova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budova Maiselovy radnice původně pochází z roku 1577, kdy byla spolu s Vysokou synagogou dokončena v renesančním slohu. Nicméně prvně je jako "Rathaus židovský" zmiňována již v pramenech z první půlky 16. století. Její stavba (či přestavba) byla financována tehdejším primasem židovského ghetta, Mordechajem Maiselem. Několikrát po požárech přestavěna. Současný stav pochází z období rokoka.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nejstarším objektem komplexu je tzv. Maiselova radnice, známá jako Židovská radnice. Jedná se o třípodlažní nárožní budovu na rohu ulic Červené a Maiselovy, s rokokovou fasádou, zakončenou věžičkou s římskými a hebrejskými hodinami. Jádro stavby je však starší, renesanční.

Východní část komplexu tvoří samostatná budova Vysoké synagogy, s průčelím do ulice Červená (naproti Staronové synagóze), jež však je vnitřně s prostorami radnice spojena. Do začátku 20. století existovala při východní straně bloku úzká středověká slepá ulička V kolnách, jejíž zbytky se částečně dochovaly na dvoře objektu (nepřístupné), na rohu se pak dochoval barokní patník, částečně přikrytý hmotou vedlejší stavby.

Nejnovější část celé budovy Židovské radnice se otevírá fasádou do ulice Maiselovy směrem k severozápadu a byla přistavěna až r. 1908 stavitelem Matějem Blechou, po rozšíření Maiselovy ulice (dříve Rabínské).

Hodiny[editovat | editovat zdroj]

Hodiny jdoucí „pozpátku“

Na radnici jsou hodiny, které mají kromě běžných ciferníků na věžičce ještě jeden s hebrejskými číslicemi, jehož rafičky se pohybují opačným směrem. Jde o záměrně vyjádřenou podobnost se Staroměstským orlojem, vyjadřující městský patriotismus pražských Židů.

Hodiny jsou poháněny původním ručně natahovaným hodinovým strojem z roku 1764, z doby poslední přestavby radnice po požáru. Židovské hodiny jdoucí pozpátku jsou známé i díky Apollinairově Pásmu.[1]

Podoben Lazaru kterého světlo drtí
Pozpátku točí se ručičky hodin v židovské čtvrti
A ty couváš ve vlastním životě pomalu
Jda na Hradčany nahoru a poslouchaje k večeru
Jak v hospodách české písně zpívají
— G. Apollinaire: Pásmo. Překlad. K. Čapek

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je radnice sídlem židovské obce a Federace židovských obcí. Nachází se zde také sídlo vrchního pražského a zemského rabína. V representačním prostoru v přízemí nové části funguje již téměř sto let košer restaurace, ve velkém zasedacím sále v patře do r. 1918 fungoval rabínský soud bejt din. Celý komplex radnice slouží dodnes jako kulturní centrum pro společné oslavy svátků, svateb, bar micva a jiných společenských událostí pražské židovské obce. Společně s Vysokou synagogou je chráněna jako kulturní památka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Židovské hodiny z roku 1764 na stránkách Č. spolku horologického

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno : Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]