Železniční trať Lhasa–Žikace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Železniční trať LhasaŽikace (ལྷ་གཞིས་ལྕགས་ལམ་, Wylie: lha gzhis lcags lam) spojuje hlavní město Tibetské autonomní oblasti (TAO), Lhasu, s druhým největším městem TAO, Žikace.

Výstavba trati začala v roce 2010. Trať je dlouhá 253 km, a celá se nachází v nadmořské výšce 3600 - 4000 m n. m. Úsek byl slavnostně otevřen 15.8.2014, první vlaková souprava ze Lhasy vyjela 16.8.2014. Následná prodloužení počítají s dalším přibližováním k hranicím s Indií a Nepálem a následným mezinárodním propojením [1].

Na úseku bylo vybudováno 96 mostů v celkové délce 45 km, nejdelší z nich měří 148 m, a 29 tunelů o celkové délce 70 km, nejdelší z nich měří 10 km. Celkem tunely a mosty představují 45% z celkové délky úseku.

Trať má 14 zastávek, z toho osobní vlaky obsluhují pouze 6 stanic. Ostatní zastávky slouží pouze nákladním vlakům. Během výstavby železnice bylo podél úseku vytěženo množství nerostných surovin a odvezeno do čínského vnitrozemí. Vlaky ze Lhasy do Žikace a zpět jezdí pouze jednou denně. Cesta trvá tři hodiny.

  • Lhasa 0 km
  • Cena 33 km (Tato zastávka bude obsluhovat i železnici do Ňingthri, která se začala budovat v roce 2014.)
  • Čhušur 56 km
  • Ňemo 103 km
  • Rinpung 151 km
  • Žikace (Samdrub-ce) 253 km

Výstavba úseku vyvolala protesty ze strany Tibeťanů, kteří se obávají přílivu čínských migrantů do regionu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1] 北京计划将青藏铁路向南延伸到印度 (Peking plánuje tibetskou železnici prodloužit do Indie, čínsky), 24. 7. 2014
  2. [2] Lhasa-Shigatse rail line threatens cultural identity of Tibet, anglicky, 25.7.2014