Železný vrchol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Železný vrchol je lokální maximum v grafu zastoupení chemických prvků v okolí železa (Cr, Mn, Fe, Co, Ni).

Zastoupení chemických prvků ve Sluneční soustavě. Vodík a helium (vzniklé při nukleosyntéze Velkého třesku) jsou nejběžnější. Další tři prvky jsou vzácné, jelikož se jich při Velkém třesku i ve hvězdách tvoří jen malé množství. Hlavní tendence u ostatních ve hvězdách tvořených prvků jsou: 1) Prvky se sudými protonovými čísly jsou běžnější než sousední prvky s lichými protonovými čísly. 2) Výskyt celkově klesá směrem k těžším prvkům. Železný vrchol vzniká díky tomu, že tyto prvky mají nejvyšší jadernou vazebnou energii na nukleon.

Pro prvky lehčí než železo platí, že se jaderná energie spotrebuje jaderným štěpením, jaderná fúze u nich energie uvolní. U prvků těžších než železo je tomu naopak: fúze energii spotřebovává a štěpení ji uvolňuje. Prvky do železného vrcholu jsou syntetizovány uvnitř hvězd, těžší pouze v supernovách. Toto je příčinou, proč jsou prvky železného vrcholu rozšířenější než (těžší) prvky v jejich okolí.

Vazebná energie[editovat | editovat zdroj]

Následující graf znázorňuje jadernou vazebnou energii na nukleon u některých nuklidů. Přestože 58Fe i 62Ni mají hodnoty vyšší než 56Fe, uvnitř hvězd nevznikají ve větších množstvích, protože potřebný počet neutronů není obvykle v hvězdné hmotě k dispozici.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iron peak na anglické Wikipedii.