Černorizec Chrabr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Černorizec Chrabr (staroslověnsky Чрьнори́зьць Хра́бръ, působil na přelomu 9. a 10. století) byl bulharský staroslověnsky píšící mnich a učenec, působící v preslavské literární škole.

"Černorizec" je nejnižší stupeň v hierarchii pravoslavných mnichů, "Chrabr" je pravděpodobně křestní jméno související s českým slovem "chrabrý", může však jít i o pseudonym.

O Chrabrově životě nejsou známy žádné podrobnosti a i z jeho literárního díla je znám jediný krátký spis, obvykle označovaný jako O písmenech (О писмєньхъ), napsaný patrně krátce po roce 893. V tomto spise popisuje Chrabr hlaholici, její historii i důvody jejího vzniku a rovněž polomýtickou historii písma řeckého. Hájí slovanské písmo proti řeckému, neboť „svatý muž je vytvořil, kdežto řecká Helénové pohané“. Cenný je i fakt, že Chrabr uvádí i přesný letopočet vzniku hlaholice, totiž rok 6363 "od stvoření světa" (není však jisté, zda je tím míněn rok 855 - podle byzantského počítání - nebo 863 - podle alexandrijského počítání).

Značné diskuse vyvolala Chrabrova zmínka o tom, že „Slované dřív, pokud byli pohany, neměli písma, ale počítali a věštili črtami a zářezy“ (чръты и рѣзы), což zastánci teorie o předkřesťanském slovanském písmu považují za jednu z indicií ve svůj prospěch.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]