Černorizec Chrabr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Černorizec Chrabr
Povolání spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Černorizec Chrabr (staroslověnsky Чрьнори́зьць Хра́бръ, působil na přelomu 9. a 10. století) byl bulharský staroslověnsky píšící mnich a učenec, působící v preslavské literární škole.

Černorizec je nejnižší stupeň v hierarchii pravoslavných mnichů, Chrabr je pravděpodobně křestní jméno související s českým slovem chrabrý, může však jít i o pseudonym.

O Chrabrově životě nejsou známy žádné podrobnosti a i z jeho literárního díla je znám jediný krátký spis, obvykle označovaný jako O písmenech (О писмєньхъ), napsaný patrně krátce po roce 893. V tomto spise popisuje Chrabr hlaholici, její historii i důvody jejího vzniku a rovněž polomýtickou historii písma řeckého. Hájí slovanské písmo proti řeckému, neboť „svatý muž je vytvořil, kdežto řecká Helénové pohané“. Cenný je i fakt, že Chrabr uvádí i přesný letopočet vzniku hlaholice, totiž rok 6363 od stvoření světa (není však jisté, zda je tím míněn rok 855 podle byzantského počítání, nebo 863 podle alexandrijského počítání).

Značné diskuse vyvolala Chrabrova zmínka o tom, že „Slované dřív, pokud byli pohany, neměli písma, ale počítali a věštili črtami a zářezy“[zdroj?] (чръты и рѣзы), což zastánci teorie o předkřesťanském slovanském písmu považují za jednu z indicií ve svůj prospěch.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]