Černorizec Chrabr
Černorizec Chrabr | |
---|---|
Narození | 9. století |
Úmrtí | 10. století |
Povolání | spisovatel |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Černorizec Chrabr (staroslověnsky Чрьнори́зьць Хра́бръ, působil na přelomu 9. a 10. století) byl bulharský staroslověnsky píšící mnich a učenec, působící v preslavské literární škole.
Výraz černorizec (doslova: oblečen v černou řízu) je nejnižší stupeň v hierarchii pravoslavných mnichů, Chrabr je pravděpodobně křestní jméno související s českým slovem chrabrý, může však jít i o přezdívku.
Život
[editovat | editovat zdroj]O Chrabrově životě nejsou známy žádné podrobnosti a i z jeho literárního díla je znám jediný krátký spis, obvykle označovaný jako O písmenech (О писмєньхъ), napsaný patrně krátce po roce 893. V tomto spise popisuje Chrabr hlaholici, její historii i důvody jejího vzniku a rovněž polomýtickou historii písma řeckého. Hájí slovanské písmo proti řeckému, neboť „svatý muž je vytvořil, kdežto řecká Helénové pohané“. Cenný je i fakt, že Chrabr uvádí i přesný letopočet vzniku hlaholice, totiž rok 6363 od stvoření světa (není však jisté, zda je tím míněn rok 855 podle byzantského počítání, nebo 863[1] podle alexandrijského počítání).
Značné diskuse vyvolala Chrabrova zmínka o tom, že „Slované dřív, pokud byli pohany, neměli písma, ale počítali a věštili črtami a zářezy (чръты и рѣзы),[2] což zastánci teorie o předkřesťanském slovanském písmu považují za jeden z důkazů o jejich existenci.
Dochovalo se více než 70 středověkých opisů a výpisků z Chrabrova spisu (nejstarší z roku 1348). Všechny jsou psány v cyrilici, ačkoliv původní spis byl zřejmě napsán hlaholským písmem. Dochované opisy lze rozdělit do sedmi jazykových a textových variant, neboť při přepisu došlo k určitému obsahovému posunu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija M-Š. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 1610. (makedonština)
- ↑ CHRABR. O písmenech [online]. Moravia Magna [cit. 2017-06-19]. Dostupné online.