Vodní skútr

Vodní skútr

Vodní skútr je oblíbené rekreační plavidlo, které má kořeny již v 50. letech 19. století, když bylo vyvinuto pro použití záchrannými složkami jako lehké, agilní plavidlo s vysokou rychlostí a dobrou manévrovatelností. Na prvních prototypech, ale i sériově vyráběných skútrech bylo nutné stát a tato plavidla unesla pouze jednoho pasažéra, tedy řidiče, až později se díky technologickému pokroku začaly vyrábět skútry pro více pasažérů, na kterých bylo možné sedět. Skútry dnes mohou vézt 1-3 pasažéry, existují i modely pro 4 pasažéry, ale jedná se spíše o výjimky.

Skútry jsou kromě rekreační a záchranné sféry využívány také ve sportu. V České republice působí Česká závodní asociace vodních skútrů, která pořádá různé závody. Závodí se například v takzvaném freestylu, slalomech a dalších typech závodů.

Za vynálezce vodního skútru je považován norsko-americký vynálezce Clayton Jacobson, jenž v 60. letech 19. století rozpracoval první prototypy, britský Vincent Amanda a německý Wave Roller. V dnešní době jsou nejznámější vodní skútry Kawasaki, Sea-Doo či Yamaha.

Legislativa v ČR

Mapa povolených vodních cest pro vodní skútry

Od 15. dubna 2015 vešla v platnost nová vyhláška č. 46/2015 Ministerstva dopravy, která v návaznosti na loňskou novelu zákona o vnitrozemské plavbě 114/1995 Sb., zásadním způsobem upravuje podmínky pro celkové využívání povrchových vodních ploch.

• Vodní skútr  je tedy nově brán jako rekreační plavidlo se spalovacím motorem.
• Smí plout všude, kde ostatní rekreační plavidla se spalovacím motorem.
• Nesmí tam, kde je omezena plavba výkonem do 10 kW.
• Na normálních vodních cestách a plochách smí skútr plout jen normálním způsobem, jako každá jiná loď.
• Musí dodržovat Pravidla plavební bezpečnosti, zejména mít průkaz VMP a řídit se pravidly.
• Nesmí dělat otočky, skoky a jiné akrobatické prvky.

• Akrobatické a trikové jízdy se smí provádět jen na vymezených drahách Státní plavební správou.