Nízkoprahové zařízení

Nízkoprahové zařízení je sociální službou definovanou v Zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb.. Je snadno dostupné, klientům nabízí potřebnou službu bez administrativních a jiných překážek, zpravidla bezplatně. Obvykle nevyžaduje žádná doporučení, posudky a potvrzení a jeho pracovníci někdy sami vyhledávají potřebné lidi přímo v terénu, na ulicích, na nádražích, ve slumech a podobně. Odtud také označení streetworker. Zařízení tohoto druhu často provozují nestátní neziskové organizace. Poskytuje ambulantní, pobytové či terénní služby nejčastěji prostřednictvím volnočasových aktivit.

Principy

• Princip nízkoprahovosti
• Princip volného vstupu
• Princip dobrovolnosti
• Princip individuálního přístupu
• Princip anonymity
• Princip mlčenlivosti
• Princip dodržování práv
• Princip flexibility

Zásady

• Nezávislost
• Nestrannost
• Diskrétnost
• Odbornost
• Bezplatnost
• Dodržování právních předpisů

Proces poskytování služby

V ČR sdružuje poskytovatele těchto nízkoprahových sociálních služeb občanské sdružení Česká asociace streetwork (ČAS).

Odkazy

Související články

• Protidrogová prevence
• Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Externí odkazy

• Česká asociace streetwork
• Česká asociace streetwork - Pojmosloví
• Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež TULiP
• Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ZRNKO
• Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež DROM

Literatura

ŠŤASTNÁ, Lenka. Analýza potřeb klientů nízkoprahových zařízení v Praze v roce 2003. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005, 79 s. ISBN 80-867-3444-7.

DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN 978-802-4738-802.

MATOUŠEK Oldřich, KODYMOVÁ Pavla, KOLÁČKOVÁ Jana. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, 2010, 351 s. ISBN 978-807-3678-180.

Legislativa

• Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách [1]
• Vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb. [2]