Wikipedista:Tomas.richt/Pískoviště2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Trendy a charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Propojení výpočetních zařízení vestavěných do běžných objektu prostřednictvím internetu, což jim umožňuje odesílat a přijímat data.

Inteligence[editovat | editovat zdroj]

Umělá inteligence a autonomní ovládání nejsou částí prapůvodního konceptu internetu věcí. Inteligentní prostředí a autonomní řízení nemusí nutně vyžadovat i internetové struktury. Nicméně, dochází k posunu v oblasti výzkumu s cílem integrovat koncepty internetu věcí a autonomní kontroly přičemž počáteční výsledky vzhledem k tomuto směru považují objekty za hnací sílu autonomního internetu věcí.

V budoucnu může být internet věcí nedeterministický a otevřená síť, ve které budou automaticky organizované inteligentní entity(webové služby, SOA komponenty), virtuální objekty (avatary) interoperabilní a schopné jednat nezávisle (sledovat své nebo sdílené cíle) v závislosti na kontextu, okolnostech a prostředích. Autonomní chování prostřednictvím shromažďování a odůvodnění kontextových informací, jakož i schopnost objektů detekovat změny v prostředí, chyby týkající se snímačů a zavedení vhodných opatření ke zmírnění dopadů představují hlavní výzkumný trend, který je zapotřebí k zajištění důvěryhodnosti technologie internetu věcí. Moderní produkty a řešení internetu věcí na trhu využívají celou řadu různých technologií, které podporují takovou kontextovou automatizaci, ale také sofistikovanější formy inteligence jsou vyžadovány, aby umožňovaly nasazení senzorových jednotek v reálném prostředí.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Systém bude pravděpodobně příkladem událostmi řizené architektury, založené na konceptu procesů a operací v reálném čase a bude zvažovat jakoukoli pomocnou úroveň. Proto modelově řízené a funkční přístupy budou koexistovat s novými, které dokáží zacházet s výjimkami a neobvyklým vývojem procesů. Na internetu věcí se význam události nemusí nutně zakládat na deterministickém nebo syntaktickém modelu, ale může být založen na kontextu samotné události: bude to tedy sémantický web.

V důsledku toho nemusí nutně potřebovat společné standardy, které by nebyly schopné řešit všechny souvislosti nebo použití: někteří aktéři (služby, komponenty, avatary) budou podle toho samy a pokud se budou muset přizpůsobit stávajícím společným normám (předvídat vše by nemělo být nic víc než definovat "globální konečnost" pro vše, co není možné s žádným ze současných přístupů a standardizací shora dolů).

Budování na vrcholu internetu věcí je architektura pro aplikační vrstvu internetu věcí, které se zaměřují na sbližování dat ze zařízení internetu věcí do webových aplikací a vytvářejí inovativní případy použití. Aby bylo možné naprogramovat a řídit tok informací na internetu věcí, předpokládaný architektonický směr se nazývá procesní řízení, který je kombinací tradičního řízení procesů s procesní těžbou a speciálními schopnostmi pro automatizaci řízení velkého počtu koordinovaných zařízení.