Wikipedista:MikotaP/Pískoviště2
Neslívy (tvrz)[editovat | editovat zdroj]
| Neslívy | |
|---|---|
 Tvrziště Neslívy | |
| Základní informace | |
| Zánik | 15. století |
| Poloha | |
| Adresa | Šťáhlavy |
| Souřadnice | 49°40′15,27″ s. š., 13°33′9,73″ v. d. |
 | |
Neslívy jsou zaniklý středověký sídelní komplex skládající se z tvrziště, dvou zaniklých vsí, vodních děl a zaniklých cest. Nachází se na hranici katastru Šťáhlavy a Milínov. Zanikla v 15. století.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci je z roku 1361, kdy se uvádí tvrz a ves Nestev. K roku 1375 je zmíněn Jiří z Neslív, svědek při prodeji lánu v nedalekém Kamýce. V roce 1379 část Hořejších a Dolejších Neslív patří k panství Heřmana z Litic, sezením na hradě Lopata, část Horních Neslív patří jistému Valterovi. V roce 1392 bylo provoláno věno zemřelé Běty, vdovy po Valterovi z Nezbavětic, 5 dvorů v Nestějově. Později jsou obě vsi připojeny k panství hradu Lopata. Roku 1432, kdy byl hrad Lopata během čtyř měsíců dobyt husitským vojskem pod hejtmanem Přibíkem z Klenové. V té době pravděpodobně zanikly i vsi. V odúmrti po Habartu z Hrádku z roku 1457 je již zmiňován hrad Lopata a obě vsi jako pusté.[1] [2]V letech 1420-1541 se objevuje predikát z Nestajova na Čáslavsku, Kutnohorsku a Mladoboleslavsku, kam se rod nejspíše přestěhoval. Později byly obě pusté vsi připojeny k štáhlavskému panství, naposledy jsou uváděny v roce 1623 jako pusté v rámci pobělohorských konfiskací. V roce 1880 zde byl podniknut první archeologický průzkum tvrze a zaniklé vesnice u nás amatérským archeologem F.X. Francem.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Na nízké terase nad potokem je okrouhlé tvrziště s příkopem o průměru asi 32m. Středový pahorek protíná sonda F.X. France. Nebyly nalezeny žádné stopy zdiva. Jižně od tvrze se rozkládala ves Dolní Neslívy, cca 900 m severněji se nalézaly Horní Neslívy. Tvrz i vsi zanikly požárem. Součástí komplexu je i mohutná hráz rybníku a obtočná stoka.[3][4] Po zániku bylo území zaniklé vsi rozděleno mezi sousední vesnice, dnes probíhá katastrální hranice podél potoka.
- ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Neslívy - popis tvrze, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV. Encyklopedie českých tvrzí II. díl. [s.l.]: [s.n.], 2000. S. 507.
- ↑ ANDERLE, Jan. Tvrze kozelského polesí. 2013. vyd. Plzeň: [s.n.] (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 11). ISBN 978-80-87170-28-1. S. 14–17.
- ↑ ANDERLE, Jan; NOVÁČEK, Karel. Zaniklý středověký sídelní komplex Neslívy. In: Archaeologia historica. Brno: [s.n.], 1990. Dostupné online. S. 251–260.