Wikipedista:Kusurija/Přepis japonštiny

Wikipedie:Transkripce japonštiny

Základním transliteračním systém přepisu japonštiny v českých textech je Čekošiki rómadži (チェコ式ローマ字). Tento přepis nemá jednoho konkrétního autora, jedná se o systém, spontánně vniklý shodou mnoha japanologů. Tento přepis vznikl na podkladě analogie se dříve vzniklými systémy přepisů (některé z nich se ve světě používají dodnes) se zohledněním specifiky českého prostředí. Systém v maximální míře zohledňuje české zvyklosti zápisu zvuků, v maximální míře odráží vzájemnou podobnost mezi zvuky v češtině a v japonštině s tím, že také zohledňuje některé zvláštnosti japonské gramatiky/způsobu zápisu v japonštině. Japonština používá tři základní složky písma a to kandži, neboli znaky - ty mají úlohu převážně zobrazovat funkci významovou (ideogramy) a v podstatně menší míře fonetickou (většinou v zastaralých textech), naproti tomu slabičné abecedy kany naopak převážně funkci fonetickou. Kany se používají dvojí: hiragana a katakana (blíže viz odkázané články).

Odlišnosti mezi zápisem a výslovností

Tyto odlišnosti můžeme rozdělit do několika základních typů:

• Partikule は, へ a を. は čteme a zapisujeme jako wa, pokud jde o partikuli, označující téma, narozdíl od ostatních případů, kde to čteme a zapisujeme jako ha; podobně へ čteme a zapisujeme jako e, pokud jde o partikuli, označující směřování kam, narozdíl od ostatních případů, kde to čteme a zapisujeme jako he; podobně を je partikule, nejčastěji označující předmět (koho, co) - její zápis kolísá mezi tvary o, 'o (w)o a wo, podle záměru pisatele. Pokud pisatel bez dalšího naznačuje pouze výslovnost, zapíše o (což je jinak shodné s kanovým お), pokud chce zároveň naznačit, že jde o partikuli を, použije některý z naposledy jmenovaných zápisů.
  • Podobně ve slově へえ přepisujeme podle výslovnosti é.
• redukce ve výslovnosti, zejména (v některých slovech) "slabik" し (あした [ašta], ale zapisujeme ašita), く (たくさん [taksan], ale zapisujeme takusan) (a dalších, zakončených v přepisu na -u) a podobně se v přepisu nerespektuje.
• U slov, kde v přepisu se vyskytuje kombinace -ei, převládá výslovnost -é (pokud ve výslovnosti není ráz), tuto skutečnost však v přepisu nerespektujeme, tj. zachováváme přepis -ei.
• Rozdíly v přízvuku (tónovém) neoznačujeme/nezapisujeme zejména z těchto důvodů: 1. přízvuk se obvykle v různých nářečích liší (jakož i ve "standardní" japonštině - podle původu mluvčího) 2. v japonštině obvykle nebývá příliš výrazný 3. většinou bývá vyznačení přízvuku velmi těžko dohledatelné.

Na co si zejména dát pozor při přepisu

• Respektovat délku ve výslovnosti (označenou i ve fonetickém zápisu v japonštině)
• Nespojovat určitou kombinaci určitých znaků paušálně s jediným přepisem výslovnosti. V japonštině v mnohonásobně větší míře, než v evropských jazycích totožně zapsané slovo může mít různou výslovnost podle různého významu/souvislosti. (např. 今日は se čte jako [konniči wa] pokud jde o pozdrav nebo [kjó wa], pokud jde o začátek věty, kde tématem je dnes/dnešek; japonské jméno 元一 se čte Motoiči nebo Motokazu nebo Gen'iči v závislosti na tom která konkrétní osoba je nositelem tohoto jména)
• Řídit se zápisem přímo v japonštině a ne transliterací do jiného jazyka, protože jiné jazyky používají jiné systémy a zejména v jiných jazycích, na rozdíl od češtiny, může být vyznačení délky ve výslovnosti problematičtější a z toho důvodu nezřídka opomíjeno.
• Respektovat, zda ve výslovnosti existuje ráz (tj. následné vyslovení téže hlásky opakovaně nebo oddělené vyslovení různých (podobných na požadavky mluvidel) hlásek tam, kde v jiných případech se toto spojení vyslovuje jako dvojhláska. Tento ráz mezi samohláskami označujeme apostrofem ('), v některých případech (nejčastěji "dlouhých" souhlásek) zdvojením.
  • Samostatnou kapitolou je výslovnost sloves typu 問う [tou], kde u, následující po o nevyjadřuje dloužení předchozího o, ale samostatnou koncovku.

Tabulky přepisu

V hlavičce tabulky jsou uvedeny zkrácené názvy: hira pro hiraganu, kata pro katakanu, čekošiki, hebonšiki (pro moderní zápis) hebon var. (variace hebonšiki rómadži: původní styl, "odfláknutý" (t.j. nepřesný) styl, jiné variace včetně "německého" stylu), nihon/kunrei (vzhledem k malým rozdílům mezi nihonšiki rómadži a kunreišiki rómadži budou rozdíly uváděny za lomítkem pro kunreišiki rómadži a to jen na místech, kde je to rozdílné - v témže sloupci, wápuro, ruský a ukr. (pro systém Hidehiko Nakazawy).

* Upozornění: pro relevanci převodu mezi jednotlivými přepisy platí pouze vztah: kana →‎ jiný jeden konkrétní přepis (např. hiragana →‎ ukr. nebo katakana →‎ hebonšiki ap. nelze se však spoléhat na porovnání mezi jednotlivými jinými přepisy navzájem, tedy ne např. hebonšiki →‎ čekošiki, a už vůbec ne hebon var. →‎ čekošiki, neboť to v určitých případech může vést k závažným chybám a mystifikacím.

Tabulky pro krátké móry

Godžúon (五十音)

hira	kata	čekošiki	hebonšiki	hebon var.	nihon/kunrei	wápuro	ruský	ukr.	IPA
あ	ア	a	a	a	a	a	а	а	[a]
い	イ	i	i	i	i	i	и	і	[ɪ]/[i]
う	ウ	u	u	u	u	u	у	у	[ɯ]/[ü͍]
え	エ	e	e	e/ye	e	e	э	е	[e]/[ɛ]
お	オ	o	o	o	o	о	о	о	[o]
か	カ	ka	ka	ka	ka	ka	ка	ка	[ka]
き	キ	ki	ki	ki	ki	ki	ки	кі	[ki]/[kɪ]
く	ク	ku	ku	ku	ku	ku	ку	ку	[kɯ]/[kü͍]
け	ケ	ke	ke	ke	ke	ke	кэ	ке	[ke]/[kɛ]
こ	コ	ko	ko	ko	ko	ko	ко	ко	[ko]
さ	サ	sa	sa	sa	sa	sa	са	са	[sa]
し	シ	ši	shi	shi	si	si/shi	си	ші	[ɕɪ]/[ɕi]/[ɕi̥]
す	ス	su	su	su	su	su	су	су	[sɯ]/[sü͍]/[sɯ̥]
せ	セ	se	se	se	se	se	сэ	се	[se]/[sɛ]
そ	ソ	so	so	so	so	so	со	со	[so]
た	タ	ta	ta	ta	ta	ta	та	та	[ta]
ち	チ	či	chi	chi	ti	ti/chi	ти	чі	[t͡ɕi]/[t͡ɕɪ]
つ	ツ	cu	tsu	tsu	tu	tu/tsu	цу	цу	[t͡sɯ]/[t͡sü͍]/[t͡sɯ̥]/[t͡sɯ̈]
て	テ	te	te	te	te	te	тэ	те	[te]/[tɛ]
と	ト	to	to	to	to	to	то	то	[to]
な	ナ	na	na	na	na	na	на	на	[na]
に	ニ	ni	ni	ni	ni	ni	ни	ні	[ȵi]/[ȵɪ]
ぬ	ヌ	nu	nu	nu	nu	nu	ну	ну	[nɯ]/[nü͍]
ね	ネ	ne	ne	ne	ne	ne	нэ	не	[ne]/[nɛ]
の	ノ	no	no	no	no	no	но	но	[no]
は	ハ	ha	ha	ha	ha	ha	ха	ха	[ha]
ひ	ヒ	hi	hi	hi	hi	hi	хи	хі	[çi]/[çɪ]/[çi̥]
ふ	フ	fu	fu	fu	hu	hu/fu	фу	фу	[ɸɯ]/[ɸü͍]/[ɸɯ̥]
へ	ヘ	he	he	he	he	he	хэ	хе	[he]/[hɛ]
ほ	ホ	ho	ho	ho	ho	ho	хо	хо	[ho]
ま	マ	ma	ma	ma	ma	ma	ма	ма	[ma]
み	ミ	mi	mi	mi	mi	mi	ми	мі	[mi]/[mɪ]
む	ム	mu	mu	mu	mu	mu	му	му	[mɯ]/[mü͍]/[mɯ̥]
め	メ	me	me	me	me	me	мэ	ме	[me]/[mɛ]
も	モ	mo	mo	mo	mo	mo	мо	мо	[mo]
や	ヤ	ja	ya	ya	ya	ya	я	я	[ja]
ゆ	ユ	ju	yu	yu	yu	yu	ю	ю	[jɯ]/[jü͍]
よ	ヨ	jo	yo	yo	yo	yo	ё	ьо	[jo]
ら	ラ	ra	ra	ra	ra	ra	ра	ра	[ɽa]
り	リ	ri	ri	ri	ri	ri	ри	рі	[ɽi]/[ɽɪ]
る	ル	ru	ru	ru	ru	ru	ру	ру	[ɽü͍]/[ɽɯ]
れ	レ	re	re	re	re	re	рэ	ре	[ɽe]/[ɽɛ]
ろ	ロ	ro	ro	ro	ro	ro	ро	ро	[ɽo]
わ	ワ	wa	wa	wa	wa	wa	ва	ва	[ɰa]/[w͍a]
ゐ	ヰ	(w)i/wi	i	(w)i/wi/i	wi/i	wi	и/й	?	[i]/[ɪ]
ゑ	ヱ	(w)e/we	e	(w)e/we/e	we/e	we	э	?	[e]/[ɛ]
を	ヲ	o/'o/(w)o/wo	o	o/'o/(w)o/wo	wo/o	wo	о	о	[o]/[ɰo]
ん	ン	n/n'	n/n'	n	n	n/*	н/нъ	н/?	[ɴ]/[ũ͍]/[ŋ]/[ɱ]

Dakuon (濁音; znělé)

hira	kata	čekošiki	hebonšiki	hebon var.	nihon/kunrei	wápuro	ruský	ukr.	IPA
が	ガ	ga	ga	ga	ga	ga	га	ґа	[ga]
ぎ	ギ	gi	gi	gi	gi	gi	ги	ґі	[gi]/[gɪ]
ぐ	グ	gu	gu	gu	gu	gu	гу	ґу	[gɯ]/[gü͍]
げ	ゲ	ge	ge	ge	ge	ge	гэ	ґе	[ge]/[gɛ]
ご	ゴ	go	go	go	go	go	го	ґо	[go]
ざ	ザ	za	za	za	za	za	дза	дза	[za]
じ	ジ	dži	ji	ji	zi	zi	дзи	дзі	[ d͡ʑi]/[ d͡ʑɪ]
ず	ズ	zu	zu	zu	zu	zu	дзу	дзу	[zɯ]/[zü͍](/[dzɯ]/[dzü͍])
ぜ	ゼ	ze	ze	ze	ze	ze	дзэ	дзе	[ze]/[zɛ]
ぞ	ゾ	zo	zo	zo	zo	zo	дзо	дзо	[zo]
だ	ダ	da	da	da	da	da	да	да	[da]
ぢ	ヂ	dži	ji	ji	zi/di	di	дзи	дзі	[ d͡ʑi]/[ d͡ʑɪ]
づ	ヅ	zu/dzu	zu	zu	du/zu	du	дзу	дзу	[zɯ]/[zü͍](/[dzɯ]/[dzü͍])
で	デ	de	de	de	de	de	дэ	де	[de]/[dɛ]
ど	ド	do	do	do	do	do	до	до	[do]
ば	バ	ba	ba	ba	ba	ba	ба	ба	[ba]
び	ビ	bi	bi	bi	bi	bi	би	би	[bi]/[bɪ]
ぶ	ブ	bu	bu	bu	bu	bu	бу	бу	[bɯ]/[bü͍]
べ	ベ	be	be	be	be	be	бэ	бе	[be]/[bɛ]
ぼ	ボ	bo	bo	bo	bo	bo	бо	бо	[bo]
ぱ	パ	pa	pa	pa	pa	pa	па	па	[pa]
ぴ	ピ	pi	pi	pi	pi	pi	пи	пи	[pi]/[pɪ]
ぷ	プ	pu	pu	pu	pu	pu	пу	пу	[pɯ]/[pü͍]
ぺ	ペ	pe	pe	pe	pe	pe	пэ	пе	[pe]/[pɛ]
ぽ	ポ	po	po	po	po	po	по	по	[po]

Jó'on (拗音; složené/"diftongy")

hira	kata	čekošiki	hebonšiki	hebon var.	nihon/kunrei	wápuro	ruský	ukr.	IPA
きゃ	キャ	kja	kya	kya	kya	kya	кя	кя	[kʲa]
きゅ	キュ	kju	kyu	kyu	kyu	kyu	кю	кю	[kʲɯ]
きょ	キョ	kjo	kyo	kyo	kyo	kyo	кё	кьо	[kʲo]
しゃ	シャ	ša	sha	sha	sya	sya/sha	ся	шя	[ɕa]
しゅ	シュ	šu	shu	shu	syu	syu/shu	сю	шю	[ɕɯ]/[ɕü͍]
しょ	ショ	šo	sho	sho	syo	syo/sho	сё	шьо	[ɕo]
ちゃ	チャ	ča	cha	cha	tya	tya/cha	тя	тя	[t͡ɕa]
ちゅ	チュ	ču	chu	chu	tyu	tyu/chu	тю	тю	[t͡ɕɯ]
ちょ	チョ	čo	cho	cho	tyo	tyo/cho	тё	тьо	[t͡ɕo]
にゃ	ニャ	nja	nya	nya	nya	nya	ня	ня	[ȵa]
にゅ	ニュ	nju	nyu	nyu	nyu	nyu	ню	ню	[ȵɯ]
にょ	ニょ	njo	nyo	nyo	nyo	nyo	нё	ньо	[ȵo]
ひゃ	ヒャ	hja	hya	hya	hya	hya	хя	хя	[çʲa]
ひゅ	ヒュ	hju	hyu	hyu	hyu	hyu	хю	хю	[çʲɯ]/[çʲü͍]
ひょ	ヒょ	hjo	hyo	hyo	hyo	hyo	хё	хьо	[çʲo]
みゃ	ミャ	mja	mya	mya	mya	mya	мя	мя	[mʲa] /
みゅ	ミュ	mju	myu	myu	myu	myu	мю	мю	[mʲɯ]
みょ	ミョ	mjo	myo	myo	myo	myo	мё	мьо	[mʲo]
りゃ	リャ	rja	rya	rya	rya	rya	ря	ря	[ɽʲa]
りゅ	リュ	rju	ryu	ryu	ryu	ryu	рю	рю	[ɽʲɯ]
りょ	リョ	rjo	ryo	ryo	ryo	ryo	рё	рьо	[ɽʲo]

Dakujó'on (濁拗音; znělé složené/"znělé diftongy")

hira	kata	čekošiki	hebonšiki	hebon var.	nihon/kunrei	wápuro	ruský	ukr.	IPA
ぎゃ	ギャ	gja	gya	gya	gya	gya	гя	ґя	[gʲa]
ぎゅ	ギュ	gju	gyu	gyu	gyu	gyu	гю	ґю	[gʲɯ]
ぎょ	ギョ	gjo	gyo	gyo	gyo	gyo	гё	ґьо	[gʲo]
じゃ	ジャ	dža	ja	ja	zya	zya/ja	дзя	дзя	[d͡ʑa]
じゅ	ジュ	džu	ju	ju	zyu	zyu/ju	дзю	дзю	[d͡ʑɯ]/[d͡ʑü͍]
じょ	ジョ	džo	jo	jo	zyo	zyo/jo	дзё	дзьо	[d͡ʑo]
ぢゃ	ヂャ	dža	ja	ja	dya	dya	дзя	дзя	[d͡ʑa]
ぢゅ	ヂュ	džu	ju	ju	dyu	dyu	дзю	дзю	[d͡ʑɯ]/[d͡ʑü͍]
ぢょ	ヂョ	džo	jo	jo	dyo	dyo	дзё	дзьо	[d͡ʑo]
びゃ	ビャ	bja	bya	bya	bya	bya	бя	бя	[bʲa]
びゅ	ビュ	bju	byu	byu	byu	byu	бю	бю	[bʲɯ]
びょ	ビョ	bjo	byo	byo	byo	byo	бё	бьо	[bʲo]
ぴゃ	ピャ	pja	pya	pya	pya	pya	пя	пя	[pʲa]
ぴゅ	ピュ	pju	pyu	pyu	pyu	pyu	пю	пю	[pʲɯ]
ぴょ	ピョ	pjo	pyo	pyo	pyo	pyo	пё	пьо	[pʲo]