Wikipedista:Hutyrsara/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Opiové války v Číně[editovat | editovat zdroj]

V polovině 19.století došlo k vážným konfliktům neboli střetům mezi Velkou Británii a Čínou, nazývané jako tzv. opiové války. V 19.století nebyl tak velký zájem o veškeré zboží Číny, výjimkou ale bylo opium. Opium odstartovalo válečný konflikt. Opiové války tak nebyly jen bojem o otázku opia, která se vedla v Číně i v Londýně, ale rovněž kulturním střetem dvou odlišných světů a přístupů.[1]

1.opiová válka[editovat | editovat zdroj]

Čína se domnívala, že za tímto konfiktem stojí opium. Neuvědomila si, že svým chováním a hlavně svou nadřazeností, si rozeštvala západní státy. Cílem Velké Británie však nebyla válka, ale napravit dosavadní chyby, tedy zbavit Činu nadřazenosti. Velká Británie a ostatní západní státy nechtěly nerovnoprávné postavení. Číňané dávají najevo své pohrdání západním cizincům. Ignorance diplomatických misí vyslaných Velkou Británií čínskou vládou. [2]Západní státy jsou tak závislé zcela na Číně. První opiová válka proběhla mezi lety 1839-1842. Čína v této válce bojovala pouze s velkou Británií. Válku avšak zvítězila Velká Británie. Tímto krokem si Velká Británie mohla přivlastnit Kanton, Šanghaj a další čínská města.[2] V roce 1842 se obě velmoci dohodly na uzavření mírové smlouvy v Nankingu.

Čína musela spnit následující podmínky:

  • otevřít se pro Velkou Británii obchodu (byla nucena otevvřít další 4 přístavy)
  • zaplatit finanční odškodnění Velké Británii
  • vzdát se Hongkongu


Významnou roli v opiových válkách sehrála i USA. Během války se prosadil významný doktor Peter Parker, který se obrátil na ministra zahraničí Daniela Webstera. Žádal ho o vyslání amerického vyslance do Číny a konzula na Havajské ostrovy. Žádost byla nakonec přijata. Vyslán byl Caleb Cushing, který jako první oficiální americký velvyslanec zamířil do Číny. V roce 1844 (3.červenec 1844) byla uzavřena Cushingova smlouva, která se stala vzorem pro dohody dalších západních států s Čínou. Tato smlouva byla založena na jiném principu, lišila se určitými údaji od britské smlouvy. Cushingova smlouva označovala obchod s opiem jako nezákonný.[2] Bylo umožněno dokonce stavět školy, nemocnice, kostely.

2.opiová válka[editovat | editovat zdroj]

2. opiovou válku rozpoutaly vzniklé dohody. V roce 1850 v Číně vypuklo Taipingské povstání, které vyvrcholilo až v krvelačnou občanskou válku. Docházelo k častému porušování smluv a spáchání vražd západních občanů v Číně. Velká Británie a Francie se dožadují plnění smluv, neváhají použít ani ozbrojené síly. USA má však jiný názor, nechce použít násilí.

Umučení francouzského misionáře Augusta Chapdelaine vedlo Francii k 2.opiové válce. Válka vypukla v roce 1857.[3] Dalším důvodem vypuknutí války bylo odmítnutí západních požadavků čínskými představiteli v Kantonu. Kanton byl dobyt. Nepřátelské země táhli na Peking. V roce 1858 došlo k uzavření smluv v Tchien-jinu.

Reference[editovat | editovat zdroj]
  1. Opiové války. Online. Dostupné z: https://www.nm.cz/naprstkovo-muzeum-asijskych-africkych-a-americkych-kultur/opiove-valky.
  2. Spojené státy ve východní Asii. Online. In: . Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1423/podzim2015/MVZ159/um/59416913/Prvni_kontakty_USA_s_regionem_vychodni_Asie.pdf.
  3. Opiové války. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Opiov%C3%A9_v%C3%A1lky.
  4. JECH, Martin. Vlastenecká výchova v čínských učebnicích dějepisu pro střední školy. Bakalářská práce. Popovičky: Univerzita Karlova, 2022.