Wikipedista:Borolic/Pískoviště

Historie a názvy

Křemencova ulice (dříve také Skřemenná nebo Poštovní ulice) se nachází na Novém městě v Praze 1 v dřívější vsi Opatovické, a to mezi ulicemi V Jirchářích a Myslíkova. Název Křemencova pochází po Velíku Křemenci, který zde měl v 15. století dům zvaný Medulánský po starším majiteli, potom pojmenovaný na Košících a U Fáfů.[1] Zhruba ve dvou třetinách její 260-ti metrové délky ji kolmo protíná ulice Opatovická. V období vydání císařských map stabilního katastru ulice nesla název Poštovská. Ve středověku se jednalo o ulici jirchářskou (bělokožešníci – zpracování kůží).

Domy a osobnosti

Mezi nejvýznamnější objekty nacházející se v ulici Křemencovi patří dům čp. 179/12 – bývalé reálné gymnázium Křemencova a čp. 183 a 1651/II – pivovar s pivnicí U Fleků.[2]

Bývalé reálné gymnázium, dnes střední škola chemická

První české reálné gymnázium (později Masarykovo) bylo založeno 7. října 1871, ale na Křemencovu 12 se přestěhovalo až roku 1894 z důvodu nevyhovujících prostor v dřívějších objektech Revoluční čp. 17 a poté ve Spálené čp. 24. Gymnázium „přežilo“ obě světové války, ale po nástupu komunismu bylo zrušeno a do budovy se nastěhoval Armádní umělecký sbor a po něm v roce 1952 průmyslová škola chemická.[3]

Stavební náklady byly vyčísleny na celkem 260 188 zl. a původně se jednalo o budovu tří poschoďovou s břidlicovou střechou a v celém objektu byl zřízen vodovod na říční vodu. Škola měla plynové osvětlení. Z původního projektu se ale nezrealizovala stavba zadního příčného křídla, kde měly být nad sebou umístěny tělocvična a kaple.[4]

Mezi význačné absolventy patří například malíř Antonín Slavíček, spisovatelé Vladislav Vančura, Jiří Voskovec a Jan Werich nebo skladatel J.B. Foerster. Avšak reálné gymnázium v Křemencově ulici se nejvíce zapsalo do veřejného povědomí kulturním odkazem, jelikož v jeho zdech přišlo na svět roku 1920 avantgardní uskupení Devětsil.[5]

Na místě gymnázia dříve stál dům knížete Karla Schwanzerberga a ještě dříve barvírna.[6]

Prastarý pivovar U Fleků

Pivovar s pivnicí „U Fleků“ (dříve U Domažlíků, Na Křemenci, U dvou strak) je jeden z nejznámějších a nejstarších českých pivovarů. První zmínka o existenci pivovaru pochází již z roku 1499, kdy dům koupil Vít Skřemenec. Na začátku 17. stol. dům patřil Matěji Vranovci, který byl nucen odejít z důvodů náboženských a dům byl tak podstoupen jeho švagru Janu Ulrichovi. Po bitvě na Bílé hoře byl ale dům zkonfiskován tehdejší majitelce Kateřině Ulrichové. Roku 1762 dům zakoupil Jakub Flekovský, jehož jméno nese pivovar dodnes. V 19. století patřil dům rodině Pštrossových, za jejichž správy dosáhl objekt dnešního rozsahu. Nacházejí se zde nápisy od L. Nováka v rytířské síni i větší šenkovně. Od roku 1902 zde hrál loutkové divadlo Klub vlasteneckých přátel dr. Paříka z Třebenic.[7]

Roku 1911 zde parta chorvatských studentů (Fabijan Kaliterna, Lucijan Stella, Ivan Šakić, Vjekoslav Ivanišević) založila chorvatský fotbalový klub HNK Hajduk Split po shlédnutí zápasu Sparty proti Slavii.[8]

V této ulici bydlel například JUDr. Alois Rašín a to v domě č. 1647.[9]

Ulice Křemencova má podle legendy i svoje strašidlo. Prý zde dvakrát týdně o půlnoci projede černý kočár tažen čtyřmi koňmi od Vyšehradu a ztrácí se V Jirchářích. Není prý slyšet dusot kopyt a v kočáru sedí duch mlynáře, jenž kdysi nakradl spoustu peněz a někde je zakopal. Nedojde pokoje dokud se tyto peníze nepoužijí k dobrému užitku.[10]

[1] František Ruth a Pavel Körber, Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl II. Karlova třída - U Půjčovny, Praha 1904, s. 626.

[2] Kolektiv autorů za vedení a redakce Růženy Baťkové, Umělecké památky Prahy, Praha 1998, s. 249.

[3] Almanach ke 100 výročí školní budovy. [online] (cit. 27.8.2019).

Dostupné z: http://www.mssch.cz/sites/default/files/_hromada/almanachy/almanach1994.pdf

[4] Tamtéž, s. 11.

[5] Tamtéž, s. 16.

[6] František Ruth a Pavel Körber, Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl II. Karlova třída – U Půjčovny, Praha 1904, s. 627.

[7] František Ruth a Pavel Körber, Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl II. Karlova třída – U půjčovny, Praha 1904, s. 626.

[8] HNK Hajduk Split History. [online] (cit. 27.5.2019).

Dostupné z: https://hajduk.hr/eng/history

[9] Tamtéž, s. 627.

[10] Tamtéž, s. 628.

Titulek 1
Titulek 2

Titulek 1
Titulek 2

PŘESMĚRUJ [[

Soubor:Název cílové stránky

Titulek 1
Titulek 2

]] </gallery> </gallery>