Přeskočit na obsah

Vodní cesty v Česku

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Součásti a správa vodní cesty

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Je navrženo vyjmutí této části článku a její přesunutí do článku Vnitrozemská vodní cesta.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
  • Opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propusti
  • Plavební znaky na hladině, na březích, na mostech
  • Zařízení pro regulaci stavu vody, nádrž pro zlepšování průtoku
  • Plavební komory, lodní zdvihadla a železnice
  • Vyvozovací a vodící zařízení (boje, záchytné kůly, dopravní majáky)
  • Pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť
  • Zařízení a objekty sloužící k provozu vodní cesty

Vodní cestu spravuje její vlastník nebo správce, který je povinen zajistit provozování plavby a řádně je značit plavebními znaky. Stavby na sledované vodní cesty lze zřizovat jen se souhlasem plavebního úřadu, stejně i u přístavu.

Provozovatel přístavu je povinen:

  • Vyznačit plavebními znaky vodní část přístavu, která není určena k veřejnému užívání
  • Umožnit provozovatelům plavidel užívání přístavu. Plavidla naložena nebezpečným zbožím smí užívat veřejný přístav, jen pokud mají povolení plavebního úřadu (PÚ).

Klasifikace sledovaných vodních cest

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Je navrženo vyjmutí této části článku a její přesunutí do článku Vnitrozemská vodní cesta.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Dělí se na:

  • Vodní cesty dopravně významné
    • Vodní cesty využívané
    • Vodní cesty využitelné / nevyužívané
  • Vodní cesty účelové – je provozována pouze rekreační plavba

Využívané vodní cesty

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Je navrženo vyjmutí této části článku a její přesunutí do článku Seznam sledovaných vodních cest v Česku.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Labská vodní cesta

[editovat | editovat zdroj]
  • od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč),
  • od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebními znaky

Pro ČR má rozhodující význam. Je pomocí sítě průplavů napojena na celou Západní Evropu, Odru a tím i Baltské moře a novým průplavem Rýn – Mohan – Dunaj i na Balkán. Labe pramení na Jižních svazích Krkonoš (na Labské louce) ve výšce 1 384 m. Má dva prameny – Labský potok a Bílé Labe. Celková délka Labe je 1 171 km (z toho je 374,4 km na českém území). Z celkového povodí 144 055 km² patří ČR 51 399 km².

Splavnost Labe

[editovat | editovat zdroj]

Kilometrování začíná nulou na Mělníku oběma směry, po proudu i proti proudu. Na hranicích s Německem začíná znovu od řkm (říční km) 0,00 a bere se v úvahu levý břeh. Celý úsek středního Labe z Chvaletic do Mělníka je splavný pro plavidla 1 200t, délky 83m, šířky 11,5 m s ponorem 180cm (220cm). Od Chvaletic přes Kolín, Mělník do Střekova je Labe pomocí jezů a plaveb. komor kanalizováno. Regulovaný úsek ze Střekova na hranice je úsek nejobtížnější s nedostatečnou plavební hloubkou, s kamenitým řečištěm a nejužší plaveb. dráhou (potřeba úsek kanalizovat naráží na odpor ochránců přírody).

Z plavebního hlediska lze Labe rozdělit:

  1. úsek – kanalizované Labe z Mělníka do Chvaletic – splavný pro celou plavbu
  2. úsek – kanalizované Labe z Chvaletic do Vrchlabí – splavný pro sportovní lodě
  3. úsek – kanalizované Labe z Mělníka do Střekova – splavný pro velkou plavbu
  4. úsek – regulované Labe ze Střekova na stát. hranice – splavný pro velkou plavbu

Vltavská vodní cesta

[editovat | editovat zdroj]
  • od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně vyústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín,
  • od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun.

Rozdělení z plavebního hlediska:

  1. úsek – kanalizovaná Vltava z Mělníka řkm 0,00 do Slap řkm 91,7. Splavná pro velkou plavbu (plavidlo – nosnost do 1 000t,šířky 10,6m; ponor 180cm)
  2. úsek – kanalizovaná Vltava ze Slap 91,7řkm do Českých Budějovic 245řkm. Splavná místně pro velkou plavbu, jinak je tento úsek splavný jen pro malé lodě
  3. úsek – od Čes.Budějovic k pramenu je splavný pro vory.[zdroj?] Na přehradách – místní a osobní doprava

Vltava pramení na Šumavě ve výšce 1 172m. Má 2 prameny – Teplá a Studená. Délka Vltavy po soutok s Labem je 430 km. Plocha povodí je 280 088 km². Úsek mezi Lipnem a Prahou se nazývá Vltavská vodní kaskáda.

Morava

[editovat | editovat zdroj]
  • od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec.

Přístavy nejdůležitější pro vodní dopravu v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Labe

[editovat | editovat zdroj]
  • Kolín, Mělník, Lovosice, Ústí nad Labem, Děčín
  • Drážďany, Riesa, Magdeburg, Hamburg

Vltava

[editovat | editovat zdroj]

Střední průplav

  • Braunschweig

Dunaj

[editovat | editovat zdroj]

Bratislava, Komárno, Štúrovo, Budapešť, Ruse, Galac, Vídeň, Passau

Námořní

[editovat | editovat zdroj]

Hamburg, Lübeck, Rostock, Wismar, Štětín, Gdyně, Gdaňsk, Brémy, Rotterdam, Antverpy

Související článek

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vodní_cesty_v_Česku&oldid=23947555“