Seč (Lipová)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Seč je malá vesnice, část obce Lipová v okrese Prostějov. Nachází se asi 1,5 km na východ od Lipové. V roce 2009 zde bylo evidováno 358 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 104 obyvatel.[2]

Seč leží v katastrálním území Seč u Lipové o rozloze 3,22 km2.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1707.[2]

Vůbec prvním učitelem v obci byl místní švec Martin Burget, který děti učitl číst a psát u sebe doma již mezi lety 1793-1829.[4] Školní budova byla v Seči postavena v letech 1863-1864 vlastním nákladem obce.[4] Ve školním roce 1934/1935 do ní chodilo 47 žáků, poslední školní rok byl 1966/1967, kdy byla ve škole jedna vyučující a 12 žáků.[4]

V první světové válce padli dva občané, tři zemřeli a šest jich bylo prohlášeno nezvěstnými.[5] Na jejich počest byl u kapličky postaven památník.

V roce 1921 stálo v Seči 44 domů, ve kterých žilo 266 obyvatel.[6]

Podle sčítání z konce roku 1930 bylo v obci 256 obyvatel a 9 cizinců, z toho 122 mužů a 134 žen, kteří žili ve 45 obytných domech.[5]

Do roku 1960 byla Seč samostatnou obcí patřící pod okres Prostějov. V roce 1960 došlo ke sloučení tří do té doby samostatných obcí Lipová, Hrochov a Seč v jeden celek.[7]

Od konce 60. let probíhala na území vesnice rozsáhlá chatová výstavba.[8] K roku 1970 jich v jejím okolí stálo již 43.[9]

K roku 1970 žilo ve vesnici 165 osob, z toho 71 mužů a 94 žen.[9] Ve vesnici se nacházelo 55 domů, ale 10 z nich bylo trvale neobývaných či určených k demolici.[9]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[10]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Seč 328 339 338 345 279 266 255 173 196 165 136 108 104 110
Počet domů část Seč 38 39 42 42 44 44 46 51 0 45 43 55 55 61

Pamětihodnosti

Uprostřed vesnice stojí kaple sv. Martina. Ta byla postavena v 2. polovině 19. století. V říjnu 1917 z ní byl pro potřeby Rakousko-Uherského vojska odebrán zvon.[11] Památkově chráněná je od 3.5.1958.

Občanská vybavenost

Rozhlas byl v obci uveden do provozu až v roce 1958, do té doby byly novinky v obci vyhlašovány jako poslední v okrese pomocí obecního bubnu.[12]

Kanalizace se ve vesnici budovala v rámci akcí Z mezi léty 1965 - 1967.[12]

V roce 1926 byly v obci dva hostince, dolní v č.p. 35 a horní č.p. 10, v němž se nacházel sál, ve kterém se promítaly filmy a hrálo divadlo.[13] Horní hostinec byl znárodněn roku 1962 a byla do něj umístěna prodejna smíšeného zboží, pro kterou byla později postavena samostatná budova v sousedství.[13] Dolní hostinec byl po roce 1990 obnoven, ale v roce 2017 již svoji funkci neplní a vesnice je tak bez pohostinství.[13]

Přírodní poměry

Pod vesnicí protéká říčka Okluka, jak se nazývá vrchní tok řeky Hloučely. Na katastru vesnice se stáčí z původně severního směru na jižní, čímž obepíná hřeben zvaný Kozí hřbet.

Středem vesnice protékal potok, který byl však sveden do potrubí, jenž v současnosti zásobuje požární nádrž.[8] Ta byla vybagrována a obezděna roku 1969[12] a následně vyspravena a proti prosakování zabezpečena v polovině 80. let.[8]

Zemědělství

Ustanovující schůze k založení JZD proběhla v obci až 27.3.1959, hospodařit v družstvu III. typu se začalo 6.7.1959,[14] ke sloučení do jednoho celku spadajícího pod Lipovou došlo roku 1961.[15]

Doprava

Na začátku 20. století se občané dopravovali do Prostějova vlakem na Stražisko, kam docházeli pěšky.[16] První autobusové spojení začalo jezdit roku 1926 a to v intervalo třikrát týdně na trase Prostějov - Horní Štěpánov.[16] V zimě tohoto roku došlo k přerušení tohoto spoje z důvodu nefunkčnosti autobusu, ovšem již další rok je zavedena pravidelná autobusová linka Prostějov - Protivanov.[16]

Fotogalerie

Panorama

Panorama obce od západu
Panorama obce od západu

Reference

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-17 [cit. 2003-10-17]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b c ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 12/2011 [online]. Hrochov: 29.1.2012 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online. 
  5. a b ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 2/2011 [online]. Hrochov: 9.4.2011 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online. 
  6. ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 1/2016 [online]. Hrochov: 19.1.2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. 
  7. ZUBAL, Pavel. Historie obcí [online]. 24.11.2015 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online. 
  8. a b c ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 1/2015 [online]. Hrochov: 16.1.2015 [cit. 2015-02-16]. Dostupné online. 
  9. a b c ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 3/2013 [online]. Hrochov: 15.4.2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  10. Seč [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  11. ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 6/2013 [online]. Hrochov: 25.6.2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  12. a b c ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 2/2013 [online]. Hrochov: 23.2.2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  13. a b c ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 3 2017 [online]. 10.3.2017 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online. 
  14. ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 8/2012 [online]. Hrochov: 29.8.2012 [cit. 2016-11-22]. Dostupné online. 
  15. ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 6/2016 [online]. Hrochov: 18.6.2016 [cit. 2016-06-28]. Dostupné online. 
  16. a b c ZUBAL, Pavel. Z obecních kronik 3/2011 [online]. Hrochov: 9.5.2011 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy