Seznam císařů jižních a severních dynastií

Panovníci jižních a severních dynastií stáli v letech 386–589 čele států vzniklých koncem 4. a začátkem 5. století na místě čínské říše Tin a šestnácti severočínských států. Koncem 6. století země severních a pak i jižních dynastií zabrala říše Suej, která opět sjednotila Čínu.

Říše Ťin sice po půlstoletí rozdrobení roku 280 sjednotila Čínu, ale rozvrat státu v důsledku nepokojů osmi knížat využily v letech 304–317 severní kočovné kmeny k odtržení severní Číny, poté zde vznikla řada souběžně existujících krátkodobých států, tradičně zvaných šestnáct států (304–439), dokud roku 439 sever Číny opět nesjednotil jeden z nich, Severní Wej (386–535), první ze severních dynastií. Severní Wej se v letech 534–535 rozpadl na východní a západní část. Severovýchod Číny pak ovládala říše Východní Wej, roku 550 nahrazená státem Severní Čchi. Severozápad kontroloval stát Západní Wej, roku 557 nahrazený státem Severní Čou, který roku 577 sjednotil severní Čínu, ale o čtyři roky později se v další dynastické změně chopil vlády nad severem Číny Jang Ťien, první císař říše Suej.

V jižní Číně se zatím do roku 420 udrželi Ťinové, následovaní „jižními dynastiemi“, a sice Liou Sung (420–479), Jižní Čchi (479–502), Liang (502–557), Čchen (557–589) a též Pozdní Liang (555–587). V 80. letech 6. století státy Pozdní Liang a Čchen zabrala armáda říše Suej a sjednotila tak Čínu.

Seznamy císařů

Podle čínské tradice císař po smrti obdržel čestné posmrtné jméno. Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie. Obě jména vyjadřovala charakter vlády a císaře, například zakladatelé dynastií dostávali chrámové jméno Tchaj-cu (太祖, Velký předek, Velký praotec).

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, shrnující základní směr státní politiky.. Ne všichni panovníci deseti říší vyhlásili vlastní panovnickou éru. Někteří používali éry severočínských pěti dynastií, nebo sousedních mocných států, jako výraz své formální podřízenosti (Ťing-nan, Čchu, Wu-jüe, Min), jiní pokračovali v érách zaniklých států (Wu, Severní Chan).

Císařové Severních dynastií, 386–581

Císařové Ťin, od 386 Severní Wej (386–535)

Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno
Tao-wu-ti 道武帝	Tchaj-cu 太祖	Tchuo-pa Kuej 拓跋珪		371–409	386–409	Teng-kuo (登國, 386–395) Chuang-š’ (皇始, 396–397) Tchien-sing (天興, 398–403) Tchien-cch’ (天賜, 404–408)
Ming-jüan-ti 明元帝	Tchaj-cung 太宗	Tchuo-pa S’ 拓跋嗣		392–423	409–423	Jung-sing (永興, 409–413) Šen-žuej (神瑞, 414–415) Tchaj-čchang (泰常, 416–423)
Tchaj-wu-ti 太武帝	Š’-cu 世祖	Tchuo-pa Tchao 拓跋燾		208–452	423–452	Š’-kuang (始光, 424–428) Šen-ťia (神䴥,) 428–431) Jen-che (延和, 432–434) Tchaj-jen (太延, 435–440) Tchaj-pching-čen-ťün (太平真君, 440–451) Čeng-pching (正平, 451–452)
kníže Jin z Nan-an 南安隱王	–	Tchuo-pa Jü 拓跋余		?–452	452	Jung-pching nebo Čcheng-pching (永平 nebo 承平, 452),
Wen-čcheng-ti 文成帝	Kao-cung 高宗	Tchuo-pa Ťün 拓跋濬		440–465	452–465	Sin-kan (興安, 452–454) Sing-kuang (興光, 454–455) Tchaj-an (太安, 455–459) Che-pching (和平, 460–465)
Sien-wen-ti 獻文帝	Sien-cu 顯祖	Tchuo-pa Chung 拓跋弘		454–476	465–471	Tchien-an (天安, 466–467) Chuang-sing (皇興, 467–471)
Siao-wen-ti 孝文帝	Kao-cung 高宗	Tchuo-pa Chung (拓跋宏) od 495 Jüan Chung (元宏)		467–499	471–499	Jen-sing (延興, 471–476) Čcheng-ming (承明, 476) Tchaj-che (太和, 477–499)
Süan-wu-ti 宣武帝	Š’-cung 世宗	Jüan Kche 元恪		483–515	499–515	Ťing-ming (景明, 500–503) Čeng-š’ (正始, 504–508) Jung-pching (永平, 508–512) Jen-čchang (延昌, 512–515)
Siao-ming-ti 孝明帝	Su-cung 肅宗	Jüan Sü 元詡		510–528	515–528	Si-pching (熙平, 516–518) Šen-kuej (神龜, 518–520) Čeng-kuang (正光, 520–525) Siao-čchang (孝昌,) 525–527) Wu-tchaj (武泰, 528)
Siao-čuang-ti 孝莊帝	Ťing-cung 敬宗	Jüan C’-jou 元子攸		507–531	528–531	Ťien-i (建義, 528) Jung-an (永安, 528–530)
–	–	Jüan Jie 元曄		?–532	530–531	Ťien-ming (建明, 530–531)
Jüan Jie je znám i pod titulem který držel před nástupem na trůn, jako kníže z Čchang-kuang (長廣王), po sesazení držel titul kníže z Tung-chaj (東海王).
Ťie-min-ti 節閔帝	–	Jüan Kung 元恭		498–532	531–532	Pchu-tchaj (普泰, 531–532)
Jüan Kung je znám i jako První sesazený císař Severní Wej (北魏前廢帝, Pej Wej Čchien-fej-ti).
–	–	Jüan Lang 元朗		513–532	531–532	Čung-sing (中興, 531–532)
Jüan Lang je znám i pod titulem, který obdržel po sesazení, jako jako kníže z An-ting (安定王) a také jako Pozdější sesazený císař Severní Wej (北魏後廢帝, Pej Wej Chou-fej-ti).
Siao-wu-ti 孝武帝	–	Jüan Siou 元脩		510–535	532–535	Tchaj-čchang (太昌, 532) Jung-sing (永興, 532) Jung-si (永熙, 532–535)
Jüan Siou je znám i jako Uprchlý císař Severní Wej (北魏出帝, Pej Wej Čchu-ti).

Císařové Východní Wej a Severní Čchi (534–577)

Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno
Východní Wej (534–550)
Siao-ťing-ti 孝靜帝	–	Jüan Šan-ťien 元善見		524–552	534–550	Tchien-pching (天平, 534–537) Jüan-siang (元象,) 538–539) Sing-che (興和, 539–542) Wu-ting (武定, 543–550)
Severní Čchi (550–577)
Wen-süan-ti 文宣帝	Sien-cu 顯祖	Kao Jang 高洋		526–559	550–559	Tchien-pao (天保, 550–559)
kníže Min-tao z Ťi-nan 濟南閔悼王	–	Kao Jin 高殷		545–561	559–560	Čchien-ming (乾明, 560)
Siao-čao-ti 孝昭帝	Su-cung 肅宗	Kao Jen 高演		535–561	560–561	Chuang-ťien (皇建, 560–561)
Kao Jin je znám i jako Sesazený císař (廢帝, Fej-ti)
Wu-čcheng-ti 武成帝	Š’-cu 世祖	Kao Čan 高湛		537–569	561–565	Tchaj-ning (太寧, 561–562) Che-čching (河清, 562–565)
–	–	Kao Wej 高緯		557–577	565–577	Tchien-tchung (天統, 565–569) Wu-pching (武平, 570–576) Lung-chua (隆化, 576)
Kao Wej je znám i jako Poslední vládce Severní Čchi (北齊後主, Pej Čchi Chou-ču)
–	–	Kao Jen-cung 高延宗		?–577	577	–
Kao Jen-cung je znám i pod titulem který držel před nástupem na trůn, jako kníže z An-te (安德王)
–	–	Kao Cheng 高恆		570–577	577	Čcheng-kuang (承光, 577)
Kao Cheng je znám i jako Dětský vládce Severní Čchi (北齊幼主, Pej Čchi Jou-ču)

Císařové Západní Wej a Severní Čou (535–581)

Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno
Západní Wej (535–556)
Wen-ti 文帝	–	Jüan Pao-ťü 元寶炬		507–551	535–551	Ta-tchung (大統, 535–551)
–	–	Jüan Čchin 元欽		?–554	551–554	–
Jüan Čchin je znám jako Sesazený císař (廢帝, Fej-ti).
Kung-ti 恭帝	–	Jüan Kchuo 元廓 od 554 Tchuo-pa Kchuo 拓拔廓		537–557	554–556	–
Severní Čou (557–581)
Siao-min-ti 孝閔帝	–	Jü-wen Ťüe 宇文覺		542–557	557	–
Xiao-ming-ti 孝明帝	Š’-cung 世宗	Jü-wen Jü 宇文毓		534–560	557–560	Wu-čcheng (武成, 559–560)
Wu-ti 武帝	Kao-cu 高祖	Jü-wen Jung 宇文邕		543–578	560–578	Pao-ting (保定, 560–565) Tchien-che (天和, 566–572) Ťien-te (建德,) 572–578) Süan-čeng (宣政, 578)
Süan-ti 宣帝	–	Jü-wen Jün 宇文贇		559–580	578–579	Ta-čcheng (大成, 579)
Ťing-ti 靜帝	–	Jü-wen Chan 宇文闡		573–581	579–581	Ta-siang (大象, 579–581) Ta-ting (大定, 581)

Císařové Jižních dynastií, 420–589

Císařové jižních dynastií (420–589)

Jméno			Portrét	Narození Úmrtí	Vláda	Éra vlády
posmrtné	chrámové	příjmení a osobní jméno
Liou Sung (420–479)
Wu-ti 武帝	Kao-cu 宋祖	Liou Jü 劉裕		363–422	420–422	Jung-čchu (永初, 420–422)
–	–	Liou I-fu 劉義符		406–424	422–423	Ťing-pching (景平, 423)
Liou I-fu je též znám jako Mladý císař (少帝, Šao-ti).
Wen-ti 文帝	Tchaj-cu 太祖	Liou I-lung 劉義隆		407–453	424–453	Jüan-ťia (元嘉, 424–453)
Siao-wu-ti 孝武帝	Š’-cu 世祖	Liou Ťün 劉駿		430–464	453–464	Siao-ťien (孝建, 454–456) Ta-ming (大明, 457–464)
–	–	Liou C’-jie 劉子業		449–465	464–465	Jung-kuang (永光, 465) Ťing-che (景和, 465)
Liou C’-jie je znám jako První sesazený císař (前廢帝, Čchien-fej-ti,).
Ming-ti 明帝	Tchaj-cung 太宗	Liou Jü 劉彧		439–472	465–472	Tchaj-š’ (泰始, 465–471) Tchaj-jü (泰豫, 472)
kníže z Cchang-wu 蒼梧王	–	Liou Jü 劉昱		463–477	472–476	Jüan-chuej (元徽, 473–476)
Liou Jü je znám i jako Pozdější sesazený císař (後廢帝, Chou-fej-ti).
Šun-ti 順帝	–	Liou Čung 劉準		467–479	477–479	Šeng-ming (昇明, 477–479)
Jižní Čchi (479–502)
Kao-ti 高帝	Tchaj-cu 太祖	Siao Tao-čcheng 蕭道成		427–482	479–482	Ťien-jüan (建元, 479–482)
Wu-ti 武帝	Š’-cu 世祖	Siao Ce 蕭賾		440–493	482–493	Jung-ming (永明, 483–493)
kníže z Jü-lin 鬱林王	–	Siao Čao-jie 蕭昭業		473–494	493–494	Lung-čchang (隆昌, 494)
Siao Čao-jie je znám jako Sesazený císař (Jižního) Čchi, (南)齊廢帝, Nan Čchi Fej-ti.
kníže Kung z Chaj-ling 海陵恭王	–	Siao Čao-wen 蕭昭文		480–494	494	Jen-sing (延興, 494)
Ming-ti 明帝	Kao-cung 高宗	Siao Luan 蕭鸞		452–498	494–498	Ťien-wu (建武, 494–497) Jung-tchaj (永泰, 498)
markýz z Tung-chun 東昏侯	–	Siao Pao-ťüan 蕭寶卷		483–501	498–501	Jung-jüan (永元, 499–500)
Siao Pao-ťüan je též znám jako Sesazený císař (Jižního) Čchi, (南)齊廢帝, Nan Čchi Fej-ti.
Che-ti 和帝	–	Siao Pao-žung 蕭寶融		488–502	501–502	Čung-sing (中興, 501–502)
Liang (502–557)
Wu-ti 武帝	Kao-cu 高祖	Siao Jen 蕭衍		464–549	502–549	Tchien-ťien (天監, 502–519) Pchu-tchung (普通, 520–526) Ta-tchung (大通, 527–528) Čung-ta-tchung (中大通, 529–534) Ta-tchung (大同, 535–545) Čung-ta-tchung (中大同, 546) Tchaj-čching (太清, 547–549)
Ťien-wen-ti 簡文帝	Tchaj-cung 太宗	Siao Wang 蕭網		503–551	549–551	Ta-pao (大寶, 550)
–	–	Siao Tung 蕭棟		?–552	551	Tchien-čeng (天正, 551)
Siao Tung je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – kníže z Jü-čang (豫章王).
Tchao-tchie ťi 饕餮紀	–	Siao Ťi 蕭紀		508–553	552–553	Tchien-čeng (天正, 551)
Siao Ťi je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – kníže z Wu-ling (武陵王).
Jüan-ti 元帝	Š’-cu 世祖	Siao I 蕭繹		508–555	552–555	Čcheng-šeng (承聖, 552–553) Tchien-čeng (天正, 553) Čcheng-šeng (承聖, 554)
Min-ti 閔帝	–	Siao Jüan-ming 蕭淵明		?–556	555	Tchien-čcheng (天成, 555)
Siao Jüan-ming je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – markýz z Čen-jang (貞陽侯), .
Ťing-ti 敬帝	–	Siao Fang-č’ 蕭方智		543–558	555–557	Šao-tchaj (紹泰, 555–556) Tchaj-pching (太平, 556–57)
–	–	Siao Čuang 蕭莊		548 – asi 577	558–560	–
Siao Čuang je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – kníže z Jung-ťia (永嘉王), .
Pozdní Liang (555–587)
Süan-ti 宣帝	–	Siao Čcha 蕭詧		519–562	555–562	Ta-ting (大定, 555–562)
Siao-ming-ti 孝明帝	–	Siao Kchuej 蕭巋		542–585	562–585	Tchien-pao (天保, 562–585)
Siao-ťing-ti 孝靖帝	Š’-cung 世宗	Siao Cchung 蕭琮		?–?	585–587	Kuang-jün (廣運, 586–587)
Siao Cchung je též znám jako Poslední vládce Liang (豫章王, Liang Chou-ču)
Čchen (557–589)
Wu-ti 武帝	Kao-cu (高祖)	Čchen Pa-sien 陳霸先		503–559	557–559	Jung-ting (永定, 557–559)
Wen-ti 文帝	Š’-cu (世祖)	Čchen Čchien 陳蒨		522–566	559–566	Tchien-ťia (天嘉, 560–565) Tchien-kchang (天康, 566)
kníže z Lin-chaj 臨海王	–	Čchen Po-cung 陳伯宗		asi 554 – 570	566–568	Kuang-ta (光大, 567–568)
Čchen Po-cung je též znám jako Sesazený císař Čchen (陳廢帝, Čchen Fej-ti).
Süan-ti 宣帝	Kao-cung (高宗)	Čchen Sü 陳頊		530–582	569–582	Tchaj-ťien (太建, 569–582)
vévoda Jang z Čchang-čcheng 長城煬公	–	Čchen Šu-pao 陳叔寶		553–604	582–589	Č’-te (至德, 583–586) Čen-ming (禎明, 587–589)
Čchen Šu-pao je též znám jako Poslední vládce Čchen (陳後主, Čchen Chou-ču).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of rulers of China na anglické Wikipedii.

Literatura

• LEWIS, Mark Edward. China between empires : the northern and southern dynasties. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-674-02605-6, ISBN 0-674-02605-5. (anglicky) 
• XIONG, Victor Cunrui, a kol. Historical Dictionary of Medieval China. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2009. ISBN 978-0-8108-6053-7. (anglicky) 

Portály: Čína | Historie