Pašupati
Pašupati (sanskrt पशुपति, paśupati), „Pán tvorstva“, je jedna ze starších manifestací boha Šivy. Ve védském období bylo jméno Pašupati používáno pro boha Rudru, Šivova přímého předchůdce. V Nepálu se nachází Pašupatiho chrám, který je jedním z nejposvátnějších míst nepálských a z části i indických hinduistů. Podle některých teorií se vyobrazení Šivy v podobě Pašupatiho objevovalo na pečetidlech harappské kultury. Tzv. Šrí Pašupati Nátha ("Svatý Pán Pašupati") je ústřední bůh tzv. pašupatismu (sanskrt. Pašupati Nátha Sampradája - "Tradice Pána Pašupatiho"), zárodečné formy historického šivaismu z 1. století n. l. Pašupati má v této tradici pět tváří, považovaných v šivaismu za pět pozemských inkarnací Šivy. Pátou a ústřední je Íšana, "který je nepoznatelný dokonce i věštcům" (Šiva Mahápurána) a je pozemským zjevením Šivovy milosti. Od něj odvozuje svůj původ Íšani Sampradája ("Tradice Íšany"), první historická tradice šivaismu z 1.-2. století n. l., která je v tamilské poémě Manimekalai, napsané buddhistickým básníkem Čithalai Čathanarem v 6. století n. l., ztotožněna s lidem Nasrani, tj. obcí indických křesťanů apoštola Tomáše.
