Nepropustné nýtování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nepropustné nýtování je druh nýtování, jehož technika zabraňuje propouštění kapalin nebo plynů skrz stěny nádob nebo trubek v místě použití nýtu. Toto nýtování se uplatňuje zejména při stavbě otevřených i uzavřených nádob (bez přetlaku obsahu), u potrubí velkých průměrů, u kouřovodů apod.

Pro toto nýtování se nádrže vyrábějí z konstrukčních plechů, které by měly mít tloušťku od 3 do 12 mm. Ocel použitá na výrobu těchto plechů je buď 10 420 nebo 11 420, výjimečně pro podřadné účely 10 001. Nýty jsou nejčastěji v jedné řadě (jednořadé nýtování). Pokud je nýtovaný plech tenčí než 6 mm, je nutné ho utěsnit. K tomu se mohou použít vložky z lepenky nebo plátna napuštěné olejem. Pokud spoje pracují za vyšší teploty, používá se azbestová lepenka.

Výpočet tloušťky stěny[editovat | editovat zdroj]

Pro tloušťku stěny [mm] válcové nádrže je možno použít tento vztah:

kde D je průměr nádrže [mm], pmax - tlak kapaliny na dno [Pa], φ - součinitel zeslabení (φ = 0,7), σD - dovolené namáhání v tahu [MPa].

Pro tloušťku stěny [mm] u hluboké nádrže zase platí:

kde b je rozměr kratší strany [mm], p - tlak kapaliny v těžišti stěny [Pa], σDov - dovolené namáhání v ohybu [MPa], α - součinitel závislý na oměru stran a/b;

a/b 1 1,2 1,5 2
α 1,14 1,5 1,9 2,4

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNOCH, Svatopluk. Strojně technická příručka. 13. upr. vyd. Praha: SNTL, 1977.