Moteto

Moteto či motet (snad z latinského movere, hýbat se, anebo starofrancouzského mot, slovo, výrok) je označení několika žánrů sborové hudby, které se používaly v různých obdobích dějin hudby. Slovo se objevilo ve 13. století jako označení pro raná díla používající kontrapunkt založený na repetitivním opakování základního hlasu zvaného cantus firmus. Během renesance byl cantus firmus opuštěn a jako moteta se označují rozsáhlejší polyfonní kompozice obvykle na duchovní texty. Moteto tedy tehdy bylo duchovním protikladem světského madrigalu, s nímž jinak sdílelo podobný hudební charakter. V barokní Francii kromě toho vzniká rozdělení na petits motets s doprovodem jen bassa continua a grands motets s orchestrálním doprovodem. Od konce baroka je označení skladeb jako motet již jen výjimečné, většinou jde o rozsáhlejší vokálně instrumentální díla na duchovní témata, často s latinským textem.