Král a dva střelci proti králi
Král a dva střelci proti králi je šachová pozice, jež je vynuceně vyhraná za stranu s dvěma střelci.
Na diagramech jsou dvě základní matové pozice, jimiž končí úspěšně vedená koncovka dvou střelců různé barvy a krále proti osamocenému králi, jenž může nastat v libovolném rohu. Vynutit mat s dvěma střelci stejné barvy není možné (tato situace v běžném šachu však téměř nenastává). První diagram ukazuje mat v rohu šachovnice, druhý dokumentuje mat na straně šachovnice vedle rohu. Mat je možné z každého postavení se silnější stranou na tahu vynutit nejpozději v 21 tazích. Matovat lze jen na krajní řadě či sloupci, vynutit mat je však možné pouze v rohu nebo na poli sousedícím s rohem šachovnice. Strategií silnější strany je postupně vytlačovat krále slabší strany k okraji šachovnice a poté do některého rohu, kde již je možné dát mat. [1].
K vynucení matu je nutno využít obou střelců s pomocí králi, nutno je dodržovat tyto principy:
- Střelci jsou nejúčinnější pokud jsou v centru a na sousedících diagonálách, ideálně hned vedle sebe. Toto odřezává soupeřova krále.
- Král musí být využíván agresivně a ve spolupráci se střelci.
V pozici od Seirawana bílý vyhraje s metodou dotlačováním černého krále na kraj šachovnice, pak do rohu a následně ho zmatí. Král může být dotlačen do jakéhokoliv rohu šachovnice. Postup je takovýto:
- 1. Ke2 Ke4 (Bílý aktivizuje krále, černý se drží králem v centru)
- 2. Se3 Ke5
- 3. Kd3 Kd5
- 4. Sd4 Ke6
- 5. Ke4 Kd6
- 6. Sc4 (Bílý má dobrou pozici, střelci jsou aktivní a král je v centru)
- 6... Kc6
- 7. Ke5 Kd7 (černý se vzdaluje od rohu a8)
- 8. Sd5 (drží černého krále od pole c6)
- 8... Kc7
- 9. Sc5 Kd7
- 10. Sd6! (důležitý tah, tlačící krále na stranu šachovnice)
- 10... Ke8
- 11. Ke6 (Nyní se již černý nemůže z rohu šachovnice dostat)
- 11... Kd8
- 12. Sc6
- 12... Kc8
- 13. Kd5 (13. Ke7? je pat)
- 13...Kd8
- 14. Kc5 Kc8
- 15. Kb6 Kd8 (Nyní již bude bílý nutit černého do rohu)
- 16. Sc5 Kc8
- 17. Se7! (důležitý tah jenž tlačí černého do rohu)
- 17... Kb8
- 18. Sd7! (stejný princip jako u minulého tahu)
- 18... Ka8
- 19. Sd8
- 19... Kb8
- 20. Sc7+ Ka8
- 21. Sc6#, stejný mat jako v prvním případě[2].
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MÜLLER, Karsten; LAMPRECHT, Frank. Fundamental Chess Endings. [s.l.]: Gambit Publications, 2001. ISBN 1-901983-53-6.
- ↑ SEIRAWAN, Yasser. Winning Chess Endings. [s.l.]: Everyman Chess, 2003. Dostupné online. ISBN 1-85744-348-9.