Diskuse:Výběr (statistika)

Vzorkování

@Jan Spousta:Doplnil jsem do úvodu synonymum "vzorkování", protože „Vzorkování (statistika)“ je přesměrováním sem a je vhodné vysvětlit proč. Toto se používá například v managementu kvality a netýká se pouze časových řad - cukrovar z fůry přivezené řepy odebere vzorek, z něj stanoví cukernatost a tu vztáhne na celou fůru. Říká se tomu vzorkování, nikoliv výběr. Vybral jsem blbý příklad, tady mnoho statistiky není (je skryta v postupu, jak ten vzorek odebrat), ale třeba při výstupní kontrole výroby se vzorkuje masivně a velmi důmyslně. --Uacs451 (diskuse) 2. 7. 2021, 10:33 (CEST)

@Uacs451: Chtělo by to zajít do knihovny a podívat se do norem. Myslím, že by to mělo být v ČSN ISO 3534-1. Pokud si dobře pamatuji, tak vzorkování ve statistice vždycky bylo vybírání časových bodů ze spojitého signálu s cílem jeho diskretizace, zatímco proces výběru z populace pro výběrové šetření se označoval jedině jako výběr. Ale samozřejmě mě může paměť klamat nebo to mohli od té doby změnit. Vím, že se to v praxi často používá tak, jak říkáte, ale měl jsem vždycky pocit, že to není úplně přesně vyjádřeno.

A mimochodem bych se vás chtěl zeptat, co myslíte tou údržbovou šablonou o lidských populacích? Samovýběr nebo snowball jsou samozřejmě použitelné prakticky jen na populace lidí nebo lidských kolektivů, ale jinak se tam všude píše o statistických populacích obecně, což mohou být i populace těch kusů řepy. Mějte hezký víkend!--Jan Spousta (diskuse) 2. 7. 2021, 11:50 (CEST)

@Jan Spousta: O diskretizaci časového signálu pojednává zdejší článek Vzorkování (zatímco „Vzorkování (statistika)“ je přesměrováním sem). Vámi uvedenou normu nemám, ale vím z praxe ve zkušební laboratoři, jejíž činnost se řídí normou ISO 17025, že se v ní pro onu činnost důsledně používá výraz vzorkování; nikdy jsme nehovořili o výběru.

Dojem, že zde jde řeč o demografii, posiluje také zmínka o "výběrových šetřeních" hned v úvodní definici, ilustrační obrázek s paňáčky a implicitně formulace jako „Zakotvenou teorii označujeme jako metodu výzkumu při sbírání a analýze kvalitativních dat za účelem vytvoření vysvětlující teorie k pochopení rozmanitých sociálních a psychologických jevů.“ Je potřeba důsledněji odlišit, kdy mluvíme o demografii a kdy obecně o statistice. Zdraví --Uacs451 (diskuse) 2. 7. 2021, 16:52 (CEST)

@Uacs451: Ano, to máte asi pravdu, vzorkování může být i odběr vzorků z nějaké spojité nebo prakticky spojité hmoty. Ale to podle mě není přesně to samé co výběr: výběr znamená vyčlenění diskrétních jednotek pro účely výběrového šetření. V každém případě by bylo ideální se podívat do norem.

A zakotvená teorie se pokud vím používá opravdu jen pro sociální vědy. Je spíš otázka, nakolik to patří sem.--Jan Spousta (diskuse) 2. 7. 2021, 17:40 (CEST)