Diskuse:Tření

Doplněno "zpravidla" u dodávání energie a vzrůstu teploty v úvodu (při 0 °C třením led taje, aniž stoupá jeho teplota).

Provedeny terminologické úpravy podle platné normy ČSN ISO 80000-4 Část 4: Veličiny a jednotky uvedené v literatuře; stejná situace však byla i podle předcházející normy řady ISO 31:

• činitel tření (viz pol. 4-22), nikoli součinitel (činitel má rozměr 1, součinitel nikoli), naproti tomu ovšem součinitel valivého tření (má rozměr L).
• bezrozměrová veličina, nikoli bezrozměrná (viz pol. 0.3.2; jde o rozměr fyzikální, nikoli matematický, výklad viz Wiki, Rozměr), stejně jako rozměrová analýza, rozměrová kontrola, vs. matematický význam čtyřrozměrný prostor, bod je bezrozměrný.

JOb (diskuse) 20. 7. 2016, 08:46 (CEST)

Nevím, kdo a proč zaměnil termín "značka" (jednotky) za slovo "zkratka". Provedena zpětná oprava. Viz norma ČSN ISO 80000-4 citovaná výše. JOb (diskuse) 22. 11. 2016, 19:19 (CET)

Díky za péči o terminologii; já bych ovšem namítl, že článek je pojat příliš fyzikálně idealizovaně. O tření je samozřejmě možné a potřebné pojednat obecněji, lidověji, praktičtěji. --Uacs451 (diskuse) 22. 11. 2016, 19:34 (CET)

OK, nemám námitek; já jsem fyzik, tak to hledím udržet fyzikálně (i terminologicky) korektní. Udělá-li to někdo čitelnější (a přitom ale správné), budu jen rád. Udělá-li to čitelnější a fyzikálně nesprávné, budu taky rád, a opravím to. :-) JOb (diskuse) 22. 11. 2016, 21:17 (CET)

Pročpak jste vrátil chybné označení "bezrozměrná" namísto správného "bezrozměrová"? O 14 řádků výše máte vysvětleno, jak a proč to má být. JOb (diskuse) 23. 11. 2016, 09:48 (CET)

valivý odpor

Dobrý den. Rád bych upozornil na to, že text pod nadpisem valivý odpor je nesmyslný, nepoužívá správné pojmy a není ani pravdivý. Uvedený vztah pro Ft neplatí, jde ve skutečnosti o vztah pro hnací sílu F působící na těleso v těžišti, která by dokázala zajistit konstantní rychlost těžiště valícího se tělesa. V tom případě má skutečně i Ft uvedenou hodnotu. Avšak kdykoliv jindy, kdyby na těleso působila jinak veliká síla F, příp. nepůsobila žádná hnací síla, byla by hodnota Ft dána zcela jiným vztahem, který by závisel i na tvaru tělesa (válec, trubka, koule...). Kdo dosadí uvedený vztah pro Ft do výpočtů, dojde k chybným výsledkům! Pro sílu Ft neexistuje univerzální vztah a slovo tření v souvislosti s touto silou by se vůbec nemělo objevit. --193.84.36.163 5. 4. 2017, 12:18 (CEST)

Dobrý den. Předpoklad, že jde o těleso kruhového průřezu, je v úvodu kapitoly uveden. Ale vzniká tím z logického hlediska nešťastný text (Valivý odpor je druh tření, které vzniká mezi tělesem kruhového průřezu při jeho valivém pohybu a podložkou. - jako by při jiném tvaru tělesa valivý odpor nepůsobil nebo nebyl definován). Jinak souhlasím, valivý odpor je jiný fyzikální jev než tření. --Uacs451 (diskuse) 5. 4. 2017, 13:19 (CEST)

Dobrý den. Nejsem autorem uvedených textů, revidoval jsem jen terminologii. Souhlasím s uvedenou kritikou, navrhněte výstižnější formulaci, můžeme ji pak případně vylepšovat, bude-li nutno. JOb (diskuse) 5. 4. 2017, 14:38 (CEST)

Použitelné zdroje: 4.3 Valivý odpor (str. 14-15), obr. z de:Rollwiderstand. Petr Karel (diskuse) 5. 4. 2017, 15:08 (CEST)

Četl jsem nepořádně, všechna tělesa uvedená v úvodním příspěvku mají kruhový průřez, snad až na trubku. --Uacs451 (diskuse) 5. 4. 2017, 16:29 (CEST

navrhuji text pod nadpisem valivý odpor:

Odpor proti valení tělesa po podložce vzniká vlivem deformace tělesa nebo podložky. Dokonale tuhé těleso po dokonalé tuhé podložce se valí bez odporu. Z tohoto důvodu používá např. železnice kalená ocelová kola. Naopak jízda s nenahuštěným kolem ve štěrku vyžaduje značné síly pro překonání valivého odporu. Valivý odpor lze vyjádřit vysunutím kolmé složky reakce Fn od podložky o rameno valivého odporu ξ (ksí) ve směru pohybu.

poznámky: … zde by se hodil nějaký obrázek místo uvedených obrázků, kde rameno valivého odporu ξ je na dolním obrázku chybně označeno jako r a chybí tečná složka reakce Ft od podložky, na horním obrázku zase chybí normálová složka reakce Fn od podložky i rameno valivého odporu ξ … kromě normálové složky reakce Fr (lepší by bylo označení Fn) vysunuté dopředu o rameno valivého odporu ξ působí od podložky na valící se těleso vždy i tečná složka reakce Ft, která je způsobena drsností povrchů a umožňuje valení (hladké povrchy se nemohou valit). Síla Ft tedy působí na těleso i při valení bez odporu, nulové by bylo v tom případě rameno valivého odporu ξ, normálová reakce Fn by procházela středem tělesa.

text pod nadpisem rameno valivého odporu by mohl vypadat třeba takto: Rameno valivého odporu je fyzikální veličina, která udává míru odporu proti valení, velikost závisí na deformaci těles v místě dotyku a uvádí se v jednotkách délky. … zjišťování: experimentálně a výpočtem ξ (m) = F·R/Fn, kde F (N) je hnací síla potřebná k udržení konstantní rychlosti valícího se tělesa o poloměru R (m), Fn (N) je kolmá složka reakce od podložky (na vodorovné podložce je rovna tíze valícího se tělesa). --193.84.36.163 10. 4. 2017, 10:40 (CEST)