Diskuse:Svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou

Recenze

Nejsem odborník, ale obávám se, že tu kromě Vás jiného nenajdeme a článek tu chybí. Mně se článek líbí, jen jsem si všiml následujícího:

• Druhý odstavec kapitoly "Charakteristika" ("Princip svařování je ...") doporučuji přesunout hned na začátek, aby laik věděl, o co jde. Že je těch metod několik, k čemu byly vyvinuty a jak se źdokonalují patří až za to.

Vyřešeno akceptováno

• Omezil bych kurzivu, která moc nezpřehledňuje, a místi toho děli víc na odstavce, případně do boddů (s "*" na začátku řádku.

Komentář nejsem si jist zda jsem pochopil, kterých odstavců či částí se to konkrétně týká, proto to rád přenechám na Vašem uvážení

• Věta "Brzdící síla vyvolaná tlakem odpařovaných kovů Fp z anody resp. katody, podle způsobou zapojení přímého resp. nepřímého." (kap. Přenos kovu) nedává smysl (chybí sloveso atd.).

Vyřešeno heuréka ... konečně vím co mi na té větě připadalo tak divné :)

• Je třeba vysvětlit pojem "rozstřik"

Vyřešeno ... snad jsem to příliš nezamlžil na konci druhého odstavce v "Přenos kovu"

• U grafu v kap. "Sprchový přenos" je na vodorovné ose uvedeno "I[A], v [m/min]". Co to znamená? Je jedno lineárně závislé na druhém? To je třeba vysvětlit.

Vyřešeno ... v novém odstavci "Základní parametry" jsem se pokusil naznačit závislost "I[A]" a " v [m/min]" a v grafu zdůraznit zaměnitelnost, viz ... bude-li záhodno, pokusím se to ještě přeformulovat či upřesnit

• Na obrázku u "Vybavení" je č. 5 popsáno jako "Plynová hubice", kdežto na náčrtu v kap. "Charakteristika" tomu odpovídá č. 3 "svařovací drát".

Vyřešeno ... souhlas, působí to nejasně ... zpřesnil jsem formulaci pro bod (5) na obr. u "Vybavení"

Když budete chtít, mohu pak článek trochu jazykově upravit. Zdraví --Sokoljan 12. 12. 2010, 18:09 (UTC)

Jsem přesvědčen, že recenze "neodborníka" je v tomto případě více než žádoucí, neboť vyplynou (a také vyplynuly) na povrch body, které evidentně nejsou "obnošenou košilí".

Budu velmi rád, ujmete-li se jakýchkoliv úprav. Jistě to bude ku prospěchu věci, tedy wiki. Vřelé díky za recenzi aleš/ALu 14. 12. 2010, 20:27 (UTC).

Připomínky Zagothala

První várka:

• Mnoho věcíá je třeba dolinkovat (nebo v poznámkách vysvětlit): austenitická ocel, měkký zdroj, svařovací zdroj, statická charakteristika a další.

• Komentář austenitická ocel jako taková v článku zmíněna není, pouze ve spojení "austenitická korozivzdorná ocel" což je terminus technicus sám o sobě, linkování austenitická korozivzdorná ocel taky není košer, protože odkazuje na austenit jako fázi gama v tuhém roztoku, viz binárním diagramu Fe-C (resp. Fe-Fe3C) nikoliv na typ korozivzdorné oceli; tedy chtělo by to skutečný článek místo nepřesného pahýlu o korozivzdorné oceli
• Komentář svařovací zdroj si zaslouží vlastní článek, dnes má již svůj odstavec Svařování#Svařovací zdroje, víc než je v tom odstavci ze sebe asi nevyždímám už je to mimo můj obor .... přesto v dalším kole úprav, které momentálně připravuji, vyčlením toto do samostatného článku nebo do připravovaného článku o obloukovém svařování a prolinkuji
• Vyřešeno statická charakteristika je zaměnitelný pojem pro voltamperovou charakteristiku ... pokusil jsem se napravit
• Vyřešeno měkký zdroj je chyba ... má tam být tvrdý; svařovací zdroj s plochou statickou charakteristiku se označuje jako "tvrdý zdroj" ... pokusil jsem se napravit

• Některé věci jsou špatně nalinkovány: například místo [[voltampér]]ovou) charakteristikou by mělo být [[Voltampérová charakteristika|voltampérovou charakteristikou]] (přece jen jde o charakteristiku I/U (U/I) a ne U.I).

• Vyřešeno použit odkaz pro [[Voltampérová charakteristika|voltampérovou charakteristikou]]

• Neboť je to hodně odborný článek, tak by to chtělo nějaký úvod do problematiky pro laiky, kteří nerozumějí chemii, metalurgii a elektrice.

• Komentář tento článek popisuje jednu jedinou metodu svařování a je to "výsek" z článku Svařování, ve kterém částečně již jsou a dále doplňovány budou ony základní souvislosti k dalším oborům (chemii, metalurgii, elektrice, svařitelnosti, historii, bozp, kvalitě svařování, legislativě, atd.). ale hned teď není možné všechno toto zkompilovat, budu se snažit to naplňovat seč mi budou síly stačit, je to přeci jenom docela široký obor. imho, přivítám pomoc v oblasti elektro ;)

• Chtělo by to vysvětlit pojem desoxidace (nebo o něm napsat pahýlek). Jde o odstranění kyslíku z materiálu anebo snížení oxidačního čísla? Jestli jde o to druhé, tak se jedná o redukci.

• Vyřešeno odstranění kyslíku ... pokusil jsem se napravit poznámkou, na chemický článek si netroufám je to už mimo můj obor. odvážil jsem se vyrobit článek dezoxidace. --aleš/ALu 17. 1. 2011, 17:14 (UTC).

Zagothal 7. 1. 2011, 15:20 (UTC)

vřelé díky za připomínky, snad jsem opravil vše co jsem měl. těším se na další várku či diskuzi, případně eso. --aleš/ALu 7. 1. 2011, 19:14 (UTC).

Článek jsem prošel a je moc pěkný. Mohl byste prosím ještě rozšířit úvod tak o jeden odstavec? Délka úvodu tak bude lépe odpovídat délce článku. Jinak bych to viděl na pěkný DČ. --Podzemnik 15. 1. 2011, 17:55 (UTC)

Vyřešeno pokusil jsem se prodloužit - snad úspěšně. díky. --aleš/ALu 18. 1. 2011, 20:00 (UTC).

Uvádění stránek v referencích

Hledání odkazovaného tvrzení v 96 stránkovém textu (ref č.6, ARMAO, Frank; BYALL, Lisa; KOTECKI, Damian. GMAW Welding Guide...) není zrovna to, co zvědavý čtenář od referencí čeká. Je obvyklé, pokud možno, uvádět v referencích i stránky dokumentu, u knih a pdf textů by to neměl být problém. Je možno doplnit? Zdraví --Jann 20. 1. 2011, 10:36 (UTC)

Vyřešeno ... provedl jsem se cílené reference "jen" do kapitol a ne do tebou navrhovaných stránek (odkazované je vhodné číst v kontextu souvisejících informací, navíc se nejedná o přísné údaje - dle mého skromného názoru :) ... snad ti to tak bude stačit. díky. --aleš/ALu 20. 1. 2011, 20:56 (UTC).

No, uvádění stran je všeobecný úzus i mimo wiki, zde slovy doporučení "doporučuje se uvádět stranu, na které je možné informaci nalézt. Přesné uvedení knihy, ISBN a strany usnadňuje následné ověření informace". Uvedení strany přece nebrání četbě celé kapitoly chci-li znát kontext, ale usnadní nalezení refovaného tvrzení chci-li jenom to. Ostatně chceme-li navést čtenáře na doplňující informace nebo ozřejmit kontext, dáme odkaz do oddílu Literatura, resp. Externí zdroje namísto „rozmlžování“ refů. Jinde píšete, že článek chápete jako vzor pro další kolem svařování, tak by myslím bylo vhodné udělat i refy kvalitně odpočátku, než teďka trošku ustupovat z akurátnosti a pak případně (při nominaci na nejlepší :-) později stránky zpětně dohledávat. Jinak se mi článek (jako laikovi) líbí. Takže tak --Jann 21. 1. 2011, 10:32 (UTC)

Vyřešeno ... koukám, že se z toho nevyvlíknu ;) ... a jak dlouho 'sem tenhle návod hledal .... nojo - máš pravdu předsedo ... ;) 'chjo.

Komentář avšak, nemyslím si že, reference po stránkách jsou něco úžasného (mě jako čtenáře spíše matou), ani že by byly obvyklé (mimo wikipedii), doposud jsem se s nimi setkal zcela výjimečně, ale budiž je to wikiúzus. samozřejmě byl bylo nanejvýš vhodné, aby byl zaveden i jednotný hodnotící postoj (např. sic! ref 34 a mnoho dalších)

moc děkuju. --aleš/ALu 22. 1. 2011, 19:39 (UTC).

Děkovat není zač, pošťouchl jsem vás na cestě k dokonalosti a zase se vrátím k historii, pro další články budete mít klid :-) Ad úzus, to je zajímavý postřeh, odkazování u knih na stránky (ref 6, 8), ale u článků z časopisů na celé články, mi přijde za zvláštní systém. Chmm. --Jann 23. 1. 2011, 10:37 (UTC)

ad klid - to ne, já jsem rád za každého recenzenta; ad odkazování u knih na stránky (ref 6, 8) - tak je to špatně? já to pochopil tak, že první začnu s plnou citací a další jenom s odkazem přes poznámku (rozuměj v {{citace | poznamka = [dále jen XXX] ...), tak to ma byť ne? a článek z časopisu jsi myslel ref 39? tu jsem přehlédl a už i opravil. díky --aleš/ALu 23. 1. 2011, 12:04 (UTC).

Knihy x časopisy adt. jsem reagoval na stav Uranu, u knih je to tam dobře a nechápu proč u časopisů to udělali jinak. --Jann 23. 1. 2011, 15:29 (UTC)