Diskuse:Sarkasmus

[2012]

V případě ironie i sarkasmu jde o nepřímé pojmenování blízké metafoře. Vyslovením sarkasmu a ironie se dovoláváme korektury vysloveného. Použitím opačného významu a nebo markantně přehnaného parametru pojmenovávaného vyzýváme posluchače k zaujetí nebo upřesnění vlastního postoje (jako když už téměř naladěnou strunu znovu povolíme, abychom ji napodruhé dotáhli přesněji). Jde o jistý druh provokace, výzvy k protiakci, která má do diskuse přinést novou energii a zpřesnění závěru. Neupjaté a dostatečně chápající posluchače provokuje ironie a sarkasmus k smíchu, upjaté a ne zcela chápající uráží (odtud možná ten rozdíl: ironie vs. sarkasmus ((není náhodou čistě subjektivní?))). Ironie i sarkasmus jsou oblíbenými zbraněmi slovních duelantů, protože dokáží méně výřečného protivníka opravdu zranit. Sarkasmus snad, dle slovního základu, měl v minulosti cosi společného s kletbou? Ironie se zbraní? Ale nemylme se, nejistého debatéra zraní ostře nabroušený sarkasmus stejně jako dobře míněná ironie. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jachk (diskuse • bloky) 5. 1. 2012, 00:49‎ (CE(S)T)