Diskuse:Salamanca (lokomotiva)
Přidat téma
Vářený pane, plamenec je velká roura obklopená vodou, ve spodní části je usazen rošt, na něm hoří oheň (plameny - od toho plamenec). Kouřová trubka je součást trubkového kotle, v trubce již nic nehoří, trubkou procházejí spaliny z topeniště, které se nachází před trubkovnicí - to je ta deska jako ementál, do které jsou kouřové trubky zaválcovány. Lokomotiva Salamanca má plamencový kotel s přímým plamencem, nikoli z plamencem tvaru U, jak jste v tomto článku uváděl, než jsem to opravil.--PetrS. 6. 2. 2010, 21:29 (UTC)
pojezd[editovat zdroj]
uspořádání pojezdu - ozubená kola nejsou součástí pojezdu, t.j. netvoří dvojkolí, které se pohybuje po koleji ... dá se to vyjádřit i zlomkem a americkým značením ? kde je v našem značení standardně používáno "z" ? --W.Rebel 7. 2. 2010, 19:38 (UTC)
- z pro ozubené kolo zabírající do ozubnice používá: Bek,Kvarda:Atlas lokomotiv 1 - jen u U 29.0 - Nadas 1970, Mezei:MÁV Triebfahrzeug- Album 1868-1993, Bek:Atlas lokomotiv-Lokomotivy let 1900-1918,NADAS 1980, Atlas vozidel 2009 - Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku,M-Presse 2009 ... Stačí, nebo mám hledat dále? Jestli se to dá vyjádřit americkým značením nebo zlomkem, to nevím. Vy jste snad k označení, které jste tam uvedl, neměl zdroj ?!--PetrS. 7. 2. 2010, 22:14 (UTC)
Stroj/storje[editovat zdroj]
Ve veškeré literatuře, kterou mám, se jako lokomotivní parní stroj označuje celé soustrojí se všemi válci. Proto považuji tuto úpravu za technicky chybnou. (jako ostatně i další části, hovořící o dvou samostatných strojích). Až se dostanu ke knížkám, kterými bych svůj názor podložil, zkusím to přepsat (možná je tahle lokomotiva nějakou výjimkou, nevylučuji to, byť si to nemyslím). --Postrach 24. 3. 2010, 15:43 (UTC)
... že by Salamanca měla Sdružený parní stroj nebo tomu něco velmi podobného (jako je Woolfova konstrukce) a pracující v obou prostorech válců se stejnými tlaky páry? Detaily konstrukce by mě taky zajímaly ale nejsou. Také mám nějakou tu literaturu ale z popisu, že se konkrétně jedná o "all in one" z toho konkrétně nevyplývá, vždy jsem našel samostatně uveden počet válců nebo dvojčitá, trojčitá lokomotiva. --W.Rebel 24. 3. 2010, 16:29 (UTC)
Salamanca neměla sdrušený stroj. Měla dva válce, podobně, jako mnoho jiných lokomotiv. A u těch se obvykle hovoří o jednom parním stroji. Dvojčitém (když má lokomotiva dva válce) nebo trojčitém (když má tři válce).
Příklady toho, že dva válce se berou jako jeden parní stroj: Jindřich Bek: Atlas lokomotiv 1860-1900, str 19: Po řadu desetiletí se v konstrukci parní lokomotivy udržel dvojčitý parní stroj, u něhož do každého parního válce proudila z kotle čerstvá pára ... - tedy jeden parní stroj se dvěma válci - a stejná terminologie (jeden parní stroj s několika válci) je tam zopakována u mnoha lokomotiv. Príručka pre rušňovodičov (slovenský překlad české příručky, kterou v češtině nemám), str 103: Para z parného kotla sa po otvorení regulátoru privádza do parného stroja ... (nikoliv "parních strojů") ... z ktorého vstupuje do komory posůvača niektorého z valcov. Národní technické muzeum (ISBN 80-7037-056-4) str. 73: Parní lokomotiva 252.008 - Dvojspřežní lokomotiva s dvojčitým parním strojem.
O dvou parních strojích se hovoří v Příručce pro strojvedoucí jen v souvislosti s ozubnicovými stroji pro smíšený pohon. Jeden dvouválcový stroj je pro adhezní a druhý nezávislý pro ozubnicový pohon. U Salamancy ale jen jeden druh pohonu, tedy to podle mne je jeden parní stroj.
Na druhou stranu jsem našel i řidší vyjádření o dvou strojích - u Beka s Vámi zmíněnou Wolfovou konstrukcí (která je popsána jako dva stroje) nebo v překladu knihy Vlaky celého světa (ISBN 80-7237-370-6) u stroje Sourbridge of Lion (Hnací mechanismus se skládal z dvojice jednoválcových vahadlových strojů). V několika dalších knihách se mluvilo jen o válcích lokomotivy (nikoliv stroje - o tom tam nebyla zmínka).
Podle mne převažuje v české literatuře popis lokomotivního stroje jako jednoho celku s několika válci. Jediné dvě výjimky, na něž jsem narazil, jsem uvedl, Máte nějaké další? pokud ne, přikláněl bych se k pčevedení do jednotného čísla. --Postrach 24. 3. 2010, 21:59 (UTC)
Příkladem nedělených parních lokomotiv se dvěma parními stroji jsou Webbovy sdružené lokomotivy - viz en:Compound locomotive#Webb --PetrS. 24. 3. 2010, 22:36 (UTC)
Zdravím pisálky. Opět se nestačím divit. Super článek, tedy i to, že je Salamanca v zajímavostech. Chválím toho, kdo to navrhl, osobně jsem si myslel, že ozubnice je vynález daleko pozdější. Ale nevím, proč se tu zase hádáte. Připadá mi to jako konkurence, která závidí, že takový článek(y) nenapsala a snaží se zviditelnit za každou cenu. Souhlasím ja to je uvedené s těmi dvěma parními stroji. Je to celkem logické i z toho důvodu, že pod heslem parní stroj je také uveden stroj jen s jedním válcem. Takže tato lokomotiva má logicky dva parní stroje. Jakožto parní stroj je soustava hlavního válce, šoupátka, parních rozvodů a mechaniky klikové hřídele a to tam je logicky 2x. Jestli se zde uvádí trojčitá lokomotiva tak to je jen uspořádání parních strojů v pojezdu. Takže nechat tak jak to je a už se nehádejte. Díky. Milan.
- Myslím, že se mýlíte. Parní stroje jsou běžně víceválcové. O lokomotivním stroji se prakticky ve všech knihách hovoří jako o jednom parním stroji s více válci. To, že v hesle parní stroj je jeden válec, je dáno požadavkem názornosti.
Podobně jako třeba v lodích není 12 motorů,i když je motor složen jako stavebnice ze samostatných válců se samostatnými rozvody. O jednom motoru se mluví i v případě speciálu BRM P83, byť jeho konstrukce vznikla původně spojením dvou samostatných osmiválcových motorů do jednoho 16 válcového agregátu pomocí ozubených kol. --Postrach 25. 3. 2010, 16:00 (UTC)
U lokomotivy bych to viděl celkem jasně - pokud jsou jednotlivé písty svázány mechanicky, ať už je mechanismus jakkoliv složitý, je to jeden parní stroj. Pokud každá skupina pístů pohání jinou skupinu kol a tyto nejsou mechanicky svázány, jedná se o dva parní stroje. --PetrS. 26. 3. 2010, 08:26 (UTC)