Diskuse:Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016

Pravopis

Všechny české zdroje píšou Brexit velkými písmeny jako vlastní jméno. Pročpak je to v článku psané malými? Obecným pojmem se to stane až poté, co se tím začne označovat vystupování Británie z různých organizací obecně. --ŠJů (diskuse) 25. 6. 2016, 10:02 (CEST)

Anglická wiki má přesměrování pouze z brexitů, naopak BREXIT nezná, viz také brexit; nevím, jestli preferovat českou typografii.--Kacir 25. 6. 2016, 10:41 (CEST)

Myslím, že to není pravda. Po googlení vidím, že výrazně převažuje malé písmeno (pokud není na začátku věty žeano). A nějaké zdroje si to neuhlídaly a mají to rozkolísané. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2016, 11:04 (CEST)

Já jsem ale nic takového nepsal.--Kacir 25. 6. 2016, 11:11 (CEST)

Asi šlo o reakci na kolegu ŠJů. Faktem je, že české zpravodajské servery „brexit“ zcela běžně používají ([1]). --Vlout (diskuse) 25. 6. 2016, 11:15 (CEST)

Ano, reakce na to celé. Všechno velkými BREXIT jen jakési zvýraznění v titulku, v textu už je to pak malými. A rozkolísané hlavně u takových komentářových sekcí a glos. Velkému písmenu fandí (zdá se) zejména/jen Aktuálně. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2016, 11:19 (CEST)

Psal jsem snad dost zřetelně „píšou Brexit velkými písmeny jako vlastní jméno“, tedy „Brexit“, nikoli jako jakousi nesmyslnou jakoby iniciálovou zkratku BREXIT. Asi kolegu Kacire zmátlo to množné číslo. Jak je zřejmé z pátého slova mého příspěvku, nebyly tím míněny kapitálky v celém slově, ale fakt, že to média nenapsala s velkým počátečním písmenem jednou, ale píšou to s velkými počátečními písmeny častěji, resp. obvykle. To jsem ovšem vycházel především ze seznamu zdrojů uvedeného pod článkem, kde je v českých titulcích použit jednou Brexit s velkým B a jednou jako analogie Czexit s velkým C, zatímco "brexit" s malým "b" je použit pouze v jednom překladu německého titulku, tedy jako vlastní iniciativa wikipedisty Zbrnajsem.

V tom odkazovaném seznamu přesměrování vidím 4 přesměrování z Brexitu na začátku názvu a ani jediné přesměrování z hesla, kde by byl "brexit" s malým počátečním písmenem. V tom druhém odkazu, vyhledávacím, mezi těmi zhruba 250 výsledky není ani jediný „brexit“ s malým počátečním písmenem, naopak je zcela zřejmé, že se v angličtině opravdu píše důsledně a jednotně Brexit s velkým počátečním "B" (malé písmeno je použito pouze v rámci URL adres). Takže důkazy byly do diskuse přineseny správné, jen jejich interpretace byla naprosto chybná a nepravdivá. Naopak ty důkazy zcela podpořily moje tvrzení, alespoň co se týče angličtiny.

Vlout má trefnější připomínku: zdá se, že některá česká média asi skutečně předjímají, že brexitů bude víc a že by to měl být obecný pojem. Protože "brexit" vidím jak na Aktuálně.cz, tak na Novinkách, v Lidovkách, v Reflexu, v Českých novinách, pochopitelně v Blesku, na EuroZprávách.cz, na webu Českého rozhlasu, v Denících Bohemia. Velké počáteční písmeno se opravdu v češtině používá celkem zřídka, například Mirko Raduševič v Parlamentních listech či Pavel Petr (i někteří další autoři) na Patria.cz (ten je ovšem schopný použít velké písmeno i uprostřed přídavného jména, „do druhé poloviny post-Brexitové evropské seance“). Zdá se tedy, že korektoři nejvýznamnějších českých deníků a týdeníků to skutečně pojali jako obecné označení, což lze považovat za chybné a neopodstatněné, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat. --ŠJů (diskuse) 26. 6. 2016, 13:32 (CEST)

Jak si to píšou v angličtině je sice hezká věc, ale oni si píší i názvy měsíců, dní, maminku a tatínka velkým písmenem, takže to není moc určující, takže tam jsou s těmi velkými písmeny trochu rozmáchlejší. Že je Brexit z pohledu čestiny vlastní jméno, nebo že je obecné jen proto, že se očekává víc exitů, to bych tak neviděl. To už bychom mohli psát Senátní volby 2016, Zasedání parlamentu nebo Odchod k lékaři. Chrzwzcz (diskuse) 26. 6. 2016, 18:22 (CEST)

Tak ona druhá světová válka byla taky jen jedna, obdobně bitva u Lipan, kontinentální blokáda, hilsneriáda, pražské jaro nebo kauza Lessy. Oproti tomu máme České květnové povstání, Velkou říjnovou revoluci, Helsinskou konferenci, Druhý vatikánský koncil a specifické případy typu 30. mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Samostaným typem jsou pojmy jako projekt Plowshare (či projekt Radlice). Osobně bych se přikláněl k malému písmenu, ale stoprocentně jistý si nejsem. To, jak se to píše v jiných jazycích včetně angličtiny, není zase tak důležité, protože čeština má jiná pravopisná pravidla. --Marek Genius (diskuse) 26. 6. 2016, 19:09 (CEST)

Pravidla by se dala ohnout na jakoukoliv ze stran, třeba kdyby se to označilo za svátek :) ale jinak bych to bral jako obecné označení pro událost, která se ani nemusí opakovat, a vlastně ani nastat nemusela. Kdo píše Brexit, tak používá nepřeložený termín (jako nedávno Panama Papers), kdo píše brexit, tak píše česky (Panamské dokumenty) akorát tady to nejde tak poznat. Chrzwzcz (diskuse) 26. 6. 2016, 19:27 (CEST)

Kdoví, třeba nakonec nenastane… --Marek Genius (diskuse) 26. 6. 2016, 19:43 (CEST)

Tak jsem teď telefonoval do jazykové poradny ÚJČ AV ČR a mluvil jsem s Mgr. Martinem Benešem a ptal jsem se, jaké písmeno ve slovech grexit, brexit, czexit, swexit. Odpověděl mi, že doporučují malé písmeno, protože se domnívají, že nejde o vlastní jméno, ale že jde o jméno obecné. A když jsem se ptal, jak mi to tedy vysvětlí v souvislosti třeba s Velkou francouzskou revolucí, tak mi odpověděl, že zde se píše velké písmeno, protože jde o významnou historickou událost a Pravidla u nich dříve doporučovala velké písmeno, a podobně je na tom Únor čili Vítězný únor, nicméně od kodifikace Pravidel v roce 1993 se od pravidla upustilo, ovšem u těchto výrazů to zůstalo, ale již se to nezavádí u nových… Takže psát malé, přátelé. --Marek Genius (diskuse) 27. 6. 2016, 14:41 (CEST)

Nesprávnost přesměrování pojmu brexit na toto referendum

Dovoluji si upozornit na to, že na en:wiki mají už zvláštní článek s tématem o britském vystoupení z EU (přesněji o British withdrawal from the European Union, often shortened to Brexit (a portmanteau of "British" or "Britain" and "exit")). Jelikož referendum dopadlo pro vystoupení, tak ta věc poběží dál, bude komplikovaná - a zaslouží si IMHO vlastní český článek s odpovídajícím názvem. Přesměrování pojmu „brexit“ na samotné referendum bylo a je nyní zcela nesprávné, proto musí být odstraněno. Až bude ten nový článek, tak buď bude mít pojem brexit také své vlastní heslo nebo bude přesměrováno na ten článek o vystoupení. Samotný článek o referendu ještě není dokonalý, ale to vlastní vystoupení z EU už bychom v něm neměli projednávat. Jinak jsem pro to, aby se slovo brexit převzalo do češtiny s malým „b“. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 6. 2016, 11:49 (CEST)

Pojem „brexit“ se zatím běžně spojuje s referendem, ačkoli je pravda, že to samo bylo jen prvním krokem v tomto procesu. Navíc takové přesměrování nyní smazat by asi nebylo zrovna užitečné, protože je to jistě hojně vyhledávané slovo ([2]) a zvědavého čtenáře přenese na informace s tím spojené. Zejména v současné době, kdy se z vlastního odchodu ještě nic dalšího neuskutečnilo. Až bude samostatný článek o vystoupení Spojeného království z EU, lze toto přesměrování jednoduše změnit. --Vlout (diskuse) 25. 6. 2016, 11:56 (CEST)

Klidně by se to vešlo do jednoho článku, pod brexitem se teď čtenáři spíš vybaví to referendum než procedura následného opouštění EU. Na Wikislovník se to zatáhlo s velkým B. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2016, 11:59 (CEST)

Změnil jsem cíl přesměrování brexit na nový Ukončení členství Spojeného království v Evropské unii. --25. 6. 2016, 12:03 (CEST), Utar (diskuse)

Vida, tak už je to vyřešeno. --Vlout (diskuse) 25. 6. 2016, 12:05 (CEST)

Formálně správně je to asi dobře, ale asi zase ne úplně očekávané pro čtenáře. Nešlo by brexit udělat jako rozcestník? Nebo do článku "Ukončení" vložit na začátek "Možná hledáte..."? Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2016, 12:08 (CEST)

Díky kolegovi Tchořovi ten nový článek už dnes od rána byl, když jsem začal tuto sekci. Nevěděl jsem to. Teď je všechno OK. Brexit prostě není to referendum, ale vystoupení (v originále withdrawal ...) Koncentrujme se teď na oba články. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 6. 2016, 12:27 (CEST)

Samozřejmě, slovo Brexit se vztahuje k exitu. Referendum nebylo Brexit, ale referendum bylo o Brexitu.

Otázku, jestli fakt, že korektoři několika velkých deníků a týdeníků se v případě tohoto slova rozhodli ignorovat a sabotovat pravidla českého pravopisu a pojetí vlastních jmen v češtině, má pro nás být dostatečným důvodem, abychom to dělali také, bych prozatím nechal otevřenou. Obecně bychom se sice měli řídit „obecně užívaným“ nebo „očekávatelným“ názvem, ale je otázka, jestli se to má vztahovat i na přebírání obecně rozšířených pravopisných chyb. --ŠJů (diskuse) 26. 6. 2016, 13:38 (CEST)

Toto se ale řeší o sekci výše, zde se probírá, co s tím přesměrováním. Přesměrování musí velkým písmenem začínat vždy.

Žádost o rozšíření přesměrování visela už na Wikipedie:Požadované články/Humanitní a společenské vědy#21. století, nyní je to vznikem článku Ukončení členství Spojeného království v Evropské unii vyřešeno.

--Marek Genius (diskuse) 26. 6. 2016, 16:48 (CEST)

Nadpoloviční většina

Je tragikomické uvádět samozřejmost, že ona těsná většina dvouotázkového referenda byla nadpoloviční, kdežto u Referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii naopak mimochodem uvést, že je to vlastně menšina všech oprávněných voličů. —Mykhal (diskuse) 26. 1. 2019, 21:35 (CET)