Diskuse:Peer Gynt

Zdůvodnění zpochybnění

Shrnutí děje je plné chyb - Peer Gynt nehledá ve světě lásku, ale slávu, není silák ani lehkomyslník, na sobu nesjíždí rondansdké hory, úvodní lovecký příběh je úplně jinak, s pořadím Ingrid a Solvejg si nejsem zcela jist, ale takhle rozhodně není, neznepřátelí si všechny vesničany, je prostě odsouzen k smrti za únos nevěsty, nezděsí se trollích zvyků, jen princeznu nechtěně urazí, s Oklikou (já ho znám jako Bojga) je to taky trochu jinak. V Egyptě nenavštěvuje sfingu ale blázinec atd., co je nejhorší, nepotká ďábla, ale prostě knoflíkáře. Podívám se na to ještě jednou a v průběhu týdne to snad předělám, ale teď na to vážně nemám čas. --Váš Mostly Harmless 16:34, 4. 2. 2008 (UTC)

rovněž nesouhlasím

Peer je snílek a lehkomyslník, strašně si vymýšlí a fantazíruje. Žije zábavou a nedělá si s ničím starosti. Když mu matka tohle vše vytýká a upozorňuje ho na svatbu Ingrid, kterou on mohl mít, s jedním z vesničanů, rozhodne se veselky zúčastnit. Na ní potkává Solveg, avšak unese Ingrid (ta není proti) kterou následně v lese opouští. Vesničané ho pronásledují, chtějí ho potrestat. Solveg jej v lese nachází a chce s ním žít. On však musí utéct pryč. Cestou se zaplete s trolí princeznou, která mu dá potomka - trola. Nechce se podřídit trolím pravidlům, chce žít sám pro sebe, být sám sebou. Od trolů utíká a vydává se do světa. Získá ohromný majetek, stává se výtečným obchodníkem. Užívá života. Jednou ale podvodem o vše přichází, málem i o život, a na sklonku života se vrací domů, do lesů. Vrací se s poznáním, že nikde vlastně nenašel co hledal, nic jej nenaplnilo. Uvědomuje si, že jediná Solveg (ta na něj po celou dobu čeká) pro něj měla smyl. Je však už pozdě, Smrt si ho chce vzít. Třikrát se jí snaží uniknout, třikrát dostane šanci, aby ukázal, že žil smysluplně. Peer bilancuje, snaží se přesvědčit Smrt i sám sebe, že tak žil. Ovšem i jemu dochází, že celý jeho život byla prázdná a sebestředná blamáž. Nakonec si ho Smrt vezme a on umírá v klíně Solveg. Můj pohled na věc :-) Tommy

Editujte s odvahou :) --Váš Mostly Harmless 12:30, 5. 4. 2008 (UTC)

Věcné chyby

Příspěvek obsahuje též věcné chyby, týkající se Griegovy hudby. Grieg nenapsal hudbu k Ibsenově hře v podobě dvou suit. Jeho původní hudební doprovod k Peer Gyntovi měl 26 částí. Teprve později z nich Grieg vybral 8 a vytvořil z nich dvě suity. Dalším diskutabilním je pak tvrzení, že nejznámějšími částmi osmidílné suity jsou „Ve sluji Krále hor“ a „Ranní nálada“. Dovoluji si tvrdit, že i když obě uvedené části jsou velmi známé, zdaleka nejznámější částí je čtvrtá část druhé suity s názvem Solvejžina píseň. --Vkucera (diskuse) 18. 2. 2024, 22:37 (CET)