Diskuse:Moravskoslezské gubernium

Gubernátoři?[editovat zdroj]

Nemají být místo guvernéři uvedeno gubernátoři? A. B. Mitrovský se zcela jistě gubernátorem nazýval. --Martin Kotačka 1. 7. 2010, 09:15 (UTC)

Nejsem si teď jist, bohužel teď nemám tu Janákovu knížku po ruce... a ještě nějaký čas ji mít nebudu. Mitrovský se takto nazýval v češtině? Pakliže ano, tak to klidně přepiš. --Daniel Baránek 1. 7. 2010, 10:06 (UTC)

Výtah z disertace Slavomíra Brodessera[editovat zdroj]

Posílám výtah, který jsem si učinil z netištěné disertace Slavomíra Brodessera k dané problematice. Třeba Vám to k něčemu bude.

Slavomír Brodesser, Moravskoslezské gubernium v letech 1783 – 1849. Brno 1968 (netištěná disertace) sig. D 3201

Gubernátoři (zemští hejtmani)

10. 4. 1783 – 14. 8. 1787 Ludvík hr. Cavriani (před tím od 17. 5. 1782 guberniálním prezidentem)
14. 8. 1787 – 26. 8. 1802 Alois hr. Ugarte
31. 8. 1802 – 10. 9. 1804 Josef hr. Dietrichstein
1. 1. 1805 – 17. 5. 1805 Josef hr. Wallis
29. 8. 1805 – 22. 4. 1813 Prokop hr. Lažanský
22. 4. 1813 Jan hr. Larisch-Mönich (jmenován, ale nesložil přísahu, ani nenastoupil)
3. 9. 1813 – 21. 4. 1815 Ignác hr. Chorinský (jako plnomocný dvorský komisař)
27. 4. 1815 – 23. 1. 1827 Antonín Bedřich hr. Mitrovský
26. 3. 1827 – 19. 11. 1834 Karel hr. Inzaghi
1. 12. 1834 – 25. 4. 1845 Alois hr. Ugarte
24. 5. 1845 – 23. 11. 1847 Rudolf hr. Stadion
14. 7. 1847 – 26. 6. 1849 Leopold hr. Lažanský (po odchodu Stadionově nebylo místo gubernátora obsazeno, Lažanský stál v čele jako viceprezident)

Viceprezidenti:

13. 12. 1809 – 26. 11. 1815 Filip ryt. Stahl
2. 5. 1825 – 20. 3. 1827 František sv. p. Klebelsberg
14. 7. 1847 – 26. 6. 1849 Leopold hr. Lažanský

Dvorní radové (první guberniální radové) – zastupoval gubernátora v jeho nepřítomnosti – s. 78:

29. 4. 1783 – 8. 11. 1789 Sebastian Felix sv. p. Schwannenberg
8. 1. 1789 – 20. 9. 1802 Jan sv. p. Tauber von Taubenfurth
10. 9. 1804 – 23. 7. 1808 František sv. p. Roden
27. 12. 1808 – 27. 9. 1820 Christian sv. p. Hentschel
10. 5. 1820 – 24. 9. 1830 Wolfgang ryt. Manner
27. 9. 1830 – 10. 4. 1834 Josef hr. Auersperg
12. 4. 1834 – 6. 4. 1836 Filip sv. p. Skrbenský
2. 4. 1836 – 29. 8. 1848 Antonín šl. Chlumecký
21. 9. 1848 – 13. 6. 1849 JUDr. Josef Emminger
13. 6. 1849 – 26. 6. 1849 Karel Böhm

Guberniální radové:

7. 4. 1759 – 21. 7. 1801 Ignác sv. p. Schröfel (rada u reprezentace a komory a mor. Gubernia, zemský podkomoří)
27. 11. 1763 – 26. 8. 1786 Josef Maria sv. p. Friedenthal
4. 5. 1770 – 30. 8. 1794 Arnošt sv. p. Locella
24. 9. 1773 – 6. 9. 1789 Jan František v. Beer
2. 7. 1774 – 8. 11. 1789 Jan sv. p. Tauber von Taubenfurth
7. 9. 1813 – 31. 7. 1816 Vincenc Grimm
17. 4. 1815 – 19. 4. 1819 František hr. Hartig
8. 11. 1815 – 2. 7. 1818 František ryt. Bojan von Kamenná Lhota
22. 11. 1816 – 20. 9. 1830 Ludvík sv. p. Königsbrunn
14. 4. 1817 – 31. 3. 1833 František Grohmann
13. 9. 1817 – 1. 4. 1821 Karel Czikan
12. 5. 1834 – 1836
29. 8. 1818 – 9. 4. 1822 Karel sv. p. Locella
17. 9. 1818 – 1825 Josef Leopold Scheth von Bohuslav
24. 10. 1818 – 6. 3. 1840 Antonín Schmidt
7. 5. 1821 – 25. 7. 1846 Ignác Ruber
26. 8. 1822 – 26. 6. 1849 Antonín Schöfer
18. 5. 1824 – 6. 7. 1831 František Ribisch
25. 6. 1824 – 28. 11. 1845 Matyáš Danielis
27. 11. 1829 – 26. 6. 1849 ThDr. Josef ryt. Höchsmann
8. 12. 1829 – 26. 6. 1849 Ignác Hofmann
2. 3. 1831 – 26. 6. 1849 Isidor Feyl
30. 3. 1832 – 26. 6. 1849 Jan Lachnitt
8. 2. 1834 – 5. 2. 1836 Kazimír hr. Lanckoronski
12. 3. 1835 – 22. 3. 1836 Vilém hr. Chotek (nadpočetný, neplacený)
26. 1. 1839 – 26. 6. 1849
26. 3. 1836 – 1839 Jindřich hr. Honos
7. 5. 1836 – 19. 3. 1839 Rudolf hr. Stadion
11. 5. 1839 – 23. 1. 1847 Augustin Schöbl
28. 11. 1840 – 8. 4. 1848 Klement sv. p. Gudenau (nadpočetný, neplacený)
13. 6. 1840 – 26. 6. 1849 Vilém Tkany
24. 1. 1846 – 26. 6. 1849 Rudolf hr. Forgatsch
18. 7. 1846 – 26. 6. 1849 Josef ryt. Breinl von Wallerstein
23. 1. 1847 – 26. 6. 1849 Hermann sv. p. Miller
16. 10. 1847 – 26. 6. 1849 Jindřich hr. Attems (nadpočetný, neplacený)

s. 12 – výsledkem jednání státní rady o organizaci politické správy na Moravě bylo nahrazení královské reprezentace a komory královským zemským guberniem. Změna vešla v platnost od 1. července 1763. Na počátku své činnosti se gubernium řídilo instrukcemi a nařízeními platnými pro jeho předchůdce, především kancelářskou instrukcí pro moravský tribunál ze 27. 7. 1745. Novou, velmi důkladnou kancelářskou instrukci, která vedle jednacího řádu zároveň obsahovala i přesně stanovenou agendu, obdrželo gubernium reskriptem z 15. 12. 1764.

s. 15 – prezidium a celý úřad vedl guberniální prezident, který byl zároveň zemským hejtmanem. Jeho nepřítomnosti ho zastupoval přítomný nejvyšší zemský úředník, nejstarší asesor nebo guberniální rada z panského stavu.

s. 24 – vlastní administrativní spojení slezského královského úřadu s moravským guberniem bylo vyhlášeno dvorským dekretem z 20. 6. 1782 s platností od 1. 7. 1782. Slezsku byly nadále ponechány jen některé bezvýznamné samostatné orgány stavovské, kontribuční, rektifikační, dále správa mimořádných daní a židovských záležitostí.

s. 25 – úplné spojení obou zemí bylo projednáno na poradách ve Vídni konaných dne 1. a 4. 2. a 6. 3. 1783, kterých se zúčastnili nejvyšší kancléř hr. Kolovrat, prezident dvorské účetní komory hr. Zinzendorf, dvorský kancléř hr. Chotek, vicekancléř sv. p. Gebler, dvorní radové Bolza, Buchberg, Hertelli, Gruber, Streeruwitz, Zach a Lischka a prezident gubernia hr. Cavriani.

Úplné spojení obou zemí pak Josef II vyhlásil dekretem z 15. 3. 1783. Nejvyšším politickým úřadem v obou spojených zemích se stalo moravskoslezské gubernium se sídlem v Brně. Zemský šéf se nazýval gubernátorem a byl zároveň zemským hejtmanem. Viceprezident neměl být ustanoven a prezidenta měl zastupovat první guberniální rada, který byl zároveň i ředitelem kanceláře.

s. 26 – Instančně bylo gubernium podřízeno spojené dvorské kanceláři a královské komoře, pokud to bylo výslovně stanoveno, mělo se řídit i pokyny příslušných dvorských komisí. Gubernátor se stal zároveň i nejvyšším šéfem policie v zemi, na kterou gubernium nemělo jinak žádný vliv

s. 28 – Moravskoslezské gubernium zůstalo nejvyšším politickým úřadem v obou spojených zemích až do reforem veřejné správy v letech 1848/9. Zásady nové správní organizace byly stanoveny v nejvyšším rozhodnutí z 26. 6. 1849. Gubernia byla zrušena a do čela korunních zemí byli postaveni místodržitelé.

s. 31 – Moravskoslezské gubernium vykonávalo od svého založení v r. 1783 až do zrušení v r. 1849 působnost zemského politického úřadu pro Moravu a Slezsko. Při svém vzniku v podstatě převzalo působnost zrušených zemských úřadů na Moravě a ve Slezsku, tj. moravského královského gubernia a slezského královského úřadu. Od působnosti gubernia jako úřadu je nutno oddělit působnost gubernátora jako zemského šéfa. Gubernátor, který byl osobně reprezentantem panovníka, nestál jen v čele gubernia, ale byl i zároveň nejvyšším šéfem policie v zemi, byl ve styku s dvorským policejním místem ve Vídni, uděloval příkazy policejnímu ředitelství a byl v přímém styku s rakouskými zastupitelskými úřady v sousedních zemích. Jako zemský hejtman předsedal zemskému sněmu a byl prezidentem apelačního soudu. Jeho pravomoc byla ve srovnání s guberniálním prezidentem rozsáhlejší. Nebyl již omezován kolegiem guberniálních radů