Diskuse:Lokomotiva P 8 (Prusko)

K úpravám W.Rebela

• Vozba rychlíků je běžný pojem v železniční dopravě
• Nevím, v čem je lepší trpný rod - prototyp byl postaven
• Z horkoběžných ložisek nebyly nadšené jen lokomotivní čety, ale jistě i personál správkáren
• S některými nedostatky konstrukce se Garbem dokázal vypořádat a konstrukčními úpravami je odtsranit. - ten pán se jmenoval Robert Garbe.
• nikoli v oblasti, ale v relaci Warnemünde - relace = vozební rameno
• lokomotiva dvojčité konstrukce = termín vymyšlený panem Rebelem

Jazykový jemnocit pana W.rebela je platnou normou pro stylistickou úpravu článků na wikipedii?--PetrS. 9. 1. 2011, 17:32 (UTC)

To že pojem dvojčité lokomotivy W Rebel nevymyslel lze zjistit zadáním téhož do Google, vizte např. zde: http://www.masinka.cz/lokomotivy --DeeMusil 10. 1. 2011, 01:06 (UTC)

Termín dvojčitá lokomotiva je naprosto korektní. Rebelův folklór je lokomotiva dvojčité konstrukce, čili zbytečné nadužívání slov.--PetrS. 10. 1. 2011, 08:13 (UTC)

K domáci tvorbě PetrS.

• vozba pro laika koliduje s vozbou pro boj, se stavební vozbou aj. srozumitelnější je jednoduché vyjídření o co šlo
• a v čem je lepší původní zápis s chybou?
• lokomotivní čety - o personálu správkáren se v článku nehovoří
• :D Garbem × Garben × Garbe … klasika překlep
• relace, opět nevhodně použitý termín pro čtenáře
• vy nevíte co je dvojičitá(-té) konstrukce? takový odborník, hm, hm

… jazykový jemnocit; Ó, díky za uznání, třeba se tak jednou stane --W.Rebel 9. 1. 2011, 19:10 (UTC)

Ještě k jazykovému folklóru páně Rebela

Respektujte, prosím, terminologii oboru, ve kterém právě tvoříte. refaktorizováno Co se týče personálu, tak ve zdroji se hovoří o personálu, nikoli jen o lokomotivních četách, jak se můžete sám přesvědčit. Nevím, co vás vede k použití opisu parní lokomotiva dvojčité konstrukce, který nikdo, kromě vás, patrně nepoužívá. Už se těším na elektrickou lokomotivu stejnosměrné konstrukce. Proč třeba ve svém článku o HGe 4/4 nepíšete elektrická lokomotiva ozubnicové i adhezní konstrukce ? --PetrS. 9. 1. 2011, 20:45 (UTC)

Přečteno … nekomentováno … --W.Rebel 9. 1. 2011, 21:17 (UTC)

Cituji z editace PetrS. v článku Železniční dvojkolí (jedná se o část k parní lokomotivě) Nejjednodušší a nejrozšířenější je dvojválcová (dvojčitá, nebo dříve i sdružená) konstrukce s vnějšími válci [1], kterou opravil moji předchozí editaci, nic ve zlém, ale podle tohoto příkladu a příkladu v tomto článku si PetrS. evidentně přisuzuje právo rozhodce, kdo může co v jakém článku napsat. Jinými slovy, jedná se o stejnou technickou konstrukci pohonu stroje, rozdíl je pouze v tom, kdo toto do článku napíše. Nepoužil jsem nic jiného, než co PetrS. napsal v jiném článku. Myslím, že by PetrS. neměl popírat své technické názvosloví, které použil v jiném článku a pochopit, že se nejednalo o výmysl ale použití jeho vlastního technického textu z článku jiného.

Pokud někdo četl v hitorii tohoto článku moji poslední editaci, tak by měl zjistit, že se týkala upřesnění textového obsahu, resp. doplnění obsahu a významu k některým slovům, a o to snad jde, aby to bylo srozumitelné. --W.Rebel 10. 1. 2011, 09:08 (UTC)

Uvedený příklad vznikl úpravou vaší předchozí editace : Hnací dvojkolí parní lokomotivy přenáší sílu parního stroje a tím vytváří tažnou sílu lokomotivy. Podle konstrukce parní lokomotivy se jedná o dvojkolí pro dvojčinnou konstrukci nebo pro trojčinnou konstrukci dvojkolí. Dvojčinná konstrukce využívá dva vnější parní stroje, které jsou úhlově pootočeny pro plynulejší chod. To bylo ještě v časech, kdy jste nerozlišoval dvojčitá - dvojčinná a nebylo vám jasné, že dva válce pohánějící společně jednu nápravu tvoří jeden parní stroj. Zde byl obrat dvojválcová konstrukce na místě, mohl jsem udělat nějakou větu s dvojčitou lokomotivou, ale nestálo mi už za to handrkovat se s vámi o každé slovíčko. Nahrazovat slovní spojení dvojčitá lokomotiva spojení lokomotiva dvojčité konstrukce je pouze svévolným plýtváním místem na serveru.--PetrS. 10. 1. 2011, 09:25 (UTC)

Na upřesnění obsahu v textu trvám, to co píšete výše je pouze omáčka bez významu. --W.Rebel 11. 1. 2011, 08:25 (UTC)

Trvám na tom, že nebudete rozmělňovat a znepřesňovat text:

• Nahradit - měla se stát náhradou - jediný rozdíl = 13 znaků navíc
• na přepravu v relaci (v oblasti) Warnemünde - tento přílepek má jiný význam
• navrhl lokomotivu jako dvojčitou - jeho lokomotiva byla navržena jako dvojčitá - rozdíl 11 znaků, informace, že navrhoval sám Garbe je trpným rodem zamlžena
• Personál - lokomotivní čety - zúžení významu, článek ve zdroji mluví o personálu (t.j. i správkaři a jiné profese)
• Nejzávažnějším - velmi závažným - opět svévolná změna informace ze zdroje
• Zásadní problém vyvážení pojezdu při požadované rychlosti 110 km/h se Garbemu nepodařilo vyřešit. - zmatené, vyvážení nezávisí na rychlosti.
• dvojčitá - dvojčité konstrukce jediný rozdíl 11 znaků navíc

Dál už snad nemusím pokračovat. --PetrS. 11. 1. 2011, 09:44 (UTC)

Článek má být srozumitelný, sám tvrdíte u jiných článků, že čtenář nemá být nucen hledat významy někde jinde a má být srozumitelně a obsažně informován

- i jazykové vyjádření a skladba slov přispívá ke kultuře článku

- jak je vidět, potřebuje to upřesnění, relace mnohovýrazové slovo

- Robert Garbe, není potřeba opakovat stále dokola, nikdo jiný P8 nenavrhl, tak proč v každém odstavci

- potom tam chybí upřesnění, koho všeho se nadšení týkalo, personál mají v originálu protože mají omezenou slovní zásobu, význam tam je možno použit i prostě jako lidé nebyli nadšeni jenže čeština je bohadší

- o závažnost změn by se dalo pochybovat, zvláště, když si zaměňujete barvy modrá a červená u jiných lokomotiv

- pouze upřesnění a styl věty, není to papír ale elektronická encyklopedie

Nemá cenu aby jste v čemkoliv pokračoval. --W.Rebel 11. 1. 2011, 10:06 (UTC)

Nevím, proč najednou taková péče o můj článek, když to stejně nikdo nečte. [2] --PetrS. 11. 1. 2011, 17:48 (UTC)