Diskuse:Kašny v Olomouci
Přidat téma
Odstranil jsem větu Jedná se o raritu: kruhový objezd s fontánou (ať už jakoukoliv) je v České republice jediný. ze sekce Světelná fontána. Tato věta není vůbec pravdivá, kromě olomoucké kašny je minimálně jedna další kašna na kruhovém objezu v Lázních Bohdaneč. Důkazem budiž mnou vytvořená fotografie na Masarykově náměstí v LB --Zirland 01:08, 14. 12. 2006 (UTC)
Podoba článku[editovat zdroj]
Myslím si, že dokud se výrazně nerozšíří textová část, tak nemá smysl článek rozdělovat. Bílá místa sice vadí, ale myslím, že je užitečnější mít obrázky přímo v článku. --snek01 15:58, 9. 4. 2007 (UTC)
Článek rozhodně nerozdělovat. Přejmenoval bych ho na "Kašny v Olomouci". O jednotlivých kašnách by se mělo psát v lidských větách. --Miraceti ✉ 20:30, 7. 5. 2007 (UTC)
V Olomouci jsou i jiné kašny. Na nádvoří rektorátu UP, snad pozdně barokní dílko, pískovcová nádrž ve tvaru čtyřlistu, uprostřed dítě, dříve na místě stávala socha od Vladimíra Navrátila. Další kašna je v ulici Na Vozovce, kde je na rohu s ulicí Polívkovou blok domů z 50. let, socialistický realismus a ve dvoře je kašna. Zbytky kašny jsou také v zahradě vily Primavesi, zevnitř obvodové zdi, stálo by za to ji rekonstruovat. A nejzajímavější je malá kašna ve dvoře domu v Sokolské ulici, hned vedle klasicistní budovy býv. Sokolovny, ve dvoře na zdi je malá kamenná kašnička, kde chrlí vou ryba. Stálo by za to kašnu dostat "do ulice", aby ji viděli další, jako v případě Lví kašny. A konec konců by na tuto stránku patřila i skvělá "reaktualizace mýtu", studánka ve skále, poustevna v ambitu u kostela sv. Michala, kterou obnovili dominikání před několika lety. Obnovili tak archaickou vrstvu mýtů, které se vázaly k tomuto místu. Slovanské, keltské či germánské (římské???) kultovní prameny a háje. Ostatně na tomto místě byla podle legendy založena Olomouc G. I. Caesarem, všimněte si sochy sv. Floriána (římský voják) na náměstí před kostelem, vždyť to je taky kašna, chrlí kamennou vodu. Mýtus o zkrocení vodního živlu je věčný a patří mezi zakladatelské mýty. Triumfální brány, vítězné oblouky v antickém Římě byly vždy vystavěny u pramene, kde se omyl vítěz-císař. Celá symbolika olomouckých kašen je tak výrazně císařská a trimfální, vítězná, vítězství na silami chaosu, nevědomí a temna, kterou dává řád aktu založení města. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.235.83.90 (diskuse • bloky) 22. 6. 2007, 14:34 (CE(S)T)
Článek jsem mírně doplnil (i podle informací IP adres výše a níže) a přepsal do souvislých vět, uzpůsobil tomu i výběr obrázků a rozdělil na dvě základní sekce. Jistě by se dal ještě dále doplňovat a rozšiřovat. Stejně tak si myslím, že minimálně těch šest barokních kašen, stejně jako Arionova kašna, by mohly mít svůj vlastní článek. Tento by pak sloužil jako základní a shrnující, a z jednotlivých sekcí by se na kašny odkazovalo pomocí šablony {{Podrobně}}. Ale to je otázka budoucnosti. --Vlout (diskuse) 14. 6. 2018, 16:18 (CEST)
Aktualizace[editovat zdroj]
Keramická kašna v pasáži Edelmannova paláce je již minulostí, vnitřní keramická nádoba chybí, z vnější nádoby je květináč. Dříve bývala dosti často nefunkční a znečištěná odpadky, místo bylo oblíbené mezi bezdomovci a různými pochybnými individui. 91.232.214.249 4. 4. 2018, 11:51 (CEST)