Diskuse:Křesťanská askeze

Tento článek vznikl nebo byl významně rozšířen v rámci projektu Studenti píší Wikipedii.

Pokud se chcete seznámit s projektem blíže či se jako vyučující zapojit, navštivte stránku projektu.

Poznámky ke zpracování hesla v rámci projektu Studenti píší Wikipedii

Toto heslo je zpracováváno v rámci kurzu FF MU Křesťanství na wikipedii (2016). Více viz [Křesťanství na wikipedii]. Jsou vítané veškeré připomínky i návrhy.

Zamýšlená struktura článku:

Úvod
• 1.století
Ježíš, Pavel
• 2.- 5.století
Markion, Tatiános, enkratité – Skutky Tomášovy – skupinový celibát, Tertulián, montanisté, Klement Alex. - odpověď enkratitům, Origenés, manichejci, Antonín, Ambrož, Basileos Veliký, Jeroným, Augustin, Evagrius, Jan Zlatoústý, Jan Kassián
•Středověký katolicismus
Benedikt z Nursie, Kolumbán, Benedikt Aniánský, Cluny, Cisterciáci, Kartuziáni, Karmelitáni, Žebravé řády, František z Assisi, Flagelanti
•Novověký katolicismus
Minorité, Kapucíni, Tomáš Kempenský, Trapisté, Jezuité, Theologia ascetica
•Pravoslavná církev
Hesychasmus, Řehoř Palama
•Protestantismus
Martin Luther, Kalvinisté

Připomínky tutora k oddílům Úvod a Kořeny:

Všechny připomínky, které vznáším, berte především jako návrhy. Předtím než je zapracujete, tak nad nimi popřemýšlejte, případně o nich můžeme důsledněji podiskutovat.
1) "Slovo askeze" - Uvážil bych možná spíše Pojem/Termín. 2) K vymezení askeze jako nástroje spásy doporučují M. Weber: Sociologie náboženství – příslušné kapitoly. Vymezení se mi však jeví již ve stávající formě pro potřeby wikipedie adekvátní. Takže do Webera nahlédněte, jen když budete mít čas a chuť otázku případně ještě prohlubovat.
3) Problém takovýchto tematických článků je, že se jen těžko vyhýbá hlavním pojmům – askeze, křesťanská. Technicky vzato to nevadí, ale po stylistické stránce mi to přijde trochu rušivé. Zkuste se v průběhu psaní zamyslet, jak věty opsat, aniž byste se musel k těmto termínům přehnaně uchylovat. Samozřejmě v rozumné míře opakování termínů nevadí, naopak je to pro přesnost někdy žádoucí.
4) "Stoicismus zapůsobil..." - Tato věta se mi zdá trochu kostrbatá. Nebylo by lepší: "Na podobu křesťanské askeze měl vliv i stoicismus, který nabádal ke zdrženlivému způsobu života – omezování v jídle..."
5) "Představu ideálu shrnovala" - ideálu čeho – života, člověka?
6) Ne v neposlední řadě = v poslední řadě. Takže spíš jen: "V neposlední řadě sehrál..."
7) Vyhnul bych se pojímání o gnosticismu jako jednotného fenoménu. Máte to tam již naznačené, ale nebál bych se být explicitnější – tedy nikoli „jistá část“, ale „alespoň některé jeho proudy zastávaly askezi...“ Také mi přijde trošku úsměvné slovní spojení – oddávat se askezi.
(Vít Marša (diskuse) 24. 4. 2016, 16:42 (CEST))

Připomínky tutora k oddílu: 1. století: Ježíš z Nazareta, Pavel z Tarsu, evangelista Lukáš

Až budete článek mít po „hrubé“ stránce hotov, doporučil bych se podívat na jeho stylistické vyznění. Čtivosti nepřidávají složitá souvětí či dlouhé přívlastky, které přeformulované do vedlejších vět bývají srozumitelnější. Dalo by se také trochu ještě zapracovat na propojení jednotlivých odstavců.
„Ve světle pramenů...“ – pramenů, ve kterých vystupuje osoba Ježíše, je mnoho. A nejsou to jen ty kanonické. Nezapomínejme kupříkladu na gnostické texty. Zde nalezneme zcela odlišný pohled. Tudíž bych doporučil – „Ježíš ve světle novozákonních textů...“
Také neopomínejme, že např. Ježíšova cesta na poušť je důležitým motivem, který rezonuje v raně křesťanské i ve středověké askezi. Právě o roli pouště v Písmu a lesů ve středověkém myšlení více pojednává J. Le Goff: Středověká imaginace, kapitolka Prostor a čas, Les a poušť. Pošlu Vám konspekt na mail.
Uvážil bych tedy zjemnění tohoto tvrzení poukázáním na to, že některé části evangelijního příběhu sehrály přeci jen roli při formování křesťanské askeze. Také některé výroky Ježíše se dají přímo interpretovat jako výzva k přerušení původních pout (např. Mt 8, 18-22; Mt 10, 34-39). O tom literatura nepojednává? Doporučuji heslo askeze ve slovníku: Judaismus, křesťanství, Islám.
„Pavel z Tarsu nepodnítil...“ - trochu se mi zdá, že tu jdete na čtenáře příliš zhurta. Zjevně odkazujete k nějaké diskusi o askezi v Korintu a o úloze Pavla v procesu jejího formování. Uveďte čtenáře trochu do obrazu, než začnete samotnou problematiku rozebírat. Tedy: v Korintu bylo asketické hnutí, s takovou a takovou formou. Pavel se k ní vyjadřoval, ale nelze říci, že by ji přímo podnítil, protože...
Pavel i Lukáš jsou významné osoby, které představili křesťanství antickému světu. Jejich pohled je oproti tradičně židovským kruhům v raném křesťanství ovlivněn pohledem řeckým/helenistickým. Nenašel jste v literatuře nějaký odkaz, který by Vám pomohl propojit právě i odlišný pohled na askezi u těchto autorů s odmítáním hmoty v řeckém vnímáním světa? Výše hovoříte o inspiraci právě antickou filosofií. Myslím, že zde by se dal tento vliv dobře demonstrovat.

Děkuji za doporučení. Snažím se je zapracovat. Kytičkář (diskuse) 3. 5. 2016, 12:01 (CEST)

Připomínky tutora k oddílu: 2. století: Ignatios, Justin, Tertullianus, enkratité, Klement Alexandrijský

„Asketismus není organizovaným...“ – Co považujete za plnohodnotné hnutí? Pokud můžeme hovořit byť o malých komunitách, jedná se už o určitý stupeň organizace. Co potulní proroci? Je to sice převážně individuální forma askeze, ale je navázána na určitou organizaci obcí. Svým způsobem je tak přímo institucionalizována. Pojednává o tom např. právě zmíněná Didaché. Myslím, že nebude problém nalézt sekundární literaturu, abychom se nedostali do křížku s NOR.
„Do života církve se zapojí až...“ - myslím, že je obecně problematické hovořit do 4. st. o jednotné křesťanské církvi. Dnes se většina badatelů přiklání k výrazně pluralitní podobě raného křesťanství. Ve 4. st. dochází ovšem k výrazným změnám a to včetně snah o větší centralizaci a formalizaci a to včetně otázky askeze. Myslím, že o těchto procesech naleznete dost informací v přehledové literatuře doporučované ke kurzu Křesťanství. Není pochopitelně nutné a možná ani žádoucí jít zde přehnaně do hloubky. Věřím, že postačí pro zvýšení přesnosti článku tvrzení upravit, že askeze se v průběhu 4. st. v kontextu širších změn stává pevnou součástí formující se církve.
„Pro křesťany její úvodní pasáže sloužily k ospravedlnění asketismu.“ – velmi zajímavá informace, která by stála za podrobnější vysvětlení. Jakým způsobem byla užívána? Je to obecně rozšířená interpretace, když hovoříte obecně o křesťanech nebo je to záležitost proudů, o kterých hovoříte výše?
„Enkratity opovrhoval Klement Alexandrijský.“ Zkuste tento odstavec trochu lépe navázat. Tím, že hovoříte o Klementovi již výše, nabízí se tu plynulejší propojení.
(Vít Marša (diskuse) 29. 4. 2016, 19:02 (CEST))

Ano, tím slůvkem "plnohodnotný" jsem si to zavařil ... Kytičkář (diskuse) 3. 5. 2016, 13:54 (CEST)

Poznámky vyučujícího

• Bylo by dobré užívat citační šablonu Bible, kterou nám ambasador aktualizoval pro potřeby VisualEditoru. Dá se pak (nebo se v budoucnu dát bude) kliknout a text zobrazit. Citace Bible jsou v článku zdá se celkově nejednotné (čárka vs. dvojtečka, zkratky z Českého ekumenického překladu vs. jiné, např. "1 Kor"), doporučuji je sjednotit.
• Novozákonní apokryfy: neuveden svazek (a také číslo svazku v rámci edice).
• Jaký vztah k tématu článku má tvrzení, že "Lukáš oceňuje ženy, které podporují Ježíšovu misii"? Stejnou nejistotu mám u "Didaché, křesťanům přikazuje (4:8), aby se ve všem rozdělil se svým bratrem a neříkal, že to patří jen jemu".
• zkratku "st." doporučuji rozvést na "stol." nebo nejlépe vypsat "století".
• Jednotliví myslitelé jsou zpracováni hodně detailně, takže zatím ještě není pokryt ani starověk. Možná bych v této první fázi vývoje hesla připsal větší prioritu pokrytí tématu v jeho celku spíše než hloubce zpracování.

David.Zbiral (diskuse) 20. 5. 2016, 15:30 (CEST) Děkuji za veškeré připomínky. Zapracuji na nich.

Obecné připomínky tutora k podobě článku ze dne 6.6.2016

• Je vidět, že na článku jste odvedl obrovský kus práce. Téma je velmi široké a náročné. Tato náročnost se ovšem trochu podepsala na slohové kvalitě. Bylo by dobré, abyste se snažil jednotlivé věty lépe provázat. Je dobře, že snažíte psát v jednodušších větách, ale zase by měl text na sebe plynule navazovat. Vložte do toho trochu literární rozměr, ať je to čtivější. Např.: „Pokud jde o Camaldoli, v komunitě žili jen novici...“ „V samotném Camaldoli žili jen novici - mniši zde žili osaměle ve svých poustevnách, byť se pravidelně setkávali.“
• Nebo např.: „Nestalo se známým pouze pro svou vzdělanost.“ Tato věta, pokud ji nepropojíte s tou následující, sama o sobě nemá moc smysl. Tedy: „Nestalo se známým pouze pro svou vzdělanost, ale i pro specifické asketické praktiky.“ To, že se o nich lidé doslýchali, mi přijde docela zřejmé, když se kvůli tomu irské mnišství proslavilo a není to třeba zdůrazňovat.
• Místy na mne působí článek jen jako hrubé výpisky z tématu. To bych považoval za největší slabinu článku, na které bude potřeba výrazně zapracovat. Snažil jsem se uvádět průběžně návrhy na vylepšení a příklady. Text článku ovšem vyžaduje celkově upravit, tudíž nebyl schopen postihnout všechno. Zaměřil jsem se tedy na nejvýraznější problémy.
• V článku také máte tendenci psát o osobnostech, aniž byste je čtenáři přiblížil. Ten tak nemá bez předchozí znalosti tématu možnost se v problematice zorientovat. Od kapitoly „Středověký katolicismus“ také čtenář ztrácí i časovou orientaci, kdy jednotlivé řády vznikaly a působily, stejně jako kdy žily osobnosti, o kterých píšete. Viz část o Cluny. Dále uvádím některé příklady, ale je třeba se na tento problém podívat v celém textu.

Připomínky tutora k oddílu: 3. století: Órigenés, Methodios, Mání, Antonín, Pachomios

• „Právě skrze tělo nebo ducha se člověk podvoluje nadzemskému světu andělů a démonů.“ – tato část by asi potřebovala trochu objasnit v návaznosti na předchozí věty. Snad i více myšlenkově propojit. Cítím, co tím chcete říci, ale myslím, že by stálo za to, to formulovat explicitněji, jasněji.
• „poznamenaný dualismem.“ – poznamenaný mi přijde trochu negativní. Zkusil bych o něco neutrálnější „ovlivněný“ nebo „který je charakteristický dualismem.“ Dualismus bych dal jako odkaz na článek na Wikipedii.
• Manicheismus vedl k tuhé askezi nebo byla jeho součástí?
• Ti byli duchovenstvem ve své církvi. – Slovosled.

Připomínky tutora k oddílu: 4. století: Ambrož, Jeroným, Augustin, Jan Zlatoústý, Basil Veliký

• „Obdiv pro asketické tendence měl Jeroným.“ - Nepředpokládejte, že čtenář automaticky ví, o kom mluvíte. Právě naopak. Každé nové jméno, postavu krátce charakterizujte, aby si čtenář udělal rámcovou představu, o čem píšete.
• „Také Augustin...“ - to co výše.
• „Jeho pohled na manželství odráží něco z jeho asketické minulosti...“ – doporučuji se vyvarovat obratům jako je „něco“. Většinou jsou ve větě zbytečně navíc a vnáší do formulace nejasnost.
• „...aby se mnišský život netočil kolem přehnané askeze...“ - uvažte, zdali některé formulace, jako tyto nejsou přeci jenom příliš lidové.
• „Poznal Egypt a tamní mnichy a komunity.“ – Věta vůbec nenavazuje na okolní text. Chápu, proč to zde zmiňujete, ale musíte to čtenáři lépe propojit. Samotná informace, že „poznal Egypt“ se mi nejeví jako zcela výstižná. Možná bych tedy navrhl: „... žil jako mnich v Betlémě. Osobně se však seznámil i s mnišskou praxí v Egyptě i s tamními mnišskými komunitami. Sám později založil vlastní klášter...“

Připomínky tutora k oddílu: Středověký katolicismus

• „S odříkavým životem“ – asi bych se přikláněl spíše k „způsobem života“.
• Klášter Montecassino – dal bych jako odkaz na článek.
• „Nestalo se známým pouze pro svou vzdělanost.“ – Viz výše.
• „V jeho době...“ – což je kdy? Možná by nebylo na škodu v celé kapitole více zmiňovat časové rozmezí, ve kterém se čtenář pohybuje. U předchozích kapitol je to zřejmé z jejich názvu. Proto bych zde navrh např.: „Benedikt Aniánský, který působil na přelomu 8. a 9. století.“ Nebo „Robert, opat kláštera v Molesme, jej zakládá v 11. století v pusté močálovití krajině.“
• O odstranění těchto zásahů šlo Benediktovi. – slovosled.
• „Opat Berno zavedl v Cluny přísnou askezi.“ – tato věta na mne působí jako blesk z čistého nebe. V čem tato askeze spočívala. Jak to souvisí se zbytkem odstavce. Znovu chápu, co se tím snažíte říci, ale pokuste se to opravdu lépe myšlenkově navázat, zapracovat do zbytku textu, ať nad tím čtenář nemusí dlouho přemýšlet, proč tady tato zmínka je. Stejně tak zmínka o opatu čtenáře spíše zmate. Nabízí se např.: „Za zpřesněním askeze v Cluny (ve XX. století) pak stála zejména postava Opata Berna.“ Jedná-li se o vývoj, musí být čtenář schopen si jej časově zařadit. Tudíž musíte říci, kdy clunyjská reforma vznikla, kdy došlo ke zpřísnění askeze a případně kdy k tomu došlo.
• „v době reformních snah v církvi“ – To je dost obecné časové vymezení. Reformních hnutí a snah v církvi bylo nespočet.
• „vyvstává v Evropě životní styl anachoretů z Východu.“ – spíše stává se oblíbeným, rozšiřuje se.
• „Charakteristickými rysy se stalo...“ Opravdu se snažte text článku lépe stylisticky provázat, ať je plynulejší. Působí na mne velmi stroze a kostrbatě. Možná by znělo lépe: „Pro toto hnutí je charakteristické...“
• „Když se potřebují domluvit, používají mezi sebou posunky.“ Zde máte nevyjádřený podmět, který ovšem není ani v předchozí větě a máte ho naopak až v přes-další větě. Bylo by tedy lepší: „Když se kartuziáni/mniši potřebují domluvit...“ Zvažte také sjednocení času, ve kterém píšete. Kartuziánský řád existuje dodnes a můžete tak používat i přítomný čas. Ale osobně mne trochu ruší, když používáte o pár vět výše v témže odstavci čas minulý.
• „již Bruno ji zostřil“ – kdo je Bruno? V celém článku toto jméno zaznívá poprvé, aniž byste zmínil, kdo to je, co dělal a jak s tématem souvisí, byť o něm píšete jako o starém známém. :) Minimálně byste jej měl dát jako odkaz na jeho existující článek a byť jednou větou jej uvést do tématu.
• Flagelanti – znovu odkaz na jejich článek na Wikipedii. Také by neuškodilo zdůraznit, že se nejedná o mnišské hnutí, ale i laické a kněžské. Mohlo by to vzhledem k výčtu řádu výše trochu svádět. Stejně tak se nebojte trochu rozepsat o podnětech hnutí, vlivu Joachima de Flore i o časovém vymezení. – viz slovník JKI.

Připomínky tutora k oddílu: Novověký katolicismus

• Jasné vymezení o čem píšete, by mělo být hned v prvních dvou větách. To že se jedná v případě trapistů o mnišský řád, by mělo zaznít před tím, než začnete psát o tom, že přejímají řeholi sv. Benedikta a jaká je jejich charakteristika.
• A. J. de Rancé – kdy žil a odkaz na jeho článek na wiki. Dále si dejte pozor na preciznost vyjadřování – „Řád se objevil, když se A. J. de Rancé pokusil o reformu...“ Spíše vznikl jako důsledek této reformy.
• „Zdlouhavou historií se vyznačuje chápaní přísnosti uvnitř františkánského řádu.“ – tato věta nedává moc smysl. Další věta mi přijde také kostrbatá. Snad by bylo srozumitelnější: „Neshody kolem výklad asketických praktik Fr. z Assisi, vyústily k rozdělení řádu na...“

Připomínky tutora k oddílu: Pravoslaví

• Tento odstavec je velmi stručný. Jsem rád, že jste tam přidal zmínku o pravoslavném mnišství, ale domnívám se, že by si zasloužilo ještě více prostoru. Jen v slovníku JKI, můžete nalézt další zajímavé informace a odkazy na další související pojmy: skity a lávry. Nemusíte jít příliš do hloubky. Stačí jednoduché vymezení základních pojmů, obecná charakteristika. Případně zde odkažte na příslušné články zde na wikipedii. K otázce mnišství je tu hned několik článků.

Připomínky tutora k oddílu: Protestantismus

• Ke Kalvínovi: doporučuju nahlédnout do knihy M. Webera: Sociologie náboženství do kapitol o přístupům ke spáse a askezi jako takové. Rozvíjí zde myšlenku protestantismu jako nitrosvětské askeze. (Vít Marša (diskuse) 6. 6. 2016, 21:56 (CEST))

Obecné připomínky tutora k podobě článku ze dne 13.6.2016

• Článek působí již mnohem lépe. Po obsahové stránce nemám zásadní výhrady. Možná se některý z wikipedistů v budoucnu ujme zejména pasáže o pravoslaví, která by si zasloužila proporčně k západu rozšířit. Ale věřím, že již ve stávající podobě nabízí čtenáři alespoň základní informace.
• Snad jen kapitolu "Křesťanská askeze ve středověku" bych přejmenoval na "Křesťanská askeze ve středověku a raném novověku".
• Také si ještě nejsem jist, jestli jste se zcela přesvědčivě vypořádal s otázkou postavení ženy u Lukáše, jak píše doc. Zbíral. To, že si jich Lukáš všímá a váží si jich, samo o sobě nevypovídá o jeho vztahu k askezi. Buď bych tuto část odtranil a nebo lépe vysvětlil k tématu askeze. Znamená to, že se Lukášovy asketické požadavky vztahují i na ženy? Nebo to, že si všímá žen naznačuje protiasketický prvek v jeho myšlení? Podívejte se případně znovu do literatury, jak tyto informace k vztahují k tématu askeze samotní autoři.
• Udělal jste obrovský pokrok i po stránce stylistické. Článek je mnohem čtivější a srozumitelnější. Samozřejmě neuškodí si jej přečíst znovu s odstupem několika dní. (Vít Marša (diskuse) 13. 6. 2016, 19:03 (CEST))

Poděkování tutorovi

Děkuji tutorovi za mimořádně pečlivé vedení. David.Zbiral (diskuse) 16. 6. 2016, 17:59 (CEST)

Poznámka o úpravách 16. 6. 2016

• Slabiny byly ještě v propojení na další hesla: poustevnictví, mnišství askeze apod. sem neodkazovalo v textu ani v souvisejících odkazech, event. přes šablonu Podrobně.

David.Zbiral (diskuse) 16. 6. 2016, 18:39 (CEST)