Diskuse:John Fowles

Editujte s odvahou Pokud narazíte na pravopisné chyby, překlepy, typografické chyby, jednoznačně špatné formátování, špatné užití šablon, nepřeložený název instituce, která má tradiční české pojmenování, nemusíte se mě ptát a můžete rovnou opravovat. --ThomasMorta

Diky za preklad, je to dobre..

He was an only child until he was 16 yeas old. Do svých 16 let byl Fowles velmi dětský. (myslim, ze to znamena spis, ze byl jedinacek)

He became Head Boy (Nevim, jestli to ma nejaky oficialni preklad, proste premiant tridy)

Oxfordskou univerzitu na New College. (New College je podle me proste nazev ubytovny na Oxfordske univerzite)

a přiblížil se svému "exilovému" okolí became close to his fellow exiles (srozumitelnejsi by bylo rict, ze se drzel s krajany. ale nevim, jestli to neni spis, ze se drzel s dalsimi cizinci, kteri na skole pusobili)

--Jvojta 15. 11. 2009, 13:12 (UTC)

Jedináčka jsem opravil - stydím se, že mě to nenapadlo;
spojení "Head boy" mi Lingea lexicon vysvětluje jako "žáka, který reprezentuje školu při společenských událostech" - což v sobě podle mě nese více, než je premiant třídy, ale obvyklý překlad neznám, takže zatím doplňuji k reprezentaci i premianta, ať je to jasnější;
New College je jedna z kolejí na Oxfordu, (viz popis na anglické Wikipedii), ale nevyznám se natolik v anglických univerzitních reáliích, abych to nazval pouhou ubytovnou;
"became close to his fellow exiles" jsem přeformuloval na "sblížil se s hostujícími vyučujícími".

Děkuji za kritiku překladu, budu jenom rád, když po mě někdo text zkontroluje. --ThomasMorta 16. 11. 2009, 02:24 (UTC)

Citace

• Rozhodně použít citační šablonu {{citace monografie}} v prvním výskytu dané knihy v následujícím obdobném tvaru:

<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Ramsden
 | jméno = John a kolektiv
 | titul = Oxfordský průvodce britskou politikou 20. století
 | vydavatel = Prostor
 | místo = Praha
 | rok = 2006
 | isbn = 80-7260-169-5
 | počet stran = 948
}} [Dále jen: ''Oxfordský průvodce britskou politikou 20. století.'']</ref>

Následně stačí používat u citací z této knihy jen:

<ref>''Oxfordský průvodce britskou politikou 20. století.'' s. 682</ref>

--Faigl.ladislav _slova^činy 19. 11. 2009, 23:13 (UTC)

Přiznám se, že si nejsem jist, co mi tím chcete sdělit - že mám používat všude šablonu citace, nebo to mám přepsat tak, abych na prvním místě použil plnou citaci a na jiných místech už jen číslo stránek? --ThomasMorta 20. 11. 2009, 01:43 (UTC)

Ladislav tím chtěl říci, že by bylo dobré použít šablonu citace monografie proto, že když ji použijete, automaticky Vám to vyhodí citaci v normovém formátu a zároveň takovém, který používáme zde na Wikipedii. Pokud se Vám šablona nezdá, myslím, že ji nemusíte používat (mimochodem to umístění parametru [Dále jen: Oxfordský průvodce britskou politikou 20. století.] není zcela korektní). Ty zkrácené reference bych ale i já doporučil použít, tzn. k první celkově vypsané citaci bych dal hlášku, že dále už to je zkráceně, zkuste juknout třeba do článků Harappská kultura a Henri de Toulouse-Lautrec, jak je to řešeno tam. Záměrně jsem vybral tyto dva články, mají trochu odlišný formát.

Teď něco ode mě:

1. K čemu je Kategorie:John Fowles? Myslíte, že bude někdy obsahovat nějaké články?
2. V encyklopediích se pokoušíme vyhýbat formulacím typu Můžeme říci..., dáváme přednost neutrálním Lze říci... (bylo to v úvodu, opravil jsem). Za věty tohoto typu je třeba dávat zdroje
3. Interní linky dáváme vždy jen při prvním výskytu slova, maximálně pak ještě tam, kde se o dané věci mluví více - např. ten Mág zde byl doslova přelinkován, redukoval jsem
4. Pozor na rozdíl mezi spojovníkem a pomlčkou, viz Wikipedie:Typografické rady#Pomlčka, spojovník, minus
5. Nějaký obrázek Fowlese by se asi nenašel co? Tak alespoň nějaký ilustrační, koukal jsem na en, něco tam je.
6. Někde jsem si dovolil doplnit šablony vyžadující zdroj. Je to hlavně u hodnotících tvrzení nebo u odstavců, kde není žádná reference

Hodně sil při vylepšování článku, --Podzemnik 22. 11. 2009, 08:57 (UTC)

Děkuji za připomínky - dovolil jsem si je očíslovat, aby se mi na ně lépe odpovídalo:

1. Kategorie:John Fowles byla utvořena po vzoru anglické wiki kvůli podkategorii Kategorie:Díla Johna Fowlese, která by časem měla obsahovat další díla. Podobný problém jsem už řešil tuším u Cormaca McCarthyho, kde nakonec bylo uznáno, že je to dostatečné odůvodnění k existenci kategerie. Pokud s tím nesouhlasíte, prosím oporujte byrokratům, mě pak bude zajímat pouze případný konsenzus, není v mých silách řešit to pokaždé znovu s novým správcem či byrokratem.

   Ok, já se jen ptal. Jinak jestli jsem správce, byrokrat nebo nesprávce, je snad teď úplně jedno, jsme si zcela rovni. To, že mám pár technických oprávnění navíc k údržbě, mě neopravňuje mít patent na rozum :-) --Podzemnik 22. 11. 2009, 12:02 (UTC)

2. Pokud jsem to pochopil, nahradil jste to pasivní formulací téhož významu. Klidně se tím budu řídit, jenom si nejsem jistý v čem je rozdíl. A co se týče formulace, že Fowlese lze považovat za prvního spisovatele postmoderny ve smylu že ... – tady je problém v tom, jak to chcete ozdrojovat? Začalo to tak, že se někdo podíval, kdy byla vydávána díla podobné koncepce a došel k závěru, že Fowles je nejranějším autorem. Toto má už hodně blízko konstatování faktu - tvrzení, že v se v británii jezdí vlevo se také nezdrojuje:-) Ale přiznávám, že toto je zrovna jedna z několika informací, které jsem přidal ze svých poznámek z přednášky o Fowlesovi. Předpokládám, že nikdo nezpochyňuje autoritu vysokoškolských vyučujících (ne, že by byla nezpochybnitelná, ale je IMHO stejně důvěryhodným zdrojem informací jako odborný časopis), ale zdrojovat je dost dobře nelze.

   K těm neutrálním formulacím - viz WP:ES. Rozdíl je v tom, že encyklopedie používá neutrální formulace, formulace typu Můžeme říci, Považujeme atd. není neutrální, jelikož dává tušit, že za článkem stojí konkrétní (skupina) autorů, což zde nebývá. Jinak na Wikipedii se snažíme zdrojovat, především sekundárními, dobře dostupnými zdroji. Vaše poznámky nejsou příliš věrohodné ani dostupné :-) Nicméně pokud je tvrzení skutečně pravdivé,jistě by se nějaký zdroj našel. --Podzemnik 22. 11. 2009, 12:02 (UTC)

3. Tato záležitost je pro mě otázkou byrokratů a wikipedistů, kteří udžují jednotný styl článků. Nicméně děkuji a pokusím se v dalších článcích držet tohoto pravidla. Jenom poprosím příště o větší pozornost, v úvodním odstavci druhý odkaz Mág směřoval k filmovém zpracování, nikoli ke knize, tedy se nejednalo o stejný link (vyplývá to už zvěty, že k němu napsal scénář).
4. Rozdíl v typografických znaméncích samozřejmě znám, jenom je pro mě trochu nepřehledné opravovat je ručně - nebylo by možno vytvořit bota, který by to opravoval? Podle mě se jedná o několik poměrně jasných pravidel, ze kterých v podstatě nejsou výjimky a zbytek by se doopravil ručně.

   Nevím, bota nemám, občas to tuším dělal JagRoBot. Změny se ale v podobných případech stejně musí kontrolovat ručně, takže je to snad jedno a dělat to ručně příliš času navíc nezabere. --Podzemnik 22. 11. 2009, 12:02 (UTC)

5. Ale jo, obrázků Johna Fowlese je plný internet, ale všechny jsou pod copyrightem. Jediné co měl napadlo by bylo pořídit portrét podle několika forografií. Ale to je klasický problém se současnými spisovateli, v tomto případě komplikovaný ještě faktem, že Fowles již nežije, takže si ho nikdo nemůže jet vyfotit na autogramiádu. U ilustračních fotek jsem se ztratil v oprávněních - po zběžném shlédnutí licence jsem nepochopil, jestli obrázky mohu použít nebo ne a nechtěl jsem trávit dohledáváním podrobností celý den. Pokud se vyznáte v právní stránce toho problému, prosím doplňte je. Já osobně nepovažuji za příliš důležité vědět, jak vypadal spisovatelův dům, nebo jeho škola (imho mi to o něm nic neřekne - narozdíl vzhledu jeho samotného).

   Když na anglické wiki kliknete na obrázek (třeba [1]) a vpravo nahoře je ta ikonka Commons a níže napsáno, že soubor je na Commons, stačí jednoduše umístit obrázek do článku. Co se týče ilustrační funkce obrázků - např. Dějiny Řecka taky nejdou ilustrovat tím pravým obrázkem, takže se jich tam dá hromada, které to charakterizují. Kdyby bylo dostupných 10 obrázků Fowlese, asi by sem taky nepatřily všechy, ale třeba jeden dva, další obrázky by mohly být např. právě jeho vila atd. ať to není tak monotónní. --Podzemnik 22. 11. 2009, 12:02 (UTC)

6. Koukal jsem na to a trochu mi z toho jde hlava kolem: Jak chcete ozdrojovat fakt, že je Francouzova milenka jeho nejslavnějším románem? Žebříčkem prodejnosti? Počtem vypůjčených knížek v knihovně? Tady se jedná o klasický model: Francouzova milenka je úspěšný snímek podle výborného románu, takže mnoho diváků přitáhl film k přečtení knihy. Jak byste doložil tvrzení, že Šifra mistra Leonarda je nejslavnějším románem Dana Browna? A přitom se jistě shodneme na tom, že se jedná o konstatování faktu. Stejně tak tato věta: "Byl jedním z mála autorů, kterému se podařilo skloubit intelektuálně náročnou literaturu s předními příčkami prodejnosti." Jeho první tři romány byly bestsellery - různými slovy formulováno to najdete v každém obsáhlejším hesle o Johnu Fowlesovi a nikdo nemá potřebu dokládat toto tvrzení výkazy prodaných výtisků. Že se jedná o intelektuálně náročnou literaturu se dozvíte tak, že si některou z jeho knih přečtete - je opravdu potřeba v tvrzení o dané knížce zdrojovat knížku samotnou? A že je jedním z mála autorů, kterým se toto podařilo skloubit dohromady, vychází už ze samotné protichůdnosti vysoké literatury (čili literatury elitní, vulgárně řečeno srozumitelné jen omezenému okruhu lidí) a bestsellerů (čili knih, které jsou čteny masově).

   Tvrzení o tom, že ŠML je Brownovým nejslavnějším románem, je snadno ozdrojovatelné, z českých zdrojů např. [2], [3], jistě by se našly i zahraniční, důvěryhodnější. Nic nemusíte zdrojovat nějakými statistickými údaji, což by ani dost dobře nešlo. K tomu, že jeho daná kniha je jeho nejslavnější prací, lze použít např. [4] nebo snad lépe [5]. Nebojte se využít webové zdroje, --Podzemnik 22. 11. 2009, 12:02 (UTC)

Doufám, že mé odpovědi nevyzněli nějak útočně - připočtěte to případně na vrub mé únavě v době, kdy jsem odpovídal. Vašich poznámek si vážím a až budu mít trochu času, pokusím se článek trochu upravit.

--ThomasMorta 22. 11. 2009, 10:51 (UTC)

Recenze Ioannes

Moje náměty k vylepšení:

• rozšířit úvod - měl by shrnovat celý obsah článku
• chybí zpracovat téma "recepce Fowlese v Česku"
• je potřeba důkladná jazyková korektura (ale nechtějte ji prosím ode mne, nemám Fowlese rád) - je to plné anglicismů a slohových i terminologických neobratností (třeba "smíchat vysokou a střední literaturu": nevím, že bychom u nás v Čechách měli nějakou "střední literaturu") - speciálně bez toho to myslím na DČ není
• nelinkovat letopočty snad vyjma narození a smrti, nelinkovat jednu věc vícekrát (Řecko, Anglie - ty jsou navíc tak známé, že by se nemusely linkovat vůbec), naopak chybí linky na některé významné netriviální věci jako je edinburghská univerzita.

Hezký den,--Ioannes Pragensis 10. 12. 2009, 09:21 (UTC)