Diskuse:Intertextualita

myslím, že tento článek je dobrý; nicméně pořád tam zůstává upozorněn, že článek potřebuje úpravy. V čem by měly spočívat? --PaulusStarec 09:16, 10. 5. 2008 (UTC)

Vyměnil jsem šablonu {{upravit}} na dle mého vhodnější {{wikifikovat}}. Článek by chtěl doplnit ještě nějaké vnitřní odkazy a jednotlivé kapitoly by chtěli rozdělit alespoň na odstavce (možná i na nějaké podkapitoly, ale to já nejsu schopen posoudit) Jedudědek 09:22, 10. 5. 2008 (UTC)

Rád bych to upravil, ale vlastně moc nevím, co by tady šlo měnit. Odstavce jsou dlouhé, to je fakt; ale dává to tak smysl a nechce sem mi to sekat nějak necitlivě. Odkazů je tam myslím dost - jaké by se měly přidávat? Rád to upravím. Zdravím, --PaulusStarec 10:11, 10. 5. 2008 (UTC)

Text jako celek je v první řadě velmi těžko pochopitelný (spíše naprosto nepochopitelný;-) laickému čtenáři.

Chtělo by to tedy zvážit, kde by se dalo co přeformulovat tak, aby to pochopil i člověk, který není študovaný literární vědec;-)
Dále by to chtělo u odborných termínů o kterých by bylo vhodné mít tu (či už tu dokonce je) samostatné heslo, vytvořit na toto odkaz. Stejně tak na jména autorit (snad;-) v textu se vyskytujících.
Další věc k zamyšlení, zdali by nebylo možné některé odborné termíny vynechat a popsat to spíše laickými slovy. Respektive třeba i odborný termín použít a krátce vysvětlit co to vlastně znamená (obzvláště u termínů, ke kterým není vhodné vytvářet samostatné encyklopedické heslo)
Rozčlenění textu na kratší celky. Příliš dlouhý jednolitý text se stává nepřehledným a stěžuje čtenáři možnost pochopit dostatečně text a souvislosti v něm obsažené. (Kapitolu dějiny jsem rozčlenil na čtyři odstavce, snad na vhodných místech;-)
Větná struktura je dosti nešťastná a chtěla by přepracovat. Věty jsou příliš dlouhé a ve spojení s množstvím odborných termínů se stávají nečitelné, resp. nepochopitelné. Příklad: Koncepci dialogického a ambivalentního slova, jež má povahu „vnitřního dialogu“, absolutizuje Julia Kristeva přenesením modu dialogičnosti ze slova na celý text; intertextualita se tak jeví jako nutná vlastnost každého textu (a zároveň jako podmínka, resp. nový status sémiózy: namísto reference znak – denotát nastupuje vztah intertextový); tuto totalitu, pro niž byla Kristeva často kritizována, postulují i jiní autoři (H. Bloom, R. Barthes, pro nějž je intertextualita nutnou podmínkou každého textu a který chápe text jen jako síť citátů, část obecné kulturní textury, či M. Foucault, jenž pojímá text jako součásti diskurzu: kniha pro něj nemá hranice, je jen „uzlem v rámci sítě“ ).

Jedudědek 11:32, 10. 5. 2008 (UTC)

Především by měl text začínat stručnou definicí a stručným shrnutím zbytku článku. U autoritativních tvrzení by bylo lepší přidat odkaz na toho, kdo to tvrdí (opravdu je to tak klíčový pojem? Opravdu si nikdo nemůže myslet něco o pojmu žánr, aniž by znal teorii intersexuality?)

Dobré by také bylo uvést, jaká zhruba část z literárních teoretiků tento termín užívá (všichni? jsou i jiné školy?)

Kdo je myšlen slovem "nás" ve větě "Pro nás jsou podstatné jiné dva okruhy: podvojné čtení textu (text-palimpsest) a rozšíření dosahu pojmu intertextuality mimo text" ? Článek ne Wikipedii by měl být psán ve třetí a nikoliv první osobě. S tím, co napsal kolega výše o zbytečné složitisti větné stavby, nelze než souhlasit. --Postrach 25. 3. 2009, 22:49 (UTC)