Diskuse:Humanitární bombardování

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Matěj Orlický v tématu „Chybí doložení tvrzení „text vychází z rozhovoru“

Magazín DNES[editovat zdroj]

Tématu se věnuje článek 'Prohlašuji, že jsem to neřekl', str. 20-21, v Magazínu DNES, číslo 3, 19. 1. 2017 Adam Hauner (diskuse) 26. 1. 2017, 09:13 (CET)Odpovědět

A jsou tam nějaké nové informace? --Jvs 31. 3. 2017, 21:23 (CEST)Odpovědět

Přepis rozhovoru[editovat zdroj]

Jiri Jilek v diskuzi pod článkem na Reflexu, cituji:

Vyžádal jsem si přepis zvukového záznamu rozhovoru a je tam:

Redaktor: Jak myslíte, že konflikt v Kosovu změní budoucnost NATO?

Václav Havel: Já si myslím především, že ať už má někdo takové či onaké názory na tu strategii a taktiku, kterou Aliance zvolila, jedno nemůže, myslím, upřít nikdo tomuto zásahu Aliance. Totiž, že to je zásah, který není veden nějakými partikulárními zištnými cíli. Tam sice jsou jakési nerostné zdroje v tom Kosovu, ale o ty věru Aliance nestojí, proto tam nebojuje. Tady jde o princip. Že bojuje za lidská práva, kterým dala dokonce přednost před státní suverenitou, a tudíž mohla tedy zaútočit na Svazovou republiku Jugoslávii a to dokonce bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, protože cítila potřebu projevit svou nelhostejnost k lidskému utrpení. To já, myslím, je zkušenost, která teprve časem se začne zhodnocovat a která nepochybně ovlivní i budoucí život té Aliance.

Redaktor: Pane prezidente, jak by podle Vás měl vypadat úspěch v Kosovu? Jaké jsou podle Vás signály úspěchu?

Václav Havel: Já myslím, že nejdůležitější je, aby bylo zastaveno vyvražďování, aby se mohli uprchlíci zvolna vracet a aby nastalo opět nějaké nové kolo politických jednání o statutu budoucího Kosova. Ale ze všeho nejdůležitější se mi zdá být přítomnost mírových sborů, která samozřejmě by bylo nejlépe, kdyby tam byla za souhlasu Jugoslávie, aby tam nebyly jako okupanti nebo jako válčící strana. Neboť ta přítomnost mírových sborů je přesně tím instrumentem, který může znamenat klíč ke všemu ostatnímu. I k tomu zastavení toho vyvražďování a vyhánění lidí z domovů i k eventuálním - vytvořit jakýsi prostor pro eventuální další politická jednání, k zabránění té katastrofě humanitární, jak se to nazývá, k té humanitární asistenci. K tomu všemu by napomohla přítomnost těch mírových sborů. Ostatně jejich přítomnost by znamenala i vaši přítomnost, přítomnost nezávislých sdělovacích prostředků a před jejich očima by si nemohli dovolovat to, co si tam dovolují teď, když je nikdo nevidí.

Mikiqex (diskuse) 26. 1. 2018, 08:50 (CET)Odpovědět

Skutečně. Ověřil jsem si to, lze KVH požádat o neredigovaný přepis, kde to je tak, jak uvádíte. Ovšem jak to citovat v článku, když nemáme povolení to zveřejnit celé? Lze pak ocitovat výše uvedené jen s odkazem na KVH? Obávám se, že nikoliv, ale třeba se mýlím. S takovou ten blud jen tak nevykořeníme (byť chápu, že není účelem Wikipedie vykořeňovat jakoukoliv pitomost, která se kde na internetu objeví). --Pětušek 13. 9. 2018, 18:10 (CEST)Odpovědět

Chybí doložení tvrzení „text vychází z rozhovoru“[editovat zdroj]

Chybí doložení tvrzení: "Text článku má vycházet z rozhovoru, který Václav Havel poskytl 14. dubna 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters". --ZlyPesBongo (diskuse) 8. 10. 2019, 13:58 (CEST)Odpovědět

Je to dosti zamotané, protože La Republicca text připisuje Havlovi, aniž by uvedla, kde ho vzala. Není tam vůbec žádná doplňující informace, až na (možná zajímavý) podtitulek „Varšavský pakt a ten humanitární“. Do toho Jandourek v Reflexu cituje ten text z La Rep. a tvrdí o něm, že to řekl v rozhovoru pro Reuters, zatímco další zdroje v článku tvrdí, že v tom rozhovoru nic takového není.

Zdroj jsem doplnil ke stávající opatrnější formulaci „má vycházet“ místo „vychází“. Myslím, že tato doměnka je založena na těchto předpokladech: 1) Je možno celkem bezpečně vyloučit, že by La Rep. dělala s Havlem rozhovor i možnost, že pro ni Havel článek napsal. Článek tedy musel vzniknout na základě jiného materiálu. 2) Reaguje se na aktuální dění, zdrojový materiál musel vzniknout v nedávné době. 3) Takových výstupů, kde by Havel podrobněji formuloval svůj názor na kosovskou otázku a ke kterým by měli přístup zahraniční novináři, je omezený počet a tento je nejpravděpodobnější. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 4. 2022, 13:46 (CEST)Odpovědět