Diskuse:Hýsly

Původ jména vesnice

Tvrzení o původu jména Hýsly od ženského osobního jména Gisela jsem už jednou smazal jako neopodstatněné, ale někdo je tam zase nesmyslně vrátil, ačkoli není ničím podložené. Tedy hlavně není podloženo jakýmkoli odkazem na jeho původ, takže není vůbec jasné, kde se vzalo. A pak ještě není podloženo ani svým obsahem, o čemž níže. Vzhledem k jeho věcné nesmyslnosti to (s mírnou nadsázkou) vypadá, jako by v dotyčné obci udělali anketu na ulicích a nejpěknější odpověď se pak dostala někam na internet, odkud byla nezodpovědně opsána na Wikipedii.

Aby vesnické jméno Hýsly pocházelo od ženského jména Gisela, je nemožné ze dvou důvodů. Za prvé hláskového: už první doklad z roku 1141 má na začátku H- a H- je i ve všech dalších dokladech až do současné doby (někdy - u jiných sídel - se totiž i v mladších dobách v písemných dokladech objevil zjevný archaizmus, opsaný patrně z nějakých starých záznamů, neodpovídající už aktuálnímu stavu v dané době, ale v tomto případě počáteční G- nikde není). Pravidelná hlásková změna g > h (např. glava > hlava) proběhla až na přelomu 12. a 13. století, takže v nejstarším písemném dokladu o půl století starším by ještě muselo být počáteční G-. Druhý důvod je věcný: pokud ve středověku byla sídla pojmenovávána podle jmen osob (kromě toho byly i jiné motivace vzniku sídelních jmen), jednalo se o osoby, které byly v nějakém nadřízeném postavení k danému sídlu. Vesměs byla sídla pojmenována podle svého majitele, v některých případech podle jeho zástupce (lokátora, rychtáře, fojta atd.). Zkratkovitě řečeno, sídlo dostalo pojmenování podle toho, koho jeho obyvatelé museli poslouchat. Jenže ve středověku (ve 12. století) takovými osobami byli vždy muži, ženské jméno se tedy nikdy základem jména osady stát nemohlo. Až teprve v novověku, od 17. století, se objevují jako základ sídelních jmen i ženská jména, neboť šlechtici nové osady občas pojmenovávali na počest svých manželek nebo dcer, v době vlády Marie Terezie dostaly některé osady jméno i po ní.

Takže pokud teorie o jménu Gisela jako základu jména Hýsly vůbec pochází z nějaké literatury, pak z nějaké staré z doby, kdy znalosti odborníků byly teprve skromné a ti tak často tápali. Ovšem spíš o tom pochybuju. V každém případě je zarážející, že někdo důvěřivě spoléhá na to, že když někdo do Wikipedie něco napsal, tak na tom asi něco bude, takže to přece nebudeme mazat. Jako bychom nevěděli, že v (české) Wikipedii je řada chybných skutečností (například jsem si všiml, že v některých případech se výklad původu jména daného sídla odkazoval na internetové stránky příslušné obce, kde ovšem mají (nebo měli) nějaké pojednání stvořené nejspíš nějakým místním kronikářem nebo ochotníkem, který zjevně odbornou jazykovou literaturu v ruce neměl, případně pracoval s nějakými zastaralými spisy, což pochopitelně není výtka na adresu těchto lidí, kteří často dobrovolničí ve skromných podmínkách). Smutné je, že některým ke spokojenosti stačí, když tvrzení článku na Wikipedii jsou prostě podložena čímkoli, aniž by se někdo zamýšlel nad tím, jakou autoritu má to, čím je dané tvrzení podloženo (ale tvrzení o Gisele nebylo podloženo ničím, tedy odkazem na zdroj). S takovým přístupem těžko očekávat, že česká Wikipedie bude důvěryhodným pramenem současného stavu lidského poznání. --188.95.60.182 3. 3. 2023, 22:34 (CET)

Ještě jsem zapomněl na jednu důležitou okolnost (to se stává): jméno Hýsly je už v nejstarším dokladu prokazatelně v množném čísle. Pokud byla jména sídel odvozena od osobních jmen a byla v množném čísle, vždy to od původu byla pojmenování samotných osadníků, nikoli toho místa, v němž žili (k přenesení došlo vždy až druhotně). A základem bylo buď jméno toho, kdo osadě poroučel (např. Ondřejovice < Ondřejovici = "lidé, kteří patřili Ondřejovi"), nebo - což je nepravděpodobněji případ Hýsel - bylo základem jméno prvního osadníka. Středověké vesnice byly oproti dnešku velmi malé a v počátcích se mohlo jednat i o pár budov příslušníků jedné rodiny. Pro okolí pak osadníci získali pojmenování podle toho, kdo rodině vládl a kdo jejím jménem jednal s vnějškem (vrchností atd.). Jestliže se tedy hlava rodiny jmenovala (obrazně) Novák, pro okolí byli obyvatelé osady prostě "Novákovi", respektive středověké praxi by odpovídal spíš tvar "Novákové". V každém případě hlavou rodiny ve středověku byl muž, takže ženské jméno se jako základ sídelního pojmenování i v takovém výkladu vylučuje. --188.95.60.182 4. 3. 2023, 09:01 (CET)