Diskuse:Dřevěné chrámy slovenských Karpat

Z hesla Dřevěné chrámy slovenských Karpat byla v období od 15. do 31. července 2009 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … od roku 2008 jsou součástí světového dědictví UNESCO vybrané karpatské kostely?“

Pokud je mi známo, dřevěných kostelíků na východním Slovensku je celá řada. Mimo ty uváděné v článku Dřevěné kostely slovenských Karpat jsou dřevěné kostelíky také například ve vesnicích Krivé, Lukov (na Venécii) a ve Fričce. Nevyrozuměl jsem, zda jako památka UNESCO jsou zapsány všechny, nebo jen vybrané z nich. Pokud všechny, pak by se měl seznam doplnit, pokud jen vybrané z nich, pak by se to mělo nějak rozlišit (týká se článek všech, nebo jen těch zařazených do seznamu památek UNESCO?). 88.101.252.246 30. 8. 2008, 09:50 (UTC)

Druhá připomínka: Velká část těchto dřevěných staveb na východním Slovensku (ne-li většina) jsou řeckokatolické. Jak jsem se před časem dočetl, pro svatostánky řeckokatolické církve (a možná i pravoslavné) se nikdy nepoužívá slovo kostel, nýbrž výhradně slovo chrám (nepočítáme-li tedy rusínské slovo cerkev). S ohledem na tuto skutečnost (jak jsem zaregistroval, je rozlišování těchto pojmů dosti důsledně dodržováno) se mi jeví označení Dřevěné kostely slovenských Karpat jako nepříliš šťastné. 88.101.252.246 30. 8. 2008, 09:50 (UTC)

Třetí připomínka: Někde jsem se dočetl, že z dřevěných chrámů na východním Slovensku je jen jeden římskokatolický (nebo jiný než řeckokatolický, nevím jak byla informace přesně formulována). Zdá se tedy, že tato informace není pravdivá. 88.101.252.246 30. 8. 2008, 09:50 (UTC)

Přeji pěkný den, chtěl jsem psát jen o té památce, totiž Wooden Churches of the Slovak part of Carpathian Mountain Area, jejichž seznam je zde, do té tabulky jsem přihodil referenci. Co se týče toho, zda jsou řeckokatolické nebo jaké, tak to jsem opsal od Slováků v domnění, že to budou mít správně;) - totiž odsud. Co se týče názvu, mohl by jste předhodit nějaký návrh na přejmenování článku? Mě totiž nic nenapadá. --Podzemnik 30. 8. 2008, 10:48 (UTC)

Díky za reakci, podívám se na to a pokud možno ještě dnes (nebo snad maximálně zítra) zde budu reagovat podrobněji. 88.101.252.246 30. 8. 2008, 10:52 (UTC)

Tak koukám, že jsem značně prošvihl svůj vlastní termín. Omlouvám se. Dnes jsem se po tom pídil a zjistil jsem následující (počty mohou být v některých případech jen orientační): Na Slovensku je asi 47 dřevěných chrámů, z toho většina řeckokatolických (37) a některé římskokatolické (5) a evangelické (5). Část z nich byla prohlášena za národní kulturní památky - těch je celkem 29, z toho většina jsou řeckokatolické (28) a pouze jeden římskokatolický. (Odtud tedy zřejmě pochází moje ne úplně přesná informace, že až na jeden jsou všechny řeckokatolické.) Do seznamu UNESCO potom byl zapsán soubor celkem 8 chrámů, z toho 3 řeckokatolické (všechny tři jsou NKP), 3 evangelické (žádný není NKP) a 2 římskokatolické (z toho jeden je NKP). Tyto počty jsou docela zvláštní; poněkud nechápu, proč když se vybíralo osm chrámů a národní kulturní památkou je jich 29, je pouze polovina vybraných NKP. Že by bylo rozhodujícím kritériem, jaké církvi chrám patří? Návrh na přejmenování článku mě žádný nenapadá. Jak jsem vyrozuměl, běžně se (i když asi ne úplně správně) používá termín "drevené kostolíky", i když musím zmínit snahu terminologicky to do určité míry rozlišovat na první ze stránek níže uvedených.

Základní informace lze nalézt na těchto stránkách (z nichž jsem čerpal výše uvedené informace):

http://muzeum.sk/dostol/

http://www.drevenechramy.sk/drevene-chramy/

http://www.vucke.sk/apir/sk/Stranky/Article.aspx?ID=184 (o zařazení na seznam UNESCO)

88.101.252.246 7. 9. 2008, 15:08 (UTC)

Dobrý den, jsem rád, že jste nezapomněl a ozval se. Díky za linky, přepracoval jsem text článku podle nich a sám jsem si taky trochu ujasnil, jak že to s těmi stavbami je. Jednotlivá čísla o počtu staveb se liší, Vy jste uvedl 47, já našel i 61, dal jsem do článku tedy okolo padesáti s příslušným zdrojem. Taky už jsem zjistil, že se ty termíny zaměňují, i když by asi neměly - používá se hodně kostolík i chrám (třeba zde). Ten název článku by ale potřeboval změnit, co by jste řekl na Dřevěné sakrální stavby východního Slovenska nebo Dřevěné sakrální stavby slovenských Karpat? Jsou to názvy taky asi pořád nepřesné, ale podle mě lepší než stávající stav. Mějte se pěkně, pokud se Vám něco v článku nezdá, klidně zasáhněte sám;-) --Podzemnik 7. 9. 2008, 16:33 (UTC)

Díky za odpověď. Já jsem nezapomněl, jen jsem to dříve nezvládl. Ohledně názvu článku se přiznám, že se necítím moc kompetentní se k tomu vyjadřovat. Když o tom tak uvažuji, několik myšlenek mě napadá, ale předem upozorňuji, že nejsem v tomto ohledu nestranný, takže nevím, zda je můj postoj objektivní. Domnívám se, že slovo chrám je pojem širší než kostel, takže kdyby se použilo slovo chrám, snad by bylo všem požadavkům učiněno zadost. Díval jsem se i na článek o chrámu, kde jsem se dočetl, že to znamená obecné označení pro stavbu nebo komplex staveb určenou k bohoslužbám a jiným podobným nebo souvisejícím náboženským účelům. Vím i z obecné zkušenosti, že i římskokatolická církev používá někdy slovo chrám, i když spíš zřídka. Je také otázkou, zda by se neměla uvést informace, že většina těchto staveb jsou řeckokatolické chrámy. Mám za to, že důvod je v podstatě ekonomický - řeckokatolické vesnice byly pokud vím obecně spíše chudší než římskokatolické, takže si v menším počtu případů mohly dovolit postavit zděný chrám (nebo nahradit dřevěný chrám zděným) a tím pádem se jich zachovalo víc. V určitém smyslu obdobný, ale přeci jen trochu jiný důvod byl - jak jsem se teď dočetl - u evangelických chrámů (nevím, proč se i zde používá slovo chrám, když třeba v Čechách se pokud vím i u evangelíků používá slovo kostel), kde to bylo dáno snahou o krátkou životnost stavby vzhledem k tehdy panující náboženské intoleranci. Jednu věc jsem ale musel opravit - slovo cerkev bych chápal jako slovo rusínské, nikoliv české, které by se mělo nahradit slovem chrám, které má svůj totožný ekvivalent v češtině; navíc si myslím, že chrámy nelze označit za rusínské, protože to je národnost, nikoliv náboženské vyznání. Ostatně dnes je situace taková, že obyvatelstvo, které bych já označil za Rusíny, se dnes hlásí k Rusínům jen zčásti, část se hlásí k Ukrajincům (v důsledku přijetí panukrajinské ideje) a asi největší část ke Slovákům (vlivem stále pokračující asimilace a ztráty národní či národnostní identity). Z náboženského hlediska se věřící část této populace hlásí zčásti k řeckokatolické církvi (asi 81,5 %) a část k pravoslavné církvi (asi 18,5 %), jsou však i vesnice, kde naprosto převažuje pravoslaví. 88.101.252.246 7. 9. 2008, 19:27 (UTC)