Diskuse:Autentizace

"Méně vhodný"

V odpovědi na pana Keršlágra: Zdravím, tvrzení obsahující výraz "méně vhodný" je nepopisné, pročež ho žádný vědecký článek nemůže pronést. Do encyklopedie takové tvrzení nepatří. Zatímco přirozený jazyk disponuje výrazy "muset", "smět", "nevyhnutelně nutně se musí", "mělo by se", "ošklivý", "nechutný", "je potřeba", "je záhodno", "je ostudné neudělat", "doporučujeme aby" a podobně, ve vědeckém, ověřitelném textu se tyto výrazy mohou objevit pouze v citacích výroků někoho jiného, jako když antropolog cituje, že jím studovaný subjekt vyslovil, že něco "musí být". Výraz "řídce využívaný", o výrazu, je popisný a průzkumem korpusu nestranně ověřitelný, narozdíl od "méně vhodný". Proto doporučuji, aby byl výraz "méně vhodný" odstraněn a byla vrácena moje revize. S přáním pěkného dne, --Dan Polansky 14. 6. 2009, 14:42 (UTC)

Hodnocení jsem odmazal. IMHO z odkazovaného zdroje nijak nevyplývá. Cituji ze závěru odkazovaného článku: "Souboj mezi autentizací, autentikací a autentifikací tím sice nerozhodneme, ale možná přispějeme k jejich pokojnému soužití." --Postrach 14. 6. 2009, 14:51 (UTC)

Odkazovaný článek jednoznačně říká, že autentizace je nejčastější používaný termín, má oporu ve slovníku a na závěr článku je jasné vyjádření šéfredaktora odborného periodika, že je vhodné používat zavedený a jednotný termín. Též všechny moje texty, které prošly přes korektora, byly opraveny na tento termín a já jsem to akceptoval. Prosím, umožněte, aby tento článek jasně vyjadřoval aktuální situaci a praxi, která se při psaní odborných textů dodržuje. Byl bych též rád, kdyby tady přestalo mlžení kolem nutné jednoznačnosti pravidel vyjadřování v jazyce českém. Jo a na okraj – nejsem Keršlágr, ale Keršláger, děkuji. --Milan Keršláger 14. 6. 2009, 16:53 (UTC)

Šéfredaktor říká jen to, že v daném periodiku se používá výhradně jeden z termínů. Nijak se nevyjadřuje ke vhodnosti nebo nevhodnosti kdekoliv jinde než v tom jednom konkrétním periodiku. Neměl by se k tomu tedy vyjadřovat nad rámec tvrzení zdroje ani článek na Wikipedii. --Postrach 14. 6. 2009, 18:24 (UTC)

I když se autor článku nestaví na žádnou stranu, vyplývá z článku:

1. výskyt slova podle Google ukazuje na převahu 10:5:1 (autentizace, autentifikace, autentikace) a to jak v minulosti, tak dnes
2. je doloženo, že odborné periodikum používá „autentizace“ z důvodů jednotnosti a srozumitelnosti

Wikipedie je encyklopedie, která (až na výjimky) popisuje stávající stav. Žádám vás proto, abyste do článku vrátili takovou formulaci, která vystihuje současný stav, který je dokumentovaný obsahem článku v odkazu. Vzhledem k tomu, že zde není povolen vlastní výzkum, zdržte se prosím vlastních teorií a prosazování vašeho oblíbeného tvaru. Upozorňuji, že je normální, že autor odborného článku něco konstatuje, ale nepřikloní se ani na jednu stranu. Vezměte například ve fyzice teorii vlnění a popis letu fotonů. Děkuji předem za vaši vstřícnost a pochopení podstaty problematiky. --Milan Keršláger 15. 6. 2009, 06:52 (UTC)

Vzhledem k tomu, že zdroj popisuje pouze "interní redakční politiku, která, mimo jiné, sjednocuje používání odborné terminologie v rámci daného periodika", není myslím správné se jakkoliv vyjadřovat ke vhodnosti nebo nevhodnosti používání těch termínů mimo rámec toho periodika. To by byla vlastní teorie, jejíhož vytváření bych se skutečně rád zdržel. Různá frekvence použití je naopak zdrojem prokázána, proto by se tam měla vyskytnout formulace, která se vyjadřuje pouze k ní. --Postrach 15. 6. 2009, 10:38 (UTC)

Zdroj dokládá, že alespoň jedna redakce se oficiálně přihlásila k používají majoritního výrazu. Tvrzení v článku jsou doložena. Kromě toho je v článku jasně doloženo, že ostatní méně používané výrazy se „objevily“ v korpusu českého jazyka. Zdroj jasně dokládá, že jsem si to nevymyslel. Zdroj nemůže jinak podpořit můj názor a původní fakticky správnou formulaci, než tak, jak ji dokládá. Prosím, uveďte zpět do článku fakta, která jsou nezávisle ověřená jak časově (z dřívější doby), tak fakticky. --Milan Keršláger 18. 6. 2009, 07:34 (UTC)

V případě, že zdroj dokládá názor jedné redakce, mělo by v článku být uvedeno, že je to názor jedné redakce a ne to, že je to obecně špatně. Ale současné znění článku je už o dost lepší, byť stále jde IMHO maličko dál než zdroj. --Postrach 18. 6. 2009, 08:09 (UTC)

Vážený kolego, byl bych vám vděčný, kdybyste Wikipedii vylepšoval a nechal si své teorie včetně hodnocení změny, které jsem provedl (a zamlčování vlastních revertů, které vytvářely naprosto nesprávný text). Článek je jasný online zdroj. Pokud máte pochybnosti, přečtěte si prosím odborné publikace, které prošly skutečnou korekturou. Nebo si laskavě všimněte alespoň poměrů výskytů jednotlivých slov. A za domácí úkol si prosím najděte jméno českého vědce, který je silně věřící a přesto píše odborné články o historii vesmíru a fyzice, ve kterých si ponechává vlastní názor pro sebe bez toho, aby se k faktům ve vlastních článcích dle svého názoru vyjadřoval. To abyste pochopil, o čem je odbornost a o čem vlastní názor. Byl bych rád, abyste si stejně jako tyto osoby vlastní názory ponechal pro sebe. A příště na nich nezakládal přebírání fakt do Wikipedie (a rozumování o nich). Děkuji. --Milan Keršláger 21. 6. 2009, 20:09 (UTC)

Prima. Člověk pochválí zlepšení článku a dostane vynadáno ;-). Poměru výskytů jsem si všiml. Právě proto jsem hodnotící frázi "někdy se používá méně vhodný pojem" změnil na "méně často i" - což názor na vhodnost či nevhodnost mění na popis poměru výskytů. Právě proto, že vlastní názor bychom si měli nechat pro sebe - tak jako ony osoby ze seriálu o oknech. --Postrach 21. 6. 2009, 21:02 (UTC)

Přesto vám to korektor velmi správně zatrhne, protože se jedná o nevhodné a nezavedené novotvary a formulace by to zde měla vystihovat. A přesto si pořád vedete svou a používáte tučné písmo (nejspíše abyste měl větší pravdu, když už diskutujete z cesty). --Milan Keršláger 22. 6. 2009, 07:32 (UTC)

Dobře, ještě jinak. Tvrzení, že nějaký výraz je méně vhodný, není fakt nýbrž názor. V anglické Wikipedii se píše v Wikipedia:Neutral point of view například: "That stealing is wrong is a value or opinion"; česká Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu je v tomto ohledu bohužel zárodečná. Byť pro tvrzení, že krást se nemá, lze snadno najít citace a existuje o něm značná shoda, je to tvrzení, které do encyklopedie nepatří. Řečeno jinak, encyklopedie není předpisná příručka a v článcích nemá obsahovat ani doporučení ani hodnocení, nýbrž pouze fakta, bez ohledu na to, kolik byť i revidovaných zdrojů dané hodnotící tvrzení obsahuje. Šéfredaktoři a korektoři periodik naopak mají za úkol regulovat styl a pravopis svých přispěvatelů, což činí i prohlašováním, že něco má být či že to je doporučené. V tom se neliší od stránek v jmenném prostoru "Wikipedie:", jehož články předpisují, co se má a nemá či co je doporučeno a co není. Současná verze článku věnuje neúměrně mnoho místa diskuzi výběru vhodného výrazu, namísto aby co nejrychleji zpravila čtenáře o věci samé - o autentizaci. Pro srovnání, moje verze uznala fakt, že se používají i jiné výrazy, a zároveň přiřkla výrazu "autentizace" kanoničnost tím, že ho uvedla na první místo, s tím, že podrobnosti se čtenář dozvěděl sledováním reference [1]. --Dan Polansky 3. 7. 2009, 11:04 (UTC)

Odstranil jsem nemístnou terminologickou diskuzi. Pokud souhlasíte s mojí tezí, že úvodní odstavec má podat přehled o věci namísto diskuze toho, že nějaké periodikum doporučuje jeden termín namísto druhého a že jeden termín je z jednoho jazyka a druhý z jiného, obhajujte prosím moji verzi odstraněním případných dalších změn pana Keršlágera. Cituji Postracha výše: 'zdroj popisuje pouze "interní redakční politiku, která, mimo jiné, sjednocuje používání odborné terminologie v rámci daného periodika"'. --Dan Polansky 13. 1. 2010, 07:37 (UTC)

Odstranil jste řádně ozdrojovaná tvrzení, což je velmi neslušné a nevhodné. Sekundární zdroj je ve Wikipedii běžně používaný a obvyklejší, než primární. --Milan Keršláger 10. 2. 2010, 08:18 (UTC)

Ať už authentisierung, autentikace nebo autentifikace mají společný původ v řeckém αυθεντικός authentikós. To mi tu chybí. To, že je to slovo řeckého původu.