Diskuse:Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Martin Vrut

Zavádějící název článku. Název tohoto článku je zavádějící, neb čtenář může očekávat, že bude pojednávat o úseku Ústí n.L. - Děčín na hlavní trati č. 090.--Dirillo (diskuse) 27. 11. 2015, 08:04 (CET)Odpovědět

@Dirillo: Koukám, že od vaší připomínky sice uběhlo více než pět let, ale zrovna jsem na tuto trať narazil v procesu sjednocování názvů stránek a šablon železničních tratí, a musím říct, že se mi také název článku jeví jako zavádějící. Přemýšlel jsem proto nad variantami. Nabízí se sice varianta přejmenování na Železniční trať Ústí nad Labem-Střekov – Děčín východ, jak je to uvedeno v IB, ale dle mého to není úplně šťastné řešení, zvlášť, když v Děčíně se ta trať větví. Mým návrhem je tedy to, aby se hlavní trať přejmenovala na Železniční trať Praha–Děčín (na co potřebujeme mít Ústí v názvu, to už tam rovnou můžeme dát všechny další stanice, což není účelem názvu). Pro tento článek bych navrhnul název Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín. Přeci jen je Velké Březno důležitější než všechny ty ostatní mezilehlé zastávky (a stanice Boletice nad Labem), i tam odbočuje lokálka do Zubrnic a někdy dále třeba Úštěka. Je to vlastně de facto shodný případ jako s tratěmi Praha – Česká Třebová a Praha – Lysá nad Labem – Kolín. Budu rád nejen za reakci od vás, ale klidně i od někoho jiného. Je čas se té nejednotnosti a nejednoznačnosti zbavit jednou provždy. --Bilykralik16 7. 5. 2021, 20:48 (CEST)Odpovědět
Já bych navrhoval Železniční trať Ústí nad Labem-Střekov – Děčín. --Cmelak770 (diskuse) 7. 5. 2021, 21:28 (CEST)Odpovědět
Co na to ostatní? @ŠJů, MIGORMCZ, Martin Vrut? --Bilykralik16 8. 5. 2021, 18:00 (CEST)Odpovědět
@Dirillo, Bilykralik16, Cmelak770: Výchozím názvem by pro nás měl být vždy název oficiální, tedy pokud se nám takový název nelíbí, měli bychom vždy velmi důkladně zvážit, proč správa té železnice v jízdních řádech právě takový název používá. Neměli bychom se snažit být za každou cenu papežštější než papež, to bychom pak taky mohli skončit tím, že bychom pro obce nebo osoby začali svévolně vymýšlet vhodnější jména, protože ta oficiální by nám přišla málo výstižná anebo zavádějící. Tedy dá se to brát tak, že ten problém si má vyřešit Správa železnic a my bychom ho neměli řešit za ni. Stejně jako otázku, zda se v názvu trati uvádí pouze název města, nebo přímo název konkrétní stanice (jak to požaduje v § 55 Dopravní řád drah, který ovšem nepřipouští uvedení mezilehlé stanice pro rozlišení). Na druhou stranu je pravda, že Wikipedie obsahuje články o tratích a nikoliv o traťových tabulkách v jízdním řádu, tudíž některé tratě může vymezovat jinak než v knižním jízdním řádu a pochopitelně si také může články pojmenovávat podle svých potřeb. Ovšem i zde platí, že by Wikipedie neměla realitu napravovat a úzus sama vytvářet, ale spíše hledat, jak tu trať pojmenovávají a odlišují ty zdroje, které lze považovat za relevantní a které se s tou nejednoznačností nějak popasovaly. Také se musíme utkat s otázkou, jestli pro vymezení tratí pro nás mají větší prioritu tabulky knižních jízdních řádů, kde například k této trati patří i ty koncové spojky, navazující úseky či větvení, nebo zda se inspirovat německou Wikipedií a snažit se tratě vymezovat podle jejich staničení (které má větší historickou stabilitu a kontinuitu) a provozní příslušnosti úseků, což jsme zatím příliš nedělali. Co se týče konkrétního Čmelákova návrhu, v něm vidím dva problémy: jednak ten, že trať 073 dnes oficiálně vychází z Ústí-západ a nikoliv až ze Střekova, a druhý ten, že pokud začátek trati bychom označili názvem nádraží místo názvem města, pak bychom to samé měli udělat i s koncem trati, popřípadě podle této zásady přeformátovat i názvy článků o všech ostatních tratích a tím se definitivně a systémově odklonit od oficiálních názvů dle KJŘ SŽ. Pokud bychom se přiklonili ke stavebnímu členění tratí, pak nás může inspirovat název trati uvedený v aktuálním úředním povolení pro ČD z roku 2008: "Ústí nad Labem Střekov – Děčín hl. n." (v mnohem klíčovějším úředním povolení pro SŽDC z téhož roku tratě pojmenované ani očíslované nijak nejsou).
Co se týče levobřežní trati, tam je v názvu to Ústí nad Labem obsaženo primárně nikoliv kvůli odlišení od pravobřežní trati, ale protože oficiální název trati je dnes "(Praha -) Kralupy nad Vltavou – Ústí nad Labem (- Děčín)" a oba koncové úseky jsou dnes vyčleněny do samostatných tabulek, ale zároveň zůstávají integrální součástí té hlavní trati (na pražské straně je to vyčlenění příměstského úseku velmi nestabilní a téměř každý rok se nějak mění). Opět tedy jako Wikipedie řešíme otázku, do jaké míry máme členění železniční sítě a pojmenovávání a vymezení jednotlivých úseků/tratí přizpůsobovat knižnímu jízdnímu řádu, který je ze všech členění nejméně stabilní, do jaké míry staničení, provoznímu či stavebnímu rozdělení a do jaké míry má Wikipedie vytvářet svůj vlastní systém členění i pojmenovávání. I sama Správa železnic ve svém Prohlášení o dráze používá souběžně tři různé systémy číslování tratí: podle úředního povolení, podle tabulek traťových poměrů a podle tabulek knižního jízdního řádu. Číslování a členění podle KJŘ je sice obecně nejznámější, ale pro encyklopedické články zřejmě není nejvhodnější. Pojetí německé Wikipedie je zase tak trochu archeologické. --ŠJů (diskuse) 8. 5. 2021, 19:28 (CEST)Odpovědět
@ŠJů: S tím Ústím v názvu levobřežky si dovolím lehce nesouhlasit. Vezměme pro příklad trať Praha–Plzeň, kde je v jízdním řádu ta trať sice rozštěpená, ale poblíž Prahy je to podobný případ – trať 171 pro regionální dopravu Praha–Beroun, 170 pak (Praha –) Beroun – Plzeň a dále Klatovy, což už není tak důležité. Stejných případů je víc, namátkou třeba 220 a 221. Koneckonců pokud to vezmeme do detailů, tak by se podle toho oficiálního názvu mohl článek o levobřežce rovnou jmenovat Železniční trať Praha – Kralupy nad Vltavou – Ústí nad Labem – Děčín, ale to se mi vůbec nelíbí, protože jak jsem popsal výše, je dle mého účelem názvu, aby byl stručný, jednoznačný a výstižný. Současný název mi taky připadá nelogický, že na jedné straně trati se ta stanice, kde začíná souběh s regionální dopravou, uvede a na druhé ne. Příliš bych nebral ohledy na název dle jízdního řádu, stejně to nemá smysl, když se to furt více či méně mění, a navíc by nám vypadly některé úseky tratí, které tam nejsou, například Holice–Borohrádek. --Bilykralik16 8. 5. 2021, 21:41 (CEST) (opraveno --Bilykralik16 8. 5. 2021, 23:59 (CEST))Odpovědět
@Bilykralik16:Domnívám se, že varianta 'Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín' je přijatelná, varianta se Střekovem též použitelná. Mě by se líbila varianta 'Ústí nad Labem – Děčín (pravobřežní)', ale uznávám, že je nesystematická. Případně by také bylo možno sloučit článek s tratí z Lysé a mít tak pravobřežku celou v jednom článku 'Železniční trať Lysá nad Labem – Děčín'--Martin Vrut (diskuse) 10. 5. 2021, 13:13 (CEST)Odpovědět