Diskuse:Železné hory

Diskusní stránka je rozdělena do několika sekcí. Pro přidání příspěvku zvolte nejvhodnější z nich. PEPan (diskuse) 2. 6. 2016, 21:37 (CEST)

Diskuse k obsahu článku a faktografickým údajům

V textu "Sporná hranice" je uvedeno k východní hranici, že prochází zhruba "údolím potoka Jánuše". Žádný takový jsem nenašel, v encyklopedii Malé vodní toky i na mapách je uveden Januš jako průtočný rybník na potoce Barchanecký. --MBroulíkPU (diskuse) 9. 1. 2016, 22:08 (CET)

Souhlasím, už před delším časem jsem si všiml téhož ! Nikdy jsem o potoku jménem „Jánuš" neslyšel ani nečetl, až zde v článku. Navíc, jak uvádíte, je rybník Januš průtočný a osobně tu oblast znám. Protéká jím Barchanecký potok, který měl (zřejmě) autor textu v článku na mysli. Pokud jsem se díval na některé mapy, vypozoroval jsem, že zeměpisný název rybníku (popisek) je uveden tak, že vyvolává dojem, že je ve slově Januš tzv. dlouhé „á".

Poznámka k článku Železné hory

Zmíněné „nedopatření ?" u mne vyvolává přesvědčení, že článek nebyl napsán úplně korektně. O tom mne ostatně přesvědčilo i to, že před jinak skvělou tabulkou geomorfologického členění České republiky (zde konkrétně krajinné oblasti Železných hor), která je v článku uvedena, byl předsunut odkaz do poznámek k článku (viz poznámka ad 4), kde je uváděn zdroj. Tím měl být Zeměpisný lexikon České republiky - Hory a nížiny, vydaný v roce 2006 Agenturou ochrany přírody a krajiny, editoři Jaromír Demek a Peter Mackovčin, zpracovaný ve spolupráci s dalšími autory. Marně jsem však uváděné geomorfologické členění Česka v uvedené publikaci hledal. Není tam !

Naopak ve zmíněné publikaci je publikován podrobný seznam kodifikovaných geomorfologických jednotek České republiky, včetně mapové přílohy a CD, kde jsou geomorfologické jednotky uvedeny ve více případech rozdílně oproti těm uvedeným v tabulce v článku o Železných horách, nicméně - a to je nejdůležitější zjištění, právě ve zmíněné publikaci je pro oblast Česka geomorfologické dělení platné !

Uvedené informace by měly být podnětem velice strohý článek s neaktuálními faktografickými údaji revidovat a přepracovat. Těžko budu o tom někoho přesvědčovat, když nikoho, kdo by se do toho pustil, neznám. Mockrát jsem se však se zavádějícími informacemi k této krajinné oblasti setkal, a proto se do toho pouštím sám. Také shora první diskusní připomínka mne přesvědčila, že je nutné rekonstrukci článku o tak zajímavé krajinné oblasti, jakým jsou Železné hory, prostě zahájit !

Poznámka k odstavci v článku nazvaném „Sporná hranice Železných hor"

Z textu je patrné, že jde o emočně vypjatou poznámku, která by měla být pojata spíše jako „jiný názor", resp. informace z jiného zdroje a ten by měl být nejen uvedený, ale například i citovaný s textem, ze kterého je poznat onen „jiný názor", který by mohl být porovnán s jiným textem z jiného zdroje. Nikdo není neomylný a různé zdroje mohou vnést do konkrétní problematiky více jasno, event. přidat další otázky, na které je třeba hledat odpovědi. Ostatně, uváděnou tzv. spornou oblast východně od Hlinska má možnost každý prozkoumat sám, geologická mapa České geologické služby je dostupná on-line (Upozornění : mapové podklady jsou náročné na grafiku počítače, načítat se mohou proto pomaleji. Po načtení mapy lze v jejím přiblížení zobrazit i další názvy obcí nebo také přepnout mapu na zobrazení vrstevnic atd.)

Použít formulaci, že „z geologických map jasně vyplývají hranice", zde oblasti Železných hor, zdá se mi poněkud a přinejmenším zvláštní. Z geologických map mohu snad čerpat informace o hranicích, kde která hornina, kde jaké geologické podloží se nachází, ale vyvozovat z toho, jak je dané místo výškově v terénu situované (pokud tedy nejsou v mapách zakresleny vrstevnice, event. výškové kóty zobrazovaného terénu), to je asi přehnané. Georeliéf není snad totéž, co geologické podloží. Pokud digitální technikou „svléknu terén donaha" (zbavím ho především rostlinstva a dřevní hmoty), budu moci za určitých podmínek zemský povrch porovnávat i co do jeho tvaru, nalézt na něm eventuálně něco, co jedno místo odlišuje od dalšího a na základě toho vytvořit předpoklad nebo jinými slovy hypotézu o tom, které místo (místa) vykazuje (vykazují) shodné nebo alespoň hodně podobné znaky a náleží tím do stejné skupiny, do shodné geomorfologické jednotky.

Ignorovat vcelku velice zachovalou část krajinné oblasti s vrcholy přinejmenším těchto názvů : Čertovina, Dědovský kopec, Kořenný kopec, U oběšeného, Peškův vrch, Na Kopci, Vojtěchův kopec, Hrobka a Pešava (zeměpisná mapa oblasti on-line), které vykazují shodné znaky v georeliéfu krajinné oblasti Železných hor a jsou také významnými přírodními prvky v CHKO Žďárské vrchy, která byla historicky vyhlášena dříve, než CHKO Železné hory a překrývá významnou část geomorfologického celku Železných hor, je nepatřičné, i když bych měl (například) osobní vztah poznamenaný silnou nostalgií k letité práci v této nebo k této, či jiné krajinné oblasti. Tvrdošíjné tvrzení, že Vestec je nejvyšším bodem Železných hor je potvrzením zmíněné ignorance.

Změny hranic geomorfologické jednotky. Při použití moderní techniky není neobvyklé, že se původní pohled na krajinnou oblast (geomorfologickou jednotku) a její hranice změnil. Trvalo bezmála dvacet let od vydání Zeměpisného lexikonu ČR v roce 1987, než došlo na základě dalšího zkoumání pomocí digitální techniky k přepracovanému novému vydání Zeměpisného lexikonu ČR v roce 2006, ve kterém se promítly změny v mapách geomorfologických jednotek a v popisu georeliéfu. Došlo i na vymezení nových hranic geomorfologických jednotek, i když se geologické podloží rozhodně za tu dobu nezměnilo (pochopitelně za normálních okolností).

Již v 60. letech minulého století byl prezentován odborný názor, který vrchol Pešavy „korunoval" v mnoha odborných publikacích a mapách nejvyšším bodem Železných hor. Pokud roky práce od vydání Zeměpisného lexikonu ČR v roce 1987 Geografickým ústavem ČSAV v Brně byly zúročeny v novém Zeměpisném lexikonu ČR v roce 2006 vydaném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Geografický ústav ČSAV byl v roce 1993 zrušen) a v něm publikovány aktualizované a nové faktografické údaje, v tomto konkrétním případě článku o Železných horách s nejvyšším bodem na vrcholu U oběšeného, který „vystřídal královnu" Pešavu, je pošetilé se domnívat, že tomu nebylo věnováno dost odborné a pečlivé pozornosti se strany autorů zmíněné publikace. Nelze pochybovat, ale naopak předpokládat, že kolektiv osobností z geografie, geomorfologie a geologie ve složení : editoři Jaromír Demek a Peter Mackovčin a dále spoluautoři Břetislav Balatka, Antonín Buček, Petra Cibulková, Martin Culek, Petr Čermák, Daniel Dobiáš, Marek Havlíček, Mojmír Hrádek, Karel Kirchner, Jan Lacina, Tomáš Pánek, Petr Slavík, Jaroslav Vašátko a za technickou spolupráci Josef Ochman, věnoval práci na odborné publikaci Zeměpisného lexikonu ČR - Hory a nížiny náležitou pozornost a v ní uvedená faktografická data jsou podložena poznatky ze skutečného reálu České republiky.

PEPan (diskuse) 18. 5. 2016, 13:50 (CEST)

Je to tak. Januš je průtočný rybník na Barchaneckém potoce, který je přítokem Slubice. Pohybuji se v této oblasti dost často. --JirkaSv (diskuse) 18. 5. 2016, 14:23 (CEST)

Tak prameniště Slubice v mokřadech pod Křížovým vrchem jsem měl také možnost navštívit, když jsem obhlížel místa Stružinecké pahorkatiny, včetně onoho rybníka Januš, u kterého je kolem břehů poměrně hodně chat. Z Chlumu tam vede docela slušná lesní cesta.

PEPan (diskuse) 19. 5. 2016, 02:00 (CEST)

Rybník Jánuš : Stále mne vrtalo hlavou, kde jsem viděl na mapě název rybníku Jánuš, tedy s tím dlouhým „á" - hledal jsem až jsem našel. Název rybníku Jánuš je uveden na základní mapě 1:10000 dostupné on-line na geoportálu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

PEPan (diskuse) 26. 5. 2016, 22:58 (CEST)

Poznámky k editaci článku

Nová sekce pro diskusi k článku Železné hory se týká poznámek k vlastní editaci článku. Je dobré, pokud má editor k dispozici nějaké základní schéma, kterým se článek řídí, resp. je jím strukturován. Pro revitalizaci článku je použita následující základní osnova, která bude ještě doplněna :

Základní souhrn faktografických údajů

1. Popis horopisné jednotky

1.1. Geografie

1.2. Geomorfologie

1.3. Geologie

2. Krajina a příroda

2.1. Horopis a rozhledová místa

2.1.1. Nejvyšší vrcholy

2.1.2. Významné výškové body

2.1.3. Přírodní vyhlídky

2.2. Vodní toky a plochy

2.2.1. Významné řeky

2.2.2. Vodní nádrže a jezera

2.2.3. Vodoteče a prameny

2.2.4. Zatopené lomy

3. Obce a města

3.1. Významná sídla

3.2. Architektura a památky

3.3. Osobnosti a rodáci

4. Turistika a cestování

4.1. Rozhledny a přístupné věže

4.2. Historická místa a památky

4.3. Turistické zajímavosti

4.4. Turistické trasy a stezky

4.5. Dopravní infrastruktura

5. Odkazy a informace

PEPan (diskuse) 25. 5. 2016, 21:47 (CEST)

Relevantní informační zdroje pro úpravu a rozšíření článku

1. Mapy

1.1. Základní mapy České republiky dostupné na Geoportálu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, dostupné on-line.

1.2. Mapy přírodních poměrů v aplikaci Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), dostupné on-line.

1.3. Geologická mapa 1:50000 České geologické služby, dostupná on-line.

2. Publikace

2.1. Zeměpisný lexikon České republiky - Hory a nížiny, editoři Jaromír Demek a Peter Mackovčin s kolektivem spoluatorů, vydala AOPK ČR v roce 2006, vydání 2. - 582 stran, mapové a obrazové přílohy, vložené CD s mapovou přílohou a opravným lístkem změn v textu, ISBN 80-86064-99-9

2.2. Z nížin do hor - Geomorfologické jednotky České republiky, autoři Jan Bína, Jaromír Demek, vydání za podpory Akademie věd České republiky (AV ČR) v nakladatelství Academia v roce 2012, vydání 1. - 343 stran, ISBN 978-80-200-2026-0

3. Faktografická data chráněných území

3.1. Ústřední seznam ochrany přírody AOPK ČR, aplikace dostupná on-line.

PEPan (diskuse) 27. 5. 2016, 23:40 (CEST)

Encyklopedický styl

Do článku nepatří charakteristiky a popisy vzniku jednotlivých zdrojů. Stačí vysvětlit problematiku a jednotlivá tvrzení doložit referencemi. V textu by se neměly vyskytovat neobvyklé zkratky (např. g.j.). Z literatury nelze citovat celé odstavce (např. v sekci Geologie). Tučné písmo se v těle článku téměř nepoužívá, a i s kurzívou by se mělo šetřit (Vzhled a styl, Typografické rady. --Petr Kinšt (diskuse) 2. 6. 2016, 22:03 (CEST)

U oběšeného versus U Oběšeného

• Zeměpisné jméno vrcholu (kopce, hory, pozemku) uvedené ve státním mapovém díle je standardizovaný odborný název a jeho publikovaná podoba je výhradně v působnosti Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, na základě zákona č. 359/1992 Sb, o zeměměřičských a katastrálních orgánech České republiky.
• Český úřad zeměměřičský a katastrální zabezpečuje standardizaci jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku.
• V souladu se zákonem platí pro publikaci zeměpisných názvů standardizovaná jména uvedená v psané podobě ve státním mapovém díle a v databázích Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního a jsou jedinou závaznou podobou jména geografického objektu neboli jeho odborného názvu, s výjimkou z pravidel českého pravopisu.
• Úprava zeměpisného názvu a jeho podoby v písemné formě náleží výhradně do působnosti Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, svévolná změna není možná a je porušením zákona.
• Státní mapové dílo v podobě základní mapy České republiky a veřejné databáze Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního jsou dostupné on-line.
• Pro tento příklad až do případné změny provedené Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním platí v písemné podobě standardizované zeměpisné jméno (oronymum) geografického objektu typu vrcholu a kopce:
  • U oběšeného (737,4 m n. m.) na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim, náležejícím do Pardubického kraje v České republice, ve vrcholové části trigonometrický bod s názvem U oběšeného a nivelací 737,38 m n. m. (č. 41 TL 2420) na terénním patníku (TP).

    

• Snímek dotazu na zeměpisný název v databázi ČÚZK:
• Český úřad zeměměřičský a katastrální – webové stránky, viz

--PEPan (diskuse) 1. 4. 2018, 15:47 (CEST)

Schody ke Svratce

... a tu se hory rozestoupily a utvořily těžbou do tvaru vysokých vertikálních komor schody ke Svratce, kolem které divoce 3 kanálY Dunaj-Labe-(Odra jinudy)!!! po vrstevnicích mimo přirozené toky (dokud to de taky po schodech dolů) kličkovaly. (pověst kmene Mufačů z Moravy).

89.24.54.93 22. 6. 2019, 18:06 (CEST)mooph