Diskuse:Řád ozubeného kola

Jenom poznámka, zdá se mi, že článek čerpá až příliš z primárních zdrojů, což docela porušuje WP:VV, minimálně v části "Učení" a "členství", ale i údaj o punčochářství.. Taky by to chtělo upravit "Řád Řádu přiznává Řádu" a podobné. Vzhledem k tomu, že se jedná buď o zástěrku ultrapavičáků, nebo o recesi, je neúměrný důraz na jeho učení, které je v každém případě pouhou zástěrkou. Tedy navrhuji významně zkrátil "učení", "organizace" a "členství" jako založené na vlastním výzkumu.--Yopie 26. 4. 2011, 21:21 (UTC)

Také pouze poznámka, sladká jako jed výše nakapaný...

Pokud by jste chtěl upravovat ŘÁD ŘÁDU OZUBENÉHO KOLA, jeho učení a podobně, jako založené na vlastním výzkumu, jedná se o vadu v úvaze, kdy zde proběhla snaha podsunout zákonné podmínky registrované, založené (bud.) právnické osoby, ve které sám jdete proti WP:VV.

Z logiky Vaší úvahy je tedy každé rozhodnutí jakékoli třeba a.s. také založené na vlastním výzkumu? I když se jedná o ověřitelnou informaci z důvěryhodných zdrojů (valné hromady atd.)?

Stejně jako údajný fakt, že se jedná buď o zástěrku ultrapavičáků, nebo o recesi, je jen Vašim osobním názorem, který je v přímém rozporu s WP:VV, tak ve světle těchto Vašich fabulací, nelze než považovat Váš příspěvek do diskuze jako bezcenný, když nerespektuje WP:VV.

Je známo, že největšími demagogy v překroucení bývají sami novináři, v tomto případě ale výjimka potvrzuje pravidlo...

P.S.: Není příliš obvyklé kritizovat církvím Bible, Korány, články víry atd... naposledy to zkusili komunisti (ultralevičácká zástěrka) a jak dopadli... -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 88.101.181.90 (diskuse • bloky) 8. 5. 2011, 07:31 (CE(S)T)

Citace z WP:VV:"Základní motivací pro zavedení pravidla „žádný vlastní výzkum“ je snaha vyhnout se reálně existujícím problémům. Někteří lidé mají své vlastní teorie, které ovšem bere jen velmi málo ostatních vážně. Mohou to být různí podivíni nebo trollové, kteří se pomocí Wikipedie snaží vnutit své myšlenky širšímu publiku. Takové materiály do Wikipedie pochopitelně nepatří. Přesto je velmi obtížné takové pokusy vytlačit s pomocí jiných pravidel. Podivíni velmi často citují své vlastní zdroje, které buď sami přímo vytvářejí, nebo které je velmi těžké nezávisle ověřit. Často je i velmi pracné nebo nemožné dokázat, že uvedené informace jsou nesprávné. Vycházíme proto z přesvědčení, že vědecká a odborná obec obvykle tyto podivínské teorie nebere vážně, a proto nikdy nejsou publikovány důvěryhodnými zdroji."--Yopie 8. 5. 2011, 15:37 (UTC)

Pochopitelně že část týkající se principů, učení nebo organizačních záležitostí čerpá především z primárních zdrojů. Tak tomu bývá ve všech solidních článcích o nějaké organizaci. Pokud nějaký zdroj bude tvrdit, že skutečné cíle jsou jiné nebo že organizace má jinou strukturu a jiné organizační zásady, než jaké deklaruje, tak by to samozřejmě mělo být uvedené také – v samostatném oddíle, tak jako jsou odděleně uvedeny i jiné reakce, hodnocení či kritika. Označovat prostý popis obsahu základních dokumentů organizace za "výzkum", ba dokonce za "vlastní" výzkum, je zcela absurdní. Naopak vaše osobní soukromé dojmy, Yopie, jestli něco je nebo není něčeho zástěrkou, na Wikipedii nepatří a obsah článku by na jejich základě neměl být cenzurován o ověřitelné informace. Encyklopedie by naopak mediálně zjednodušený obraz měla co nejpřesněji konfrontovat s informacemi podloženými od primárního pramene, který je co do autenticity jediný důvěryhodný.

Co se týče zásahů anonymního kolegy, jehož typografické zvyklosti se velmi podobají zvyklostem velmistra, tak o používání reklamních kapitálek se už na Wikipedii kdysi diskutovalo a značná část kolegů by zřejmě i teď podpořila názor, že i pokud má někdo jméno či nějaké jiné pojmy někde v úředních papírech napsané pět centimetrů velkými podtrženými červenými kapitálkami, tak do Wikipedie se transkribují standardní typografií. --ŠJů 9. 5. 2011, 19:42 (UTC)

Spolek nabyl významnosti tím, že se jím začaly netriviálně zabývat nezávislé zdroje (dvojice exkluzivních článků v nejčtenějším celostátním deníku, poměrně dlouhá úvodní reportáž hlavního zpravodajského pořadu nejsledovanější televize, dva exkluzivní rozhovory se zakladatelem) a že tím byla oživena společenská diskuse o shromažďovacím právu či registraci církví. Tím se ona aktivita stala "encyklopedicky zajímavým tématem, významným pro větší množství lidí". Do společenského dění tato událost vstoupila a ovlivnila jej, a to bez ohledu na to, jestli samotný Řád je hloupý nebo chytrý nápad a bez ohledu na to, jestli o registraci nakonec bude žádat či nebude a jestli z toho někdy bude reálná organizace, nebo to zůstane jen provokační aktivitou jednoho až dvou jedinců s nějakým křovím v pozadí.

Co se týče zmínek o souvislostech: že musí být v článku zmíněna podobnost se symbolem dělnických stran je nasnadě: nejenom že je to hlavní příčinou její publicity, ale i spoluzakladatel církve dokumentuje, že tato souvislost je příčinná a nikoliv náhodná. Dohledat zdroje o tom, kde a proč církev sídlí a co je o jejím sídle známo, je také standardní encyklopedická práce, ostatně stejně postupovali i novináři. Naproti tomu tento dokument, týkající se dřívějších aktivit Marka Hirato, do článku o církvi spíše nepatří, protože s ní nemá přímou souvislost, ale pokud by se Marek Hirato stal významným sám o sobě jako velmistr, tak v článku o jeho osobě by to zřejmě nemohlo být opomenuto (mnohé proslulé osobnosti položily základy své slávy v televizních soutěžích. --ŠJů 9. 5. 2011, 20:03 (UTC)

O českém skloňování japonských jmen zakončených na -o pojednává jazyková příručka ÚJV AV ČR, doporučoval bych se jejích zásad v případě jména Hirato držet v té variantě, do které příručka řadí třeba jméno Hirohito. Stejné skloňování podporuje i půl století starý článek Jak v češtině zacházet se jmény z východoasijských jazyků. --ŠJů 9. 5. 2011, 20:13 (UTC)

Právě jsem si ověřil, že v cestovním pase i občanském průkazu mám své příjmení psáno velkými písmeny, v řidičském průkazu dokonce jméno i příjmení. V mém rodném listě sice kapitálky v příjmení krom prvního písmene použity nejsou, ale zato je písmo proložené. Považoval bych za ukvapené z toho vyvozovat, že mé příjmení je úředně správné jedině proloženě a že moje doklady totožnosti jsou neplatné či chybné, protože na nich je příjmení psáno neproloženými kapitálkami. Zásady pro transkripci japonských jmen do češtiny a pro jejich skloňování jsou v češtině vcelku jasně dané a konsensuální. Pokud někdo považuje přepis či skloňování jména za neuctivé, je to nejspíš jeho osobní problém, který Wikipedie není povolána řešit. Spis ze soudního řízení o tom, zda se něčí jméno píše vždy a pouze velkými písmeny, bych pro pobavení docela chtěl vidět - doufám, že tomu není tak, že ve skutečnosti soud rozhodoval o něčem úplně jiném. A jde-li o úzus, například i v článku Tomáše Peciny, který se označuje za přítele Marka Hirata a spoluzakladatele Řádu, se píše: „Když jsme s přítelem Markem Hiratem probírali“. --ŠJů 7. 6. 2011, 19:52 (UTC)

Trestní stíhání

Pár poznámek - jméno policejné komisařky v popisu usnesení o zahájení trestního stíhání není ani nezbytné, ani významné a poškozuje ji to osobně. To samé jméno policejní mluvčí - proč a nač ji jmenovat? Mimochodem, pokud chce někdo používat usnesení o zahájení tr. stíhání jako zdroj, měl by mít základy právního vědomí a vědět, že z takovýchto dokumentů se bere za prokázané pouze to, co je ve výroku, to co je v odůvodnění a uvádějí svědci, nemůže být takto refováno, resp. nechť je uvedeno, že "dle Laurie H. účastnice pochodu ...." --Yopie 15. 8. 2011, 19:17 (UTC)

Kdyby se z Wikipedie mělo mazat vše, co by se někomu mohlo nelíbit nebo o čem by si někdo myslel, že to někoho může poškodit. tak ji můžeme smazat rovnou celou. Policejní mluvčí je policejní mluvčí právě proto, aby byla ve styku s veřejností. Je ustáleným zvykem, že policejní (a nejen policejní) mluvčí vykonávají svou činnost neanonymně. Řádné zdrojování zase patří k nejzákladnějším zásadám Wikipedie. Není důvod, aby encyklopedie v tomto případě zatajovala - a vzhledem k tomu, že informace o jejím tvrzení je převzata z veřejných médií, bylo by to i absurdní. Co se týče policejního usnesení, tak osoba, která anonymizovanou verzi zveřejnila, vcelku dobře rozlišila, které osoby v něm byly jmenovány jako soukromé osoby a která osoba naopak usnesení podepsala jako veřejný činitel. Tajit její jméno by bylo stejně absurdní jako tajit jména soudců, kteří o něčem rozhodli, či tajit jména poslanců, kteří nějak hlasovali, anebo tajit jméno ministra či prezidenta, když o něčem rozhodne.

Když už tu někdo chce kázat o "základech právního vědomí", tak by měl vědět, že policejní verze skutkového děje se nebere za prokázanou. V usnesení o zahájení trestního stíhání může policie nanejvýš popsat, čemu nasvědčují jejím prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti. Je to prostě POV určitého policejního orgánu v určité chvíli, tak jako výpovědi svědků jsou POV svědků. Wikipedie stojí na principu NPOV, t. j. pokud by si různá POV protiřečila, je třeba je uvést všechna. Samozřejmě ovšem je třeba rozlišovat, co je čí tvrzení. V tomto případě je to o to jednodušší, že se popis skutkového děje od všech stran konfliktu až na nepodstatné detaily shoduje a především na rozdíl od mediální verze, kde jsou některé důležité okolnosti zamlčeny, má svou logiku. --ŠJů 17. 8. 2011, 14:16 (UTC)

• Takže, věc jsme prodiskutovali, byla Pod Lípou probrána i komunitou. V případě další revertační války žádám správce o zásah.--Yopie 17. 8. 2011, 18:45 (UTC)