Bankrotní model

Bankrotní modely nám indikují finanční stav firmy a její ohrožení případným bankrotem. Modely jsou založeny na reálných datech společností, které již zkrachovaly. Pomocí vytvořených vzorců se předvídá, jestli se firma ubírá spíše k bankrotu či prosperuje. Předpověď bankrotu lze zjistit již několik let před skutečným zbankrotováním. Velmi užitečné jsou tyto modely pro investora při posouzení koupě akcií či dluhopisů firmy. Modely zahrnují důležité položky jako například aktiva, dluhy, zisk, tržby, závazky a další. Je však třeba mít na paměti, že bankrotní modely mají pouze orientační charakter a nemohou nahradit kompletní finanční analýzu^[1]

Typy bankrotních modelů[editovat | editovat zdroj]

Altmanův bankrotní model[editovat | editovat zdroj]

Altmanův bankrotní model je vypočítáván na základě poměrových ukazatelů a máme několik typů. Nejznámějším druhem je bankrotní model pro akciové společnosti a pro společnosti s ručením omezeným.

Altmanův model pro akciové společnosti

$Z=1,2X_{1}+1,4X_{2}+3,3X_{3}+0,6X_{4}+1,0X_{5}$

Výsledky:

Z > 2,99 → uspokojivá finanční situace firmy

1,81 < Z ≤ 2,99 → šedá zóna neurčitých výsledků

Z ≤ 1,81 → firma je ohrožena bankrotem

Altmanův model pro společnosti s ručením omezeným

$Z=0,717X_{1}+0,847X_{2}+3,107X_{3}+0,42X_{4}+0,998X_{5}$

Výsledky:

Z > 2,9 → uspokojivá finanční situace firmy

1,2 < Z ≤ 2,9 → šedá zóna neurčitých výsledků

Z ≤ 1,2 → firma je ohrožena bankrotem

Altmanův model pro podmínky českých podniků

$Z=1,2X_{1}+1,4X_{2}+3,3X_{3}+0,6X_{4}+1,0X_{5}-1,0X_{6}$

Výsledky:

Z > 2,99 → uspokojivá finanční situace firmy

1,81 < Z ≤ 2,99 → šedá zóna neurčitých výsledků

Z ≤ 1,81 → firma je ohrožena bankrotem

X₁ = (oběžná aktiva - krátkodobé zdroje) / celková aktiva

X₂ = zisk po zdanění / celková aktiva

X₃ = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva

X₄ pro a.s. = tržní hodnota vlastního kapitálu / celkové dluhy

X₄ pro s.r.o. = účetní hodnota základního kapitálu / celkové dluhy

X₅ = celkové tržby / celková aktiva

X₆ = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy

Tafflerův bankrotní model[editovat | editovat zdroj]

Tafflerův bankrotní model je založen na 4 poměrových ukazatelích. Existují 2 typy tohoto modelu - základní a modifikovaná verze. Základní verze je běžným bankrotním modelem. Modifikovaná verze je vhodná pro situace, kdy neznáme do detailu přesně všechny podnikové údaje a liší se pouze v posledním poměrovém ukazateli.

Základní tvar Tafflerova modelu

$Z=0,53R_{1}+0,13R_{2}+0,18R_{3}+0,16R_{4}$

R₁ = zisk před zdaněním / krátkodobé závazky

R₂ = oběžná aktiva / cizí kapitál

R₃ = krátkodobé závazky / celková aktiva

R₄ = (finanční majetek - krátkodobé dluhy) / provozní náklady

Výsledky:

Z > 0 → nízká pravděpodobnost bankrotu firmy

Z < 0 → vysoká pravděpodobnost bankrotu firmy

Modifikovaná verze Tafflerova modelu

$Z=0,53R_{1}+0,13R_{2}+0,18R_{3}+0,16R_{4}$

R₁ = zisk před zdaněním / krátkodobé závazky

R₂ = oběžná aktiva / cizí kapitál

R₃ = krátkodobé závazky / celková aktiva

R₄ = celkové tržby / celková aktiva

Výsledky:

Z > 0,3 → nízká pravděpodobnost bankrotu firmy

Z < 0,2 → vysoká pravděpodobnost bankrotu firmy

Indexy IN[editovat | editovat zdroj]

Indexy IN jsou modely důvěryhodnosti navržené manžely Neumeirovými a jsou vhodné pro málo likvidní kapitálový trh. Indexy jsou sestavy na základě 100 vybraných českých firem. Těchto indexů máme několik druhů. Index IN95 je věřitelský model a IN99 je vlastnický model.

Index IN05

$IN05=0,13A+0,04B+3,97C+0,21D+0,09E$

A = aktiva/cizí zdroje

B = zisk před zdaněním a úroky/nákladové úroky

C = zisk před zdaněním a úroky/aktiva

D = celkové výnosy/aktiva

E = oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)

Výsledky:

IN > 1,6 → dobrá finanční situace firmy

0,9 < IN < 1,6 → šedá zóna s neurčitými výsledky

IN < 0,9 → firma ohrožena finančním bankrotem

Index IN95

$IN95=0,22A+0,11B+8,33C+0,52D+0,10E+16,80F$

A = aktiva/cizí zdroje

B = zisk před zdaněním a úroky/nákladové úroky

C = zisk před zdaněním a úroky/aktiva

D = výnosy/aktiva

E = oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

F = závazky po lhůtě splatnosti/výnosy

Výsledky:

IN > 2 → uspokojivá finanční situace firmy

1 < IN ≤ 2 → šedá zóna s neurčitými výsledky

IN ≤ 1 → firma ohrožena finančním bankrotem

Index IN99

$IN99=-0,017A+4,573B+0,481C+0,015D$

A = cizí zdroje/aktiva

B = zisk před zdaněním a úroky/aktiva

C = výnosy/aktiva

D = oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

Výsledky:

IN ≥ 2,07 → uspokojivá finanční situace firmy

0,684 < IN < 2,07 → šedá zóna s neurčitými výsledky

IN ≤ 0,684 → firma ohrožena finančním bankrotem

Literatura[editovat | editovat zdroj]

KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 279 s. ISBN 9788073801748.
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. ISBN 9788074181283.
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 120 s. ISBN 9788024724812.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Neumaierová, I., Neumaier, I. (2014). INFA Performance Indicator Diagnostic System. Central European Business Review, roč. 3, č. 1, s. 35-41. ISSN 1805-4862. Dostupné online: http://cebr.vse.cz/cebr/article/download/118/82

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1] Neumaierová, I., Neumaier, I. (2014). INFA Performance Indicator Diagnostic System. Central European Business Review, roč. 3, č. 1, s. 35-41. ISSN 1805-4862. Dostupné online: http://cebr.vse.cz/cebr/article/download/118/82

[1]