Umění na Děčínsku

František Xaver Sandmann - Litografická série Labských pískovců a údolí Labe

Okolí Děčína sehrálo v období moderního malířství velmi důležitou úlohu. Hlavním důvodem mimořádné pozice Děčínska jako regionu umělců byla krása a romantika místní přírody. Rozeklané rokle, stinná údolí, tajemné pískovcové útvary a liduprázdné hvozdy fascinovaly celé generace mistrů českých i německých, můžeme proto hovořit o jistém fenoménu. V Děčíně jako takovém nesídlila žádná umělecká škola, ani v době romantismu se tu nesetkáme s trvale usazenými malíři vysoké úrovně. Stojí však za povšimnutí, že velký počet saských malířů, kteří se soustředili kolem kulturního centra v Drážďanech, a různých českých rytců a kreslířů se nechalo krajem, dnes označovaným jako České Švýcarsko, inspirovat.

Seznam umělců spjatých s Českosaským Švýcarskem a s Děčínskem

Friedrich Bernard Werner (1688–1778)
Adrian Zingg (1734–1816)
František Karel Wolf (1764–1836)
Karl August Richter (1770–1848)
Antonín Balzer (1771–1807)
Caspar David Friedrich (1774–1840)
Václav Berger (1783–1824)
Jiří Döbler (1788–1845)
Joachim Preiss (1791 – 1869) – album kreseb Děčína, Hřenska a okolí, vydané u příležitosti zahájení provozu na nové trati (Praha – Drážďany) r. 1851.
Ernst Ferdinand Oehme (1797–1855)
R. Bürger, C. W. Arldt – série grafických listů s vyobrazeními Děčína, Hřenska a Pravčické brány
Adrian Ludwig Richter (1803–1884)
Johann Fridrich Gille (1805–1899)
František Xaver Sandmann (1805-1856)
Robert Kummer (1810–1899)
Frédéric Chopin (1810–1849) - roku 1835 dokončil Chopin na děčínském zámku "Děčínský valčík" (op. 34, „Trois grandes valses brillantes“: č. 1: Valčík As dur (1835) „Děčínský“)
Ernst Gustav Doerell (1832–1877)
W. Kirchner – pohledy na Krásnou Lípu a na Jetřichovice
C. Taubert – mědirytina Pravčické brány
Robert Sterl (1867–1932)
Otto Dix (1890–1930) – práce zobrazující protiklady mezi kulturní a přírodní krajinou
Hans Herzing (1891–1971)
Irmagard Uhlig
Wolfgang Köhne (nar. 1952)

Děčínský zámek ve výtvarném umění

Děčínský zámek se postupem času stal takřka městskou ikonou. Pokud nějaký umělec pracoval na vyobrazení města Děčína, na jeho díle zpravidla nechyběl pověstný zámek. S jeho vyobrazením se setkáváme např. v souboru 98 kolorovaných leptů Abbildungen sämtlicher alten und neuen Schlösser in Böhmen, který vytvořili kreslíř, rytec a majitel rytecké dílny František Karel Wolf (1764–1836), rytec Václav Berger (1783–1824) a zhruba třicet pomocníků samouků. Vedle Děčína tu můžeme nalézt i Tolštejn, Libochovice či Sloup.

Caspar David Friedrich a České Švýcarsko

Jako region je Děčínsko v umění bytostně spjato s érou romantismu. Jan Smetana napsal: „Členitá krajina v oblasti Labských pískovců byla ideální kulisou období romantismu, pronikajícího od přelomu 18. a 19. století do všech oblastí výtvarného umění a literatury. Toto duchovní klima se projevovalo v osobním životě vzdělaných lidí také formou začínající turistiky. Bizarní labyrint stinných kaňonů a soutěsek i vyprahlých pískovcových vrchů a útvarů ve skalní oblasti při pravém břehu Labe, označené v roce 1835 poprvé jako České Švýcarsko, byl pro ni ideální krajinou.“

Důležitou podmínkou pro vznik velkého množství kvalitních uměleckých prací byla nepochybně i blízkost velkého kulturního centra – saských Drážďan.

Na Děčínsku vytvořil řadu svých vrcholných děl jeden z nejproslulejších malířů vůbec – Caspar David Friedrich, krajinář rané drážďanské romantiky. Ve svých dílech zachycoval nejen vnější podobu, ale také vnitřní kouzlo krajiny. Jeho tvorba je celosvětově známá. Region Českosaského Švýcarska se v jeho pracích objevuje tak hojně, že se v německém Saském Švýcarsku setkáme i s tzv. Malířskou cestou (Malerweg). Tato naučná stezka spojuje místa, jež Caspar David Friedrich na svých obrazech zachytil.

Za jedno z opravdových veleděl Caspara Davida Friedricha bývá považován tzv. Děčínský oltář, jenž je nyní vystaven v depozitářích drážďanské galerie Neumaster Gallerie. Byl původně namalován pro zámeckou kapli děčínského zámku, nakonec však nikdy nesloužil ke sloužení bohoslužeb. Tento oltář je z hlediska světového umění novátorský. Jde o první oltář, jehož hlavním motivem je krajina s náboženským podtextem.

Obrazy s děčínskou tematikou

Skalnatá rokle
Řeka v horách
Horská krajina s duhou
Dva muži pozorující měsíc
Hřbitovní brána
Mlha nad údolím Labe

Použitá literatura

Severočeské veduty, Karel Král, Severočeské nakladatelství, 1987
Labské pískovce a výtvarné umění, Frank Richter, Správa CHKO Labské pískovce
Průvodce po Českém Švýcarsku, kolektiv, Vydavatelství Princip, 2003
Labské pískovce – krajina Fascinující, Frank Richter, Správa CHKO Labské pískovce
http://markvartice.unas.cz/caspar-david-friedrich/caspar-david-friedrich.php Archivováno 25. 1. 2010 na Wayback Machine. – ukázky z děčínského díla Caspara Davida Friedricha