Dysfagie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vytvoření článku v rámci zamodřování |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 27. 8. 2009, 00:56
Šablona:Infobox Choroba Dysfagie je lékařský termín pro symptom spočívající v potížích při polykání.[1][2] Ačkoliv je dysfagie v mezinárodní klasifikaci nemocí klasifikována v kapitole „příznaky a symptomy,“[3] je tento termín někdy používán pro samotný stav.[4][5][6] Lidé s dysfagií si někdy ani nejsou svého stavu vědomi.[7][8]
Slovo je složeninou řecké předpony dys, což znamená potíž či poruchu, a fagie / fagia, což znamená „jíst.“ Dysfagie je stav, při kterém je obtížný průchod pevných látek nebo tekutin z úst do žaludku.[9] Dysfagie se rozlišuje od jiných symptomů, včetně odynofagie, která je definována jako bolestivé polykání. Psychogenní dysfagie se označuje jako fagofobie (chorobný strach z polykání).
Odkazy
Poznámky
- ↑ Smithard DG, Smeeton NC, Wolfe CD. Long-term outcome after stroke: does dysphagia matter?. Age Ageing. 2007, s. 90–4. DOI 10.1093/ageing/afl149. PMID 17172601.
- ↑ Brady A. Managing the patient with dysphagia. Home Healthc Nurse. 2008, s. 41–6; quiz 47–8. DOI 10.1097/01.NHH.0000305554.40220.6d. PMID 18158492.
- ↑ Mezinárodní klasifikace nemocí - R10.-R19. [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [cit. 2009-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Boczko F. Patients' awareness of symptoms of dysphagia. J Am Med Dir Assoc. 2006, s. 587–90. Dostupné online. DOI 10.1016/j.jamda.2006.08.002. PMID 17095424.
- ↑ Dysphagia [online]. University of Virginia [cit. 2008-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Swallowing Disorders - Symptoms of Dysphagia [online]. New York University School of Medicine [cit. 2008-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Parker C, Power M, Hamdy S, Bowen A, Tyrrell P, Thompson DG. Awareness of dysphagia by patients following stroke predicts swallowing performance. Dysphagia. 2004, s. 28–35. DOI 10.1007/s00455-003-0032-8. PMID 14745643.
- ↑ Rosenvinge SK, Starke ID. Improving care for patients with dysphagia. Age Ageing. 2005, s. 587–93. Dostupné online. DOI 10.1093/ageing/afi187. PMID 16267184.
- ↑ Sleisenger, Marvin H.; Feldman, Mark; Friedman, Lawrence M. Sleisenger & Fordtran's Gastrointestinal & Liver Disease, 7th edition. Philadelphia, PA: W.B. Saunders Company, 2002. ISBN 0721600107. S. Chapter 6, p. 63.