Nahodilost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Pracuje se}} |
přepsáno překladem z angl. wikipedie |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} |
{{Pracuje se}} |
||
Ve [[filozofie|filozofii]] a [[logika|logice]], '''nahodilost''' je stav výroků, které nejsou pravdivé pod každým možným hodnocení (tj. tautologie) ani nepravdivé pod každým možným hodnocení (tj . kontradikce). Podmíněný návrh není ani nutně pravdivý, ani nutně nepravdivý. |
|||
{{vlastní výzkum}} |
|||
'''Kontingence''' (z latinského ''contingit'', stává se, přihodilo se) je nahodilost, vlastnost jevů, vztahů a věcí, které mohou, ale nemusejí být, a v důsledku toho také vznikají, mění se a zanikají. Takovým skutečnostem říkáme '''kontingentní'''. |
|||
Výroky, které jsou podmíněné, tomu mohou být proto, že obsahují logické spojky, které spolu s pravdivostní hodnotou kterékoli z jeho atomárních částí určují pravdivostní hodnotu výroku. To znamená, že pravdivostní hodnota věty je závislá na pravdivostních hodnotách vět, které ji tvoří. Podmíněné výroky závisí na faktech, zatímco analytické výroky jsou pravdivé bez ohledu na jakákoli fakta, o kterých mluví. |
|||
Opakem kontingence je na jedné straně nutnost, na druhé nemožnost. Protože o nutných (a nemožných) skutečnostech lze vyslovovat silnější tvrzení a soudy, je cílem každé vědy hledat v obecně kontingentní skutečnosti vztahy nutné, případně nemožné. |
|||
Spolu s podmíněnými výroky existují alespoň tři další třídy výroků, z nichž některé se překrývají: |
|||
Ovšem i kontingentní skutečnosti lze vědecky zkoumat a na základě velkého množství zkušeností tyto zkušenosti zpracovávat [[Stochastika|stochastickými]] metodami. Tak například rozhodování jednoho voliče nebo zákazníka je obecně kontingentní a nedá se předpovídat. Pro hromadné rozhodování mnoha voličů nebo spotřebitelů se však dají stanovit určité pravděpodobnosti, ovšem jen s jistou neurčitostí a chybou. Tak dnes postupuje i mnoho věd, které zkoumají hromadné jevy. |
|||
* [[Tautologie|Tautologické]] věty, které musí být pravdivé, bez ohledu na to, jaké jsou nebo by mohly být okolnosti (příklad: Je to tak, že nebe je modré, nebo není, aby nebe bylo modré.). |
|||
V matematické logice má pojem kontingence obdobný význam: Jako kontingentní definujeme takovou formuli, která je v alespoň jedné interpretaci pravdivá a v alespoň jedné interpretaci nepravdivá. Jinými slovy je kontingentní taková formule, které není ekvivalentní s kontradikcí ani tautologií. |
|||
* [[Kontradikce]], které musí být nutně nepravdivé, bez ohledu na to, jaké jsou nebo by mohly být okolnosti (příklad: Prší a neprší.). |
|||
* Možné výroky, které jsou pravdivé nebo mohly být pravdivé za určitých okolností (příklady: x + y = 4, což je pravdivé pro některé hodnoty x a y, ale nepravdivé pro jiné; Nebo existují pouze tři planety, které mohou být pravdivé, protože může mluvit o jiném světě, který sám o sobě může být skutečný nebo hypotetický. Totéž platí pro Existují více než tři planety). Každý nezbytně pravdivý výrok a každý podmíněný výrok je také možným výrokem. |
|||
Ve středověké scholastice se nahodilost nepovažovala pouze za svobodu Nejsvětější Trojice nestvořit vesmír, ale také na řád a zřetězení přírodních událostí.<ref>{{cite book|first1=Pietro Daniel|last1=Omodeo |editor-first1=Pietro Daniel |editor-last1=Omodeo |editor-first2=Rodolfo |editor-last2=Garau|chapter-url=https://books.google.com/books?id=o5yuDwAAQBAJ&pg=PA156|title=Contingency and Natural Order in Early Modern Science|page=156|chapter=''Secundum Quid'' and ''Contingentia'': Scholastic Reminiscences in early Modern Mechanics|publisher=Springer|oclc=1119640000|date=September 19, 2019|access-date=April 23, 2021 |doi=10.1007/978-3-319-67378-3_8 |isbn=9783319673783 |s2cid=203491340}}</ref> |
|||
== Související články == |
|||
* [[Kontingenční tabulka]] |
|||
* [[Modální logika]] |
|||
* [[Pravděpodobnost]] |
|||
V 16. století skotismus a evropská reformovaná scholastika objevily ideu synchronní nahodilosti Johna Dunse Scota, která dokázala odstranit rozpory mezi nutností, lidskou svobodou a svobodnou vůlí Boha stvořit svět.<ref>{{cite book|first1=Maarten|last1=Wisse|first2=Marcel|last2=Sarot|url=https://pure.uvt.nl/ws/portalfiles/portal/1454765/IntroductionReforming.pdf|page=8|title= Introduction: Reforming views of reformed scholasticism|journal=Studies in Theology and Religion|volume=14|issn=1566-208X|oclc=8679046516|year=2010|publisher=Tilburg University/Brill|isbn=978-9004183179|archive-url=https://web.archive.org/web/20210423195530/https://pure.uvt.nl/ws/portalfiles/portal/1454765/IntroductionReforming.pdf|archive-date=April 23, 2021|url-status=live}}</ref> |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
== Reference == |
|||
{{překlad|en|Contingency (philosophy)|1092074166}} |
|||
<references /> |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
| Řádek 22: | Řádek 23: | ||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Logika]] |
[[Kategorie:Logika]] |
||
Verze z 16. 1. 2023, 21:37
Ve filozofii a logice, nahodilost je stav výroků, které nejsou pravdivé pod každým možným hodnocení (tj. tautologie) ani nepravdivé pod každým možným hodnocení (tj . kontradikce). Podmíněný návrh není ani nutně pravdivý, ani nutně nepravdivý.
Výroky, které jsou podmíněné, tomu mohou být proto, že obsahují logické spojky, které spolu s pravdivostní hodnotou kterékoli z jeho atomárních částí určují pravdivostní hodnotu výroku. To znamená, že pravdivostní hodnota věty je závislá na pravdivostních hodnotách vět, které ji tvoří. Podmíněné výroky závisí na faktech, zatímco analytické výroky jsou pravdivé bez ohledu na jakákoli fakta, o kterých mluví.
Spolu s podmíněnými výroky existují alespoň tři další třídy výroků, z nichž některé se překrývají:
- Tautologické věty, které musí být pravdivé, bez ohledu na to, jaké jsou nebo by mohly být okolnosti (příklad: Je to tak, že nebe je modré, nebo není, aby nebe bylo modré.).
- Kontradikce, které musí být nutně nepravdivé, bez ohledu na to, jaké jsou nebo by mohly být okolnosti (příklad: Prší a neprší.).
- Možné výroky, které jsou pravdivé nebo mohly být pravdivé za určitých okolností (příklady: x + y = 4, což je pravdivé pro některé hodnoty x a y, ale nepravdivé pro jiné; Nebo existují pouze tři planety, které mohou být pravdivé, protože může mluvit o jiném světě, který sám o sobě může být skutečný nebo hypotetický. Totéž platí pro Existují více než tři planety). Každý nezbytně pravdivý výrok a každý podmíněný výrok je také možným výrokem.
Ve středověké scholastice se nahodilost nepovažovala pouze za svobodu Nejsvětější Trojice nestvořit vesmír, ale také na řád a zřetězení přírodních událostí.[1]
V 16. století skotismus a evropská reformovaná scholastika objevily ideu synchronní nahodilosti Johna Dunse Scota, která dokázala odstranit rozpory mezi nutností, lidskou svobodou a svobodnou vůlí Boha stvořit svět.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Contingency (philosophy) na anglické Wikipedii.
- ↑ OMODEO, Pietro Daniel. Contingency and Natural Order in Early Modern Science. Redakce Omodeo Pietro Daniel. [s.l.]: Springer, September 19, 2019. ISBN 9783319673783. DOI 10.1007/978-3-319-67378-3_8. S2CID 203491340. OCLC 1119640000 Kapitola Secundum Quid and Contingentia: Scholastic Reminiscences in early Modern Mechanics, s. 156.
- ↑ WISSE, Maarten; SAROT, Marcel. Introduction: Reforming views of reformed scholasticism. [s.l.]: Tilburg University/Brill, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 23, 2021. ISBN 978-9004183179. OCLC 8679046516 S. 8.
Literatura
- R. Rorty, Nahodilost, ironie, solidarita. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1996 - xv, 227 s. ISBN 80-86039-14-5
- J. Sokol, Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů. Praha: Vyšehrad 2008
Externí odkazy
- (anglicky) Heslo Contingent v Catholic Encyclopedia